Historie MD sahá do konce 13
století. Sloužil jako detašovaná hradní kuchyně s dvěma ohništi (
z požárně bezpečnostních důvodů )
přemyslovského hradu levobočka Mikuláše I ( zatímco v Čechách
Přemyslovci vymřeli po meči, levobočská větev na Moravě pokračovala dále
). Opavští měšťané měli v té době
silnou pozici a nedovolili Přemyslovcům vybudování hradu uvnitř středověkého
opevnění. To po vybudování hradu mezi hradem a městem ztratilo na obranném
významu a posloužilo (hlavní hradební zeď a rovnoběžná parkánová hradební
zeď ) jako boční stěny dvouohnišťové
kuchyně do kterých byla vestavěna. Později sloužil jako hradní sýpka.
Součastnou podobu získal MD při
barokní přestavbě ve 20 létech 18 století. Tedy třitraktová dispozice
s barokními křížovými klenbami v suterénu, záklopovým jedlovým
trámovým stropem v prvním nadzemním podlaží, krytý barokní valbovou
střechou s jedlovým krovem. V té době MD sloužil jako sídlo
Purkrabího barokního zámku Lichtenštejnů.
V druhé polovině 18. Století
prodali Lichtenštejnové MD zámožné opavské právnické rodině Müllerů. Odtud jeho
název, přestože Müllerové neudělali jako jediní majitelé na domě žádnou zásadní
stavební úpravu. Zámek byl na sklonku 19. století stržen. MD se tak stal
jedinou dochovanou stavbou opavského barokního zámku a zdědil po něm číslo
popisné 001.
Ve dvacátých létech dvacátého
století kupuje MD Slezské zemské muzeum (nejstarší muzeum ve střední Evropě ) a přebudovává ho na výstavní prostory. Za
německého ředitele dr.E.W.Brauna byla budova MD ve druhé polovině 20.let
dvacátého století „barokizována“. Okenní otvory byly rozšířeny, rytmizovány a
opatřeny neobarokními šambránami, byla přistavěna hmota dvojramenného schodiště
v jižním průčelí.
Na začátku stála vize tehdejšího
ředitele SZM Mgr. A.Šimčíka vytvořit z MD interaktivní výstavně
přednáškový prostor, propojit ho s hlavní právě rekonstruovanou výstavní
budou SZM a doplnit výstavní prostory o chybějící kavárnu.
O tom, že se jedná o významnou
kulturní památku, svědčí i výjezdní zasedání památkové rady, která kvůli
prohlídce MD, představení našich variant rekonstrukce a k určení směru
rekonstrukce zasedala v Opavě.
Vlastní objekt jsme navrhli
rekonstruovat s maximálním zachováním všech historických vrstev bez zásahu
do vzhledu a objemu domu, při zachování jeho solitérní podoby. V místech
nových konstrukcí z 20. století bylo umožněno vložení výtahu. Zvláštní
důraz byl kladen na zachování původního a posledního barokního krovu
v Opavě . V suterénu s klenbami jsme navrhli výstavní prostory,
v patře podél západního průčelí přednáškovo výstavní prostor a
v krovu se předpokládal další výstavní prostor.
MD jsme s hlavní výstavní
budovou SZM navrhli propojit pod zemí (byla vybrána táto varianta před
propojením na a nad zemí), kde vznikla kavárna a výstup do zahrady. Pod zemí
byly při archeologickém průzkumu nalezeny zbytky středověkého opevnění, které se staly součásti expozice.
Provoz MD jsme navrhli tak, aby
mohl být dle potřeb samostatně přístupný mimo hlavní výstavní budovu a aby
kavárna mohla fungovat i mimo otevírací dobu SZM.
V 80 létech minulého století
byly provedeny sanační úpravy spodního vlhkého zdiva, které měly za následek
ještě větší vlhnutí a destrukci suterénního zdiva. Ty se musely odstranit a
nahradit soudobými opatřeními. Z interiéru je viditelné nedotažení podlah
v suterénu k nosným stěnám, aby „mohly dýchat“. Zvláštní důraz byl kladen
na odizolování zbytků hradební zdi od nově navržené železobetonové podzemní
přístavby. Navrhovali jsme alternativní odizolování na bázi přírodního jílu,
abychom co nejméně zasahovali do historického opevnění, nicméně stavba ho
nakonec zalila do „ŽB sarkofágu“. Při
rekonstrukci byly v suterénu nalezeny zbytky gotických základů kuchyně a
ohniště – ty se staly součásti expozice a kamenná výlevka, která bohužel
nezůstala na místě je uložena v depozitáři SZM.
