Dům
je součástí vilové zástavby v blízkosti osady Baba,
zastoupené avantgardními funkcionalistickými objekty a tradičněji pojatými
stavbami s valbovou nebo stanovou střechou. Tato, stavitelsky vyzrálá
nedekorovaná vilka byla postavená v roce 1934 stavitelem arch. Janem
Bínou. Domy z první poloviny 20. století dnes musí řešit obdobné provozně
dispoziční problémy změny standardu a způsobu života – poddimenzování vstupů,
separaci kuchyně, jídelny a obývacího pokoje, propojených jen přes chodby a
schodiště nebo rozměry garáže, někdy i její absenci. Stavitelské vilky mají
navíc nedostatek v nepřístupnosti zahrady. Kvůli svažitosti terénu a
pozici přízemí na úrovni chodníku je zahrada na úrovni suterénu.
Zásadní změna výrazu domu nebyla původním záměrem konceptu rekonstrukce. Teprve
na základě analýzy variant rozsahu přístavby a zjištění nezbytnosti přistavět
na úrovni přízemí i garáž jsme zjistili, že potřebnému rozsahu dostavby svědčí
razantnější rozsah úprav a změny výrazu stavby, kterou se přístavby více spojí
s původní hmotou. Ohleduplnost vůči výslednému působení symbiózy stavby a
přístaveb nás dovedla k rozhodnutí razantnějšího řešení rekonstrukce.
Ve vile v Matějské ulici jsme se, kromě péče o stavební detaily a povrchy
konstrukcí i dalších prvků stavby, snažili zachovat stávající prostorovou
strukturu a tradiční uzavřenost místností. V nových partiích jsme naopak
využili výraznou otevřenost vůči exteriéru. V přízemí je vizuální propojení
jídelny a obývacího pokoje ve stávající stavbě i přistavěných prostorů kuchyně
a prosklené verandy záměrně pouze částečné. Obdobně v nástavbě – de facto
půdní vestavbě jsme sledovali prostorovou kontinuitu částečně propojených
místností ložnice, šatny, pracovny a terasy.
Autorská
zpráva
Foto: Tomáš Balej
Autoři:
Jitka Hofmeisterová, Ladislav Lábus; spolupráce Marek Nábělek
Plocha
pozemku: 857 m2
Zastavěná plocha: původní 114 m2, nová 195 m2
Užitná
plocha: původní 224 m2, nová 446 m2
Obestavěný
prostor: původně 1116 m2, nový 2030 m3
RECENZE PETRA VOLFA pro časopis Stavba
Vila
v Matějské, Lábus AA atelier
Jenom pár stovek metrů
od vily Košťál se odehrála jiná podnětná rekonstrukce, jež se zabývala rodinným
domem navrženým a postavený Janem Bínou, architektem a stavitelem v jedné
osobě v roce 1934. Nejedná se o funkcionalistickou vilu, nýbrž o mnohem
rozšířenější typ tradičně pojatého středostavovského domu čtvercového půdorysu
zde završeného stanovou střechou, jakých je v zavedených rezidenčních
městských čtvrtích spousta. Zvláště se změnou majitelů, kteří k nim nejsou
vázaní citovým poutem, bývají rovnou nemilosrdně bourány, protože nepožívají
žádné ochrany, a pak namísto nich často vznikají jejich rádoby kontextuální
repliky. Přesto mají tyto domy kvality, kterými se stojí za to zabývat, což
dokázala rekonstrukce provedená Ladislava Lábusem. Architekt dům rozvinul
v pozici suterénu a prvního poschodí o přístavbu s verandou, terasou
i garáží, která umožňuje obyvatelům dosud prakticky nemožný kontakt se
zahradou, což byla značná slabina původního konceptu. Další velmi jemná extenze
– v siluetě domu prakticky neviditelná – se odehrála v pozici třetího
poschodí, kde došlo pomocí úprav střešních konstrukcí k vytvoření
pracovny. Zatímco původní stavba měla šedivé omítky, nově je opatřena
přizdívkou z režných cihel, které celek sjednocují a dodávají mu předtím
naprosto chybějící osobitý výraz. Nynější stav je kvalitativně o několik řádů výše,
aniž by to bylo zdůrazňováno přehnanými gesty. Ladislav Lábus už několikrát
prokázal svou pokoru a empatii vůči architektuře první poloviny minulého
století, ať už šlo o rekonstrukci vily Palička (Baba) nebo vily Lídy Baarové
(Hanspaulka). Jeho rekonstrukce můžeme považovat za vzorové. Prakticky pokaždé
se jedná o modelová řešení s různou mírou architektovy intervence, podle
nichž lze vyučovat obor „práce s pamětí“.
publikováno v časopise Stavba 3/2019, str. 74
Moc pěkné!
Bože, to je ohavnost. Jak nějaká ambasáda nebo něco podobného. Barák před rekonstrukcí standardní konfekce, po ní trapnost.