Podle propočtu nákladů z roku 2015 by cena úprav měla být zhruba 73 miliónů korun bez DPH. Částka nezahrnuje náklady na stavbu nových přístřešků a eskalátorů do vestibulu metra a dopravní úpravy Vinohradské ulice. „Městská část Praha 3 si sama nemůže ze svého rozpočtu dovolit financovat tak náročnou rekonstrukci tohoto celoměstsky významného prostoru, kterým je náměstí Jiřího z Poděbrad,“ uvedla Hujová.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová jí prý přislíbila, že do návrhu rozpočtu hlavního města na příští rok bude prosazovat částku 80 miliónů korun. V lednu 2014 už minulá vedení metropole a městské části uzavřela memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře projektu.
Architektonický návrh počítá s osázením náměstí vzrostlými lipami a platany a s vydlážděním plochy před kostelem. Bude sloužit pro společenské akce nebo třeba farmářské a jiné trhy. Minulé vedení radnice chtělo s rekonstrukcí největšího žižkovského náměstí, jehož dominantou je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, začít už v roce 2015.
V minulosti se v souvislosti s úpravami mluvilo o vybudování obrovského podzemního parkoviště pro 450 aut za 750 miliónů korun. Od záměru ale radnice už dřív ustoupila.
Doplněno Stavbaweb:
Projekt revitalizace Náměstí Jiřího z Poděbrad autorů MCA Atelier naleznete ZDE.
Související články:
Náměstí Jiřího z Poděbrad v novém 10.12014
Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 20.11.2012
Praha 20. března (ČTK) – Praha 3 zastaví přípravu komplexní rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad podle projektu z přelomu tisíciletí. Proti jeho realizaci, která se dlouho odkládala, se dnes postavilo opoziční zastupitelé městské části a část zastupitelů z koalice. Vedení radnice má podle usnesení do příštího jednání zastupitelstva předložit plán dílčích úprav náměstí. Podle zastupitelů, kteří se dnes postavili proti komplexní rekonstrukci, je projekt zastaralý a příliš nákladný a znamenal by zabetonování zelených ploch.
Mezi obhájce projektu patřila starostka městské části Vladislava Hujová (TOP 09) s odůvodněním, že respektovala rozhodnutí minulých vedení radnice. Za čtyři roky se podle Hujové nedá zvládnout tak náročný projekt, proto je riziko, že nové vedení bude každé čtyři roky začínat od začátku, pokud rozhodnutí předchůdců shodí ze stolu.
Podle opozičního zastupitele Matěje Stropnického (Zelení/Žižkov (nejen) Sobě), který zrušení rekonstrukce předložil, si v Praze 3 zaslouží investice zanedbanější prostranství ve spodní části Žižkova. Náměstí Jiřího z Poděbrad podle Stropnického potřebuje pravidelnou údržbu a výměnu starého mobiliáře, který nebyl vyměněn kvůli čekání na komplexní rekonstrukci náměstí.
|Místo toho nyní rada připraví alternativní plán dílčích oprav náměstí podle požadavků občanů a desítky milionů korun, které by jinak tento projekt spolkl, může nyní Praha 3 věnovat na rekonstrukce panelových domů a veřejných prostranství zejména v dolní části Žižkova,| uvedla zastupitelka Irena Ropková (ČSSD).
Náklady na projekt byly stanovené na 75 milionů korun. Stávající vedení radnice mělo v plánu investovat do komplexní rekonstrukce 20 milionů korun a zbytek chtělo získat od hlavního města, to ale finanční podporu městské části neposkytlo.
V lednu 2014 minulá vedení metropole a městské části uzavřela memorandum o spolupráci a podpoře projektu. Od té doby se však situace nikam neposunula. Podle plánu minulého vedení radnice se mělo začít s realizací projektu už v roce 2015. V minulosti se v souvislosti s úpravami mluvilo o vybudování podzemního parkoviště pro 450 aut za 750 milionů korun. Od záměru ale radnice už dřív ustoupila.
V Praze 3 vládne koalice TOP 09, ODS a ČSSD. Komunální volby v roce 2014 vyhrála kandidátka Žižkov (nejen) sobě, která sdružovala Zelené, Starosty a KDU-ČSL, kteří se však před několika měsíci oddělili a ustavili vlastní zastupitelský klub. V zastupitelstvu městské části sedí ještě zastupitelé ze Strany svobodných občanů, KSČM a Volby pro město.
pokud má někdo zájem, tak si může porovnat současný stav s navrhovaným na https://stavbaweb.dumabyt.cz/namsti-jiiho-z-podbrad-v-novem-10466/clanek.html
je zcela zřejmé, že zeleně tam bude snad ještě více než dnes, ale celé náměstí získá provozní logiku a především bude důstojně řešen prostor před kostelem, současný stav je tristní.
