Rehabilitace Moravského náměstí v Brně

Fotogalerie ke článku (5)

Moravské náměstí - návrh

Moravske náměstí - návrh

Situace

Brněnský "Ring" - okružní třída v Brně, rekonstrukce stavu z roku 1914. Z knihy Pavel Zatloukal, Brněnská okružní třída, Brno 1997

Lažanského - dnes Moravské náměstí - na pohlednici z roku 1903

Celá fotogalerie (5)

Studie funkčního a prostorového řešní části Moravského náměstí mezi kostelem sv. Tomáše a nově zrekonstruovaným objektem Nejvyššího správního soudu.

Investor: Statutární město Brno v zastoupení primátora Romana Onderky,
Autor: Petr Hrůša
Spoluautoři: Vít Zenkl, Lukáš Pecka
Autor sochy Spravedlnosti: Márius Kotrba
Plocha náměstí: 9120 m2, celého řešeného prostranství: 12 350 m²


Z autorské zprávy

Předmětem studie je funkční a prostorové řešení části Moravského náměstí mezi kostelem sv. Tomáše a nově zrekonstruovaným objektem Nejvyššího správního soudu. Řešení je zpracováno v návaznosti na připravovanou rekonstrukci ulice Joštovy a v souladu s právě probíhající rekonstrukcí ulice Rašínovy.
Záměrem je rehabilitovat toto dosud významově a urbanisticky neuspořádané prostranství (jež slouží jako parkoviště) a dát mu metropolitní měřítko — učinit z něj důstojnou součást brněnského Ringu, městské okružní třídy. Sjednocený prostor získá nový ikonografický program odkazující na hrdou historii města.

Urbanisticko-architektonické pojetí
Urbanistické vztahy významných veřejných budov v této části Moravského náměstí byly dotvořeny a posíleny na začátku 20. století proražením Rašínovy třídy, jež vytvářela slavnostní předpolí tzv. Německého domu (po válce zbouraného). Předkládaná studie tento slavnostní charakter řešeného prostoru potvrzuje a nabízí východisko pro jeho rehabilitaci. Projekt umísťuje těžiště sociálního prostoru nikoliv do bezbřehého zeleného „meziprostranství“ parku na Moravském náměstí, ale naopak právě k předpolí významných budov.
V kamenném, městském a prakticky využívaném prostředí má být charakter „svátečné jinosti“ této části Moravského náměstí navozen pomocí architektonického zvýraznění plochy (čtvercovým rastrem) a novými výtvarnými prvky.
Metropolitní měřítko a „svátečnost“ nemají zde však vylučovat obytnost. Sochařské prvky a vodní prvek ustavují proto prostorové geometrické vazby tak, aby byl možný přehled a smyslové obsáhnutí velké členěné „scény“. Je důležité, aby vedení zorného pole bylo pociťováno jako snadné a uměřené, a proto je zde pečlivě volen základní modul pro rastr náměstí.
Takto pojatý městský prostor, na němž chybí výraznější obchodní parter, bude nicméně třeba přiměřeně zobytnit a zalidnit. V místě před bývalým místodržitelstvím je možné uvažovat s pouličními kavárničkami apod. Protože možnost umístit další podobné prvky je v ostatních částech prostranství omezena (budova kostela, Nejvyššího správního soudu, „nedotknutelná“ zeleň parku), projekt počítá s lavičkami ve stínu vzrostlých stromů. Také výtvarné prvky nabízejí možnost krátkodobého spočinutí.
Urbanistické pojetí je založeno na architektonickém zvýraznění plochy a upřednostnění pěšího provozu oproti provozu automobilů, avšak bez omezení tramvajového provozu. Prioritou bylo proto vyhnout se výškovým rozdílům všude, kde je to možné. Hlavní objekty jsou tak osazeny jednoznačně na „koberec“ dlážděné plochy. Funkční uspořádání vlastního prostranství před budovami Nejvyššího správního soudu, kostela sv. Tomáše a bývalého augustiniánského kláštera je podmíněno kolejištěm tramvají a dopravními vztahy, které jsou respektovány. Tramvajové těleso je zapojené do jednotné plochy náměstí, při použití oddělujících patníků a dlažby odlišné materiálem a texturou.

Plocha náměstí
V současné době „bezbřehé“ prostranství je v projektu sjednoceno do mírně nakloněné roviny (podle sklonu terénu území) v jedné niveletě. (V první etapě bylo v roce 2006 realizováno technické řešení kolejiště a vydlážděno předpolí před Nejvyšším správním soudem.) Na této rovině je „posazena“ úroveň chodníků: před Nejvyšším soudem a Moravskou galerií z žulových desek (stejných jako v osnově náměstí), na ostatních chodnících z betonové dlažby.

Sochařské a výtvarné prvky
Výtvarné prvky na náměstí mají zobrazovat čtyři kardinální ctnosti (podle Platóna).
U nároží kostela Sv. Tomáše je umístěna jezdecká socha v nadživotní velikosti — pomník markraběte moravského a římského krále Jošta Lucemburského. Socha je zobrazením ctnosti Odvahy. V části náměstí před Moravskou galerií je navržen vodní prvek — fontána s mírně zvlněnou vodní hladinou a se stupňovitou obrubou — alegorie Mírnosti. Mezi fontánou a ústím ulice Rašínovy je navržen prvek symbolizující Prozíravost. Je to bronzový blok s vodorovně umístěným reliéfem historické mapy Brna z doby obléhání města švédskými vojsky, se zřetelem na zobrazení hradebního opevnění. Čtveřici alegoricky zobrazených ctností uzavírá před budovou Nejvyššího správního soudu fontána Spravedlnost, jejíž podoba vzešla z výtvarné soutěže na jaře 2008.

(Redakce na základě autorské zprávy)
Publikováno ve Stavbě č.4/2008