V minulosti byl dokument u radního pro územní rozvoj 564 dní. „Nyní je to 133 dní, což ale na druhou stranu také není málo,“ řekl Hlaváček. Zkrátily se rovněž fáze zadání a návrhu změny.
Dokumenty byly podle Hlaváčka dříve obsáhlé a neměly standardizovanou podobu. „Každý měl úplně samostatnou a ojedinělou výtvarnou i textovou strukturu a úřady s tím měly hrozně práce. Teď odpadává zmatečnost,“ řekl.
Nově byly vytvořeny tzv. krycí listy, které na jedné stránce shrnují všechny důležité informace o změně, a to včetně map nebo vyjádření dané městské části. Barvami jako na semaforu tam pak jsou vyjádření jednotlivých úřadů. Listy jsou předkládány například zastupitelům, kteří se tak s nimi mohou snáz seznámit.
Vytváření krycích listů ale ještě není plně dokončeno. Hlaváček řekl, že je při jejich tvorbě do nich stále ještě třeba zadávat příliš mnoho údajů ručně. To se má do budoucna změnit.
Praha zároveň zahájila inventuru všech změn územního plánu, které magistrát eviduje. „Leželo tam (na magistrátu) spousta změn, se kterými se kdokoliv bál něco dělat. Většinu jsme zastavili, byly tam zastupitelstvem přerušené změny z let 2004 až 2010, které jen překážely v šuplíku. Byla to dost archeologie,“ řekl Hlaváček.
Promiňte, ale můžete mi říct, kdo to je radní pro územní rozvoj? Ve stavebním zákoně je součástí procesu pořizování územních plánů jen určený zastupitel. Tohle vypadá, že celý proces zdržuje samospráva. Ať už vnitřními byrokratickými postupy nebo tím, že si nedokáže smluvně zajistit jednotný styl dokumentace.
Pořád si myslím, že by magistrát měl fungovat jako kraj a zabývat se jen věcmi, které mají vliv na fungování celého města. Ostatní ať si řeší městské části a v případě překročení jejich hranic ať magistrát někoho pověří. Čím menší je počet zastupitelů, tím snadněji se svolává mimořádné zasedání a tím se zase dá urychlit rozhodování.
Gratuluji!!!!! dobrá práce.
h