V patře se otevřel podél
západního průčelí přednáškový sál. Dřívější členění na tři místnosti prozrazuje
barokní trámový záklopový strop (některé trámy jsou z jednoho kusu 13m
dlouhé). Rohová nejreprezentativnější místnost měla složitější profilaci trámů,
středová jen prostou a v severní části se původní strop nezachoval.
Členění sleduje i původní dřevěná podlaha, která (požadavek NPÚ ) byla strojově opracována a
nalakovaná před opětovným položením.
Při rekonstrukčních pracech byla
nalezena i klasicistní výmalba těchto prostorů, která nad okenními otvory
chybí, což je důsledkem zvětšování okenních otvorů a osazení ocelových
I. profilů při Braunově barokizaci ve dvacátých létech minulého století.
Barokní krov se nepodařilo
zachovat. Jeho špatný technický stav byl z části důsledkem použití
neodkorněného dřeva (což je na novověk a význam objektu záhadou, pravděpodobně
je to důsledek požáru města Opavy a nutnosti rychlé opravy spousty krovů
najednou ), částečně zatékáním srážkové vody a také dílem rekonstrukce
provedené v 80 létech, která vodorovné části krovu zasypala a zalila
betonem pro vytvoření roviny nad vaznými trámy. Z původního krovu se
zachovalo jen několik prvků, z těch byl odstraněn nátěr z vodního
skla, byly ošetřeny a znovu osazeny do nového krovu na své původní místo. Nový
krov je kopií původního včetně spojů.
Jedlové prvky krovu však již byly nařezány na katru a jen povrchově
ručně dotesány. Podkroví se stalo
součásti prohlídkové expozice, za zmínku stojí typický kalhotový barokní komín.
Je dobře, že se povedlo kulturní památce nalézt
adekvátní využití. Bohužel se nepovedla prvotní idea co nejvíce muzejní
instituci otevřít veřejnosti. Současné vedení SZM díky nastaveným nájemním
podmínkám nesehnalo nájemce kavárny a tak chybí ta otevřená zvoucí náruč skrze
zahradu směrem k městu…
Autorská zpráva
Lokace: Opava, Komenského 1/18
Investor: Slezské zemské muzeum v Opavě
Projekt: 2013 -2014
Realizace: 2015 – 2019
Autor: Tomáš Bindr, Petr Doležal, Atelier 38 s. r. o.
Stavební část: Luděk Valík
Profese: Technico
s. r. o.
Den architektury v Müllerově domě
V rámci festivalu Dne architektury proběhnou v Müllerově domě
komentované prohlídky. Jedná se o jedinou dochovanou stavbu areálu
opavského zámku, která po barokní přestavbě z roku 1726 sloužila jako
dům správce. Svůj název získala po právníku Müllerovi, jednom z majitelů
domu, který zde bydlel.
V roce 2019 byla dokončena kompletní
rekonstrukce, jejíž návrh provedl opavský Atelier 38. Dům je dnes
součástí expozice Slezského zemského muzea a je kulturní památkou.
Müllerovým domem provádí jeden z autorů rekonstrukce architekt Tomáš
Bindr s historičkou Petrou Kaniovou.
Komentované prohlídky budou probíhat v sobotu 3. října 2020 v 16 hodin a v neděli 4. října 2020 v 10 hodin. Sraz je u Historické výstavní budovy, Komenského 10, Opava.
Nutná je rezervace místa předem přes GoOut nebo v Turistickém informačním centru v Opavě.
Více
Související články:
Rekonstrukce kulturního domu ve Velaticích
Opravený areál kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rekonstrukce Liebiegova paláce v Liberci
Stavební úpravy bývalé fary
Rekonstrukce továrny
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,