Jo, to jsem celá já.
🙂
Život na náměstí je, když tam lidi rád pobývají v libovolnou denní nebo roční dobu. A k tomu musí mít důvody, jako jsou trhy, lavičky pod stromy, plochy pro setkávání i třeba pro ten skejt, musí tamtudy vést logické cesty odněkud někam atp. Proto by podle mě mělo být každé větší náměstí aspoň trochu i parkem.
Stačí si otevřít letecký náhled z např. Mapy.cz a člověk vidí, že tam těch zelených ploch prostě víc nebude a co se týká té logiky, stačí mi fakt, že se tam nějak na tom |obrázku| nijak neprojevuje fakt, že náměstí je ve sklonu. A důstojný prostor před náměstím je dán už původním pojetím se schodištěm a na něj navazující hlavní přístupovou komunikací, která je tam odpradávna – tedy od doby výstavby kostela. Nicméně je dobře, že jste sem ten odkaz dal, utvrdilo mně to v tom, že se zase za veledílo vydává něco, na co by stačil zdravý selský rozum a v zásadě i lepší běžná péče. Ale na to by se zase nemusely vypisovat |architektonické| soutěže, to by pak nemělo ten punc exkluzivity a výjimečnosti…..
Náměstí ve Berouně znám velice dobře, ale je to asi jiný Beroun. Že by tam to náměstí žilo nějak speciálně a odlišně od třeba náměstí Míru se říct ve skutečnosti nedá a ty fráze o tom, jak to náměstí má žít, mně už připadají taky skutečně mimo. Co je to ten život na takovém náměstí? Skateboardisté? A no, ti plochy podobného plochu milují. Farmářské trhy? Jenže ty vyžadují ony přípojky. Ale třeba oni důchodci nebo maminky s kočárky skutečně při posedávání nestojí o to se v létě potili na žhnoucí ploše. Ale vraťme se k tomu Berounu – tam je skutečně ten štráfek trávníku na ploše ani ne desetiny náměstí k ničemu. Ale porovnávat tohle s Jiřákem? Tam jsou zelené plochy i přes tu zdánlivě nelogickou změť cest na minimálně půlce plochy. A to nemluvím o velikosti Husova náměstí v Berouně a náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Náměstí ve Berouně nemá ani 200 metrů na délku a tak 75 metrů na šířku, zatímco Jiřák je dlouhý 260 m a široký přes 160 m, ale co je nejdůležitějši, dominantou je kostel de facto uprostřed náměstí, to v Berouně není, tam se jedná pouze o objekty vymezenou plochu. Takže srovnávejte srovnatelné, ale v širších souvislostech. A s tou zelení – v roce 1996 bylo vykáceno stromořadí na Mariánských Hradbách u hradu (kolem kolejí) a dneska po necelých dvaceti letech jsou ty stromy zcela vzrostlé. A to se nesázely žádné tří čtyř metrové stromy…..niméně je zřejmé, jak to dopadne po tom, co architekti budou půl roku bádat nad dlažbou, vyberou tu nejhorší možnou a bude i nejdražší a pak se tam ocitnou dvoumetrové sazenice, z nichž polovinu do roka zničí fakt, že v létě uschnou. Nicméně by mně zajímalo, co to je ten život na tom náměstí…..
Nejde přece vůbec o to, jestli zeleň na náměstí patří nebo ne, ale o to, jak se bude náměstí využívat, co na něm je a k čemu obecně slouží. V duchu jsem si promítal celou řadu navštíveným významných náměstí u nás i v zahraničí, na mnohých není prakticky žádná zeleň a je to tak naprosto správně, jiná náměstí jsou zase zelenou oázou.
