Srdečně vás zveme na komentované prohlídky nové budovy Centrálního depozitáře NK v Hostivaři, které se konají v sobotu 15. března v době od 10 – 17 hod. V rámci komentovaných prohlídek nahlédnete do běžně nepřístupných prostor pro veřejnost, např. technického zázemí, strojoven, kancelářských částí či na tzv. technickou terasu.
Národní knihovna má depozitář pro pět milionů knih
(ČTK) – Pět milionů svazků je uloženo v nově budově Centrálního depozitáře Národní knihovny (NK) v Praze Hostivaři. Do objektu, který včera vedení knihovny představilo novinářům, se z hlavního sídla NK v Klementinu přestěhovala i pracoviště pro digitalizaci fondů a jejich další zpracování. V plánu je ještě rekonstrukce starší části depozitáře, kde je uloženo na tři miliony knih, a stavba další budovy. Poté by v Hostivaři mělo být deset milionů svazků, v Klementinu zůstane asi 1,7 milionu knih.
Dostavba depozitáře řeší dlouhodobý nedostatek prostoru knihovny a nahradila ambicióznější projekt knihovní novostavby. Vítězný projekt Jana Kaplického z mezinárodní architektonické soutěže zůstal nerealizován. Projekt zčásti skončil kvůli odporu politiků vyvolanému především silnou antipatií bývalého prezidenta Václava Klause ke Kaplického návrhu; soutěž ale také čelila kritice kvůli údajnému nedodržení pravidel v případě vítěze a NK podle kritiků podcenila přípravu stavby, především v otázce vlastnictví pozemku. Myšlenku novostavby zastavil v roce 2008 tehdejší ministr kultury Václav Jehlička a knihovna se s novým vedením začala ubírat cestou dostavby depozitáře a opravy Klementina.
Náklady na celou rekonstrukci Klementina by měly být 1,9 miliardy korun, celkové náklady na rekonstrukci a dostavbu depozitáře nejsou ještě známy. Oboje hradí program péče o národní kulturní poklad. NK chce těmito úpravami získat kapacity pro své fondy na příštích 50 až 60 let. Stejné parametry co do nákladů a kapacity měla mít i nová budova knihovny, jejím bonusem pak mohl být přínos k současné architektuře a diskuse o ní, která české společnosti chybí.
Stavba nového depozitáře skončila na sklonku roku 2012, loni se stěhovaly knihy. V depozitáři jsou i místa s přísnými klimatickými podmínkami, neboť v něm bude uložen Národní konzervační fond.
Centrální depozitář byl postaven v polovině 90. let, využila se pro něj starší železobetonová hala, která byla zrekonstruována a k ní byla přistavěna administrativní část. Tendr na dostavbu depozitáře vyhlásila NK v roce 2010, o rok později ho nový ředitel Tomáš Böhm zrušil jako předražený, původní celkové náklady snížil o více než 120 milionů na přibližně 300 milionů korun. Čelil ale kritice za to, že z 15 uchazečů vybrala NK pětici finalistů losem. Böhm svůj postup hájil – los byl podle něj rychlým a objektivním řešením. Podle dnešních informací stavba nového depozitáře přišla na 387 milionů korun.
Na dokončení depozitáře závisí i pokračování revitalizace Klementina. Začala před čtyřmi lety, provádí se za provozu a měla by být dokončena na konci roku 2017 nebo na začátku roku 2018.
Záleží to na penězích z vládního programu péče o národní kulturní poklad – příslušné instituce, které jsou do něj zahrnuty, jsou ve skluzu pokud jde o čerpání peněz z něj. Teoreticky má program schváleno už od roku 2006 přes deset miliard korun, na opravy a novostavby sídel národních kulturních institucí se ale zatím utratilo jen málo přes 2,5 miliardy. Ministr kultury Daniel Herman proto ve středu požádá vládu o zajištění dalšího financování programu.
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.