(ČTK) – Povolování staveb zřejmě bude možné i v elektronické formě. Sněmovna schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Povolovací řízení se má vést prostřednictvím portálu stavebníka. Budou v něm i informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník. Součástí návrhu je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici. „Je to konkrétní krok, jak urychlit stavební řízení,“ uvedl za předkladatele Martin Kupka (ODS).
Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj, by měla být účinná od července 2023. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že ministerstvo se na přípravě návrhu aktivně podílelo. Digitalizaci bude podle ní možné hradit z evropských dotací vyčleněných ještě v nynějším rozpočtovém období Evropské unie.
Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem.
Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Pirát Ondřej Profant neprosadil návrh, aby údaje v mapě byly vedeny jako otevřená data tak, aby byly dále jednoduše použitelné.
Světová banka koncem letošního října uvedla, že Česká republika ve vyřizování stavebního povolení klesla meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Kromě délky vyřizování banka hodnotí i jiná kritéria, jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.
Stavební firmy: Elektronické stavební povolení pomůže rychlosti
(ČTK) – Vydávání stavebního povolení v elektronické podobě povede ke zvýšení rychlosti a efektivnosti. Sníží se rizika a chyby vyplývající z projektování a také celkové náklady. Vyplývá to z odpovědí zástupců stavebních a developerských firem, které dnes ČTK oslovila. Sněmovna 4. prosince 2019 schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení.
„S některými investory připravujeme stavby už nyní v elektronické formě či rovnou na bázi BIM (Building Information Modelling). Pokud se podaří spustit elektronickou dokumentaci a povolování i na úrovni stavebního řízení, pomůže to rychlosti i efektivnosti. Není výjimkou, že nutná dokumentace ke stavebnímu řízení většího projektu nyní zahrnuje tisíce vytištěných listů a váží desítky kilogramů,“ uvedl prezident firmy Skanska Central Europe Michal Jurka.
Metodu BIM odborníci nejčastěji označují jako informační model stavby. Do stavebního procesu od jejího návrhu přes výstavbu až po správu zavádí digitální technologie. Ty by měly snížit počet chyb, urychlit stavbu a přinést finanční úspory.
Digitalizace metodou BIM má být od roku 2022 povinná u všech stavebních zakázek nad 150 milionů korun a projektových prací nad šest milionů korun.
„Digitalizace je pro zrychlení povolování nových staveb klíčová a jakékoli snahy v této oblasti jednoznačně vítáme. Nesmí ale znamenat jen to, že všechny složité dokumenty, které dnes máme v papírové podobě, překlopíme jen do elektronické formy. Projektovou dokumentaci předkládanou v rámci povolování staveb je jednoznačně potřeba zjednodušit, což je navíc změna, kterou lze provést velmi rychle,“ doplnila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Podle mluvčího Trigemy Radka Poláka by digitalizace mohla pomoci zprůhlednit a zrychlit celý proces přípravy projektů, včetně jejich povolování. Zároveň by se snížily celkové náklady. „Výhodou navíc je, že digitalizace pokrývá jak oblast bytové a komerční výstavby, tak třeba i infrastrukturních projektů. Důležité však je, aby měly úřady a další subjekty odpovídající vybavení a nestalo se, že se budou technické a jiné problémy řešit až za pochodu,“ uvedl Polák.
Skupina Metrostav podle mluvčího Vojtěcha Kostihy digitalizaci, zjednodušení a zkrácení řízení ve stavebnictví vítá a je na ni plně připravena.
Podle generálního ředitele Ekospolu Evžena Korce je velkým problémem současného systému povolování staveb nedodržování termínů pro vydání rozhodnutí. „Elektronický systém by měl mimo jiné umožnit sledovat, zda jsou dodržovány všechny lhůty. Důsledná kontrola by mohla stavební řízení zkrátit až o několik let. Jakékoliv konkrétní kroky, které povedou ke zrychlení stavebního řízení, které je v Česku jedno z nejpomalejších na světě, jednoznačně vítám“, dodal Korec.
Sněmovna schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Povolování staveb zřejmě bude možné i v elektronické formě. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj, by měla být účinná od července 2023.
Související články:
Povolování staveb zřejmě bude možné v elektronické formě 28.11.2019
Praha bude měřit délku povolování staveb 12.3.2019
Ve vyřízení stavebního povolení ČR klesla na 156. místo na světě 1.11.2018
V Praze se na stavební povolení čeká 3 roky 11.9.2018
Studie: V Praze čeká na povolení 900 projektů se 40.000 byty 19.12.2017
SB: Česko má jeden z nejdelších procesů povolování staveb v Evropě 3.11.2016
a další…
Tento projekt je skvělým příkladem toho, jak lze kombinovat estetiku s energetickou efektivitou a udržitelností. Supr!
Takže |… novela zavádí …|, |… podle novely vznikne ..|, ale kdo bude zodpovědný za vkládání, evidování a aktualizaci dat? Se získáváním údajů o sledovaných jevech jsou problémy dodnes.
Mám takovou (idealistickou?) vizi, že by pomohlo, kdyby úřady územního plánování dávaly do závazných stanovisek pro stavby, které jsou sledovanými jevy, podmínky, co musí stavebník udělat, pokud bude stavba povolena. Protože, co si budeme nalhávat, který ze stavebníků kromě velkých investorů o tom ví? Ale když to nebude alespoň celostátním metodickým pokynem, tak to nebude fungovat. Lepší by to bylo ve vyhlášce.