Krásným příkladem je náměstí v Berouně. Nenapadá mě žádné jiné město podobné velikosti v okolí Prahy, kde by náměstí tak bezvadně fungovalo. Na náměstí je mimo stromořadí minimum zeleně, městská architektka by ráda (zcela správně) zrušila i onen nefunkční travnatý obdélník. Na náměstí jsou 2x týdně trhy, 2x ročně řemeslné resp. hrnčířské trhy, celá řada dalších kulturních i jiných akcí, náměstí bezvadně žije, je na něm řada obchodů, kaváren, restaurací, na rozdíl od mnoha jiných míst tady není mrtvo ani mimo otevírací dobu obchodů. Pokud by bylo takové náměstí více parkem, zdaleka tak žít nebude.
Náměstí Jiřího z Poděbrad bude i po rekonstrukci plné zeleně, ale bude lépe reflektovat jednak umístění krásného kostela, ale i způsob jeho využívání. Výsadba vzrostlých stromů je dnes běžná, ale většinou stejně ještě dlouho trvá, než dosáhnou finálních rozměrů. Navíc v tomto případě jsou hned vedle sady Svatopluka Čecha a sady Bratří Čapků, tedy rozsáhlá odpočinková plocha. O to více důvodů, aby náměstí tohoto typu bylo upraveno dle předkládaného projektu, současný stav je značně neutěšený a zcela bezkoncepční, stačí se podívat na letecký snímek.
Zajímavé, že řada lidí stále nechápe rozdíl mezi náměstím a parkem. Pokud má tato plocha sloužit pro trhy, kulturní a jiné akce, je tato úprava cestou naprosto správným směrem.A že u stromů pár let, či spíše desetiletí trvá, než vyrostu, to také není velkým překvapením. Nakonec i pokud chcete nově vybudovat zahradu se vzrostlou zelení, musíte se smířit s tím, že si jí opravdu užijí až vaše děti.
Prosím vás, taková malichernost. Tak se ty kabely a hadice budou překračovat a zejména pak přejíždět s kočárky, vždyť to tam není hustěji, než 1ks na tři metry…..tady jde o umění, o dobře |světově| vypadající nakašírované vizualizace a vy byste chtěla, aby s někdo zaobíral takovou podřadností, jako jsou napojení stánků při farmářských trzích. Nejste nějak moc přízemní?
Jasně, takže na náměstí prostě už z principu zeleň nepatří a je třeba ji ve největší možné míře zlikvidovat a všechno vybetonovat a vydláždit…..jo, holt středověk už skončil před půl tisíciletím (tehdy ale zase nebyly žádné parky) a všechno bylo pěkně vydlážděné (tedy jenom na lepších místech). A přitom třeba na jednom z nejhezčích a nejpříjemnějších náměstí (a prvním moderním) v Paříži Place de Vosgues je park už od začátku novověku. Navíc tvrzení, že na vzrostlou zahradu si musí počkat potomci je taky nesmysl, to možná před padesáti a více lety, kdy nebylo běžné přesazovat víceleté stromy….nicméně, na podobně koncipovaném |náměstí| nikdo skutečně stovky stromů po dvacítce za kus nevysadí. Svého času jistá architektka Dandová chtěla udělat ze Karlova náměstí (taky jsou tam mraky stromů a vypadá to tam jako parku – okamžitě zrušit) bulvár, kde by |chodili lidi| a jediný výsledek jejího počínání je zřejmý u Novoměstské radnice – vyholené stromy a příšerná dlažba….nikdo si náměstí a park neplete, akorát žijeme na začátku třetího tisíciletí a ne někdy ve středověku. Ony ty funkce staveb a prostranství se za posledních několik století změnily, ale to vyžaduje trochu sofistikovanější přístup k věci.
Mě by spíš zajímalo porovnání, kde stojí stánky farmářských trhů dnes a kde se s nimi počítá v projektu, a to včetně porovnání jejich velikosti a počtu. A jestli budou mít na nových místech připravené připojení na inž. sítě..
To snad one |atelier| nemůže myslet vážně. Skutečně tito |umělci| neumí nic jiného, než zrušit třetinu trávníků a všechno vydláždit? Podobnou pitomost předvedli svého času podobně úchylní jedinci při soutěži na náměstí Míru. Obzvlášť komické je, jak tam nasázejí vzrostlé stromy, aby na to |vypadalo| a aby nemuseli přiznat, že to bude deset patnáct let tupá plocha se stromečky…no, ale člověk se nesmí divit, když zjistí, kdo o tom na radnici rozhoduje. Škoda, ne že by vlezy do metra a ta pozdně komunistická kašna byla nějaký zázrak, ale tupě to zplanýrovat a prásknout tam všude dlažbu, to opravdu chce fištrón.