Projekt Rezidence Radimova (nebo také Terasy Břevnov) nahradil
starší nevyužívaný objekt, a proto nebylo jednoduché nalézt řešení, které by se
organicky včlenilo do okolní zástavby
z různých časových období. Výstavba započala v létě před dvěma lety a
kolaudace by měla podle předpokladů proběhnout tento měsíc. Autorem projektu je architektonické studio LOXIA.
V rezidenci se
nachází 42 bytů v dispozici od 2KK až 5KK. Bytový dům upoutá především
svým netradičním začleněním do svažitého terénu. Toho projektanti využili
k vytvoření terasovitých zahrad, které částečně náleží k domu a
následně vytvářejí městský parčík s místy pro odpočinek. „Také u tohoto
projektu jsme měli možnost pracovat nejen se samotnou budovou, ale také
s veřejným prostorem. Bydlení totiž nekončí za vchodovými dveřmi domu, ale
právě až promyšlené zasazení do okolní krajiny utváří skutečný vztah
k domovu a pocit opravdu dobrého bydlení,“ vysvětluje filozofii
projektu Ing. arch. Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA, které se
specializuje právě na rezidenční bydlení a práci s veřejným prostorem. Celá
stavba pak zachovává ideu své předchůdkyně, tedy netradiční průhledovou osu
zakončenou hodinami.
Inovativní sklovláknobeton
V Rezidenci
Radimova je částečně použit jako obkladový materiál na římsách a lemování
balkonů sklovláknobeton. Tento materiál je typický svou variabilitou využití, a
to od technických součástek, jako komínové hlavy, opláštění budov, až po
interiérové doplňky. Obklady ze sklovláknobetonu mají široké spektrum
pohledových povrchů, struktur a barev. Architekti a stavaři po něm sahají
v případě, že je za potřebí pevný a nehořlavý materiál. Ve srovnání
s jinými materiály na bázi betonu je jeho důležitou vlastností nízká
hmotnost a snadná manipulace jak při instalaci, tak při provozu budovy.
Sklovláknobeton je
materiál s velkým potenciálem. V současné době se na něj hledí jako
na novinku, ale projektů s jeho využitím výrazně přibývá. Zahraničním příkladem
je Muzeum schinajské revoluce v Číně, jehož fasáda z fotokatalytického
sklovláknobetonu má dokonce „samočisticí“ vlastnosti. „Pokrok ve vývoji
materiálů je neuvěřitelně rychlý. Každý rok tak přibývají nové a nové, což nám
architektům umožňuje plnit vize investorů i své vlastní, které byly ještě donedávna
zcela nereálné. Budovy se staví na desítky let, a tak naše studio vždy vedu
k využívání toho nejlepšího a nejmodernějšího, co je momentálně
k dispozici. Být od počátku napřed se v čase vždy zhodnotí,“
dodává hlavní architektka studia LOXIA Ing. arch. Jana Mastíková.
Bezbariérové
řešení
Samotný architektonický návrh a celkové řešení v sobě
spojují eleganci s jednoduchými a příjemnými tvary. Objekt je
v nadzemní části řešen jako symetricky ustupující hranol, který je
rozčleněn balkony a římsami. Výraznou roli hraje i použitá barevná kombinace.
Římsy, balkony a některé plošné prvky jsou v měkkém bílo-smetanovém
odstínu, pro základní tělo budovy byla vybrána šedá ve spojení s černou
neřímsovou nástavbou. Důmyslně jsou zkombinovány i použité ušlechtilé
materiály, tedy kámen, kov a dřevo ve spojení s omítkou a plechovými
obklady.
Navzdory složité terénní dispozici se podařilo začlenit do
rezidence i bezbariérové prvky, a to nejen v bytech a dalších interiérech,
ale také u samotného vstupu a několika bezbariérových garáží.
tisková zpráva
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Doopravdy hezký rozvoj paneláčků. Zapadne do prostředí jako ulitý!!!