Architektonický návrh tohoto domu byl už třetím projektem,
nad kterým jsme se s investorem sešli. Opět šlo o velmi příjemnou spolupráci
založenou na vzájemné důvěře. Českoněmecká rodina se rozhodla přestěhovat z
Prahy nastálo do Německa, pro své budoucí bydliště si vybrali obec na břehu
jezera Starnberger See. Jezero obklopuje nádherná příroda bavorského venkova,
přesto v přímém dosahu města (tato lokalita patří vzhledem k cenám pozemků a
nemovitostí k nejdražším na světě). Pozemek, který si investor pro stavbu
vybral, byl na ideálním místě, ale poměrně malý, tmavý a zastíněný porostem. Zadáním
bylo tedy vměstnat na stavební parcelu co nejprostornější dům pro bydlení
čtyřčlenné rodiny a jejích hostů. Přivést na zahradu i do domu světlo, počítat
přitom i s plánovanou zástavbou v okolí.
Konečnou podobu stavby vždy ovlivňuje mnoho na sobě nezávislých faktorů. Představy
a zadání investora, možnosti lokality, rozpočet, podmínky místních úřadů. V
tomto případě byl účastníkem tvůrčího procesu člen nečekaný – půdorys
novostavby domu se částečně podřídil majestátnímu liliovníku tulipánokvětému. Vznikly dva propojené domy vzájemně osově posunuté, dvě hmoty
zakousnuté jedna do druhé. Dům se elegantně obtočil kolem stromu a přirozeně
rozčlenil zahradu na příjemná rozlehlejší zákoutí.
Domy mají společnou platformu, na jejich spojnici se nachází schodiště
propojující všechna tři patra: společné sklepní prostory, resp. garáž, vinný
sklep, saunu, společenskou místnost a úložné prostory. První patro s kuchyní na
jedné straně a obývacím pokojem na protější straně propojených domů. Schodiště
je lehké, doplněné o nerezové sítě, a jeho schodnice jsou konstruovány tak, aby
bylo při používání nehlučné. Vystoupáme-li po něm do druhého patra, dojdeme do
ložnic rodičů, ty jsou v předním domě nad obývacím pokojem, případně do pokojů
mladší generace, které jsou v druhém navazujícím domě nad kuchyní.
Díky terasám, z nichž jedna vychází z centrální haly, další z obýváku a třetí z
přízemních prostor navazujících na garáž, a díky posuvným fasádám, je dům propojen
se zahradou, otvírá se okolí. Zelená střecha garáže byla využita jako japonská
zahrada. Spolu s rozrůstající se vysazenou zelení bude narůstat i přirozená a
neagresivní bariéra zajišťující základní soukromí obyvatel. Ze všech místností
je výhled do zahrady, z ložnice na jezero.
Součástí stavby a interiéru bylo množství funkčních detailů. Zatmavovací skla v
horní části štítu zabraňují přílišnému průchodu slunečních paprsků v místech,
kde nebylo z estetických i praktických důvodů možné použít závěsy nebo jiné
zastínění. Oboustranný krb je spolu s halou a schodištěm dalším propojovacím
prvkem obou domů. V obývacím pokoji je pohovka Prado designera Christiana
Wernera s opěrkami, které je možno přesouvat podle nálady a aktuální potřeby. Díky
tomu se elegantně a snadno mění její orientace v místnosti. Je ideální k sezení
i ležení, opěrky nebrání ve výhledu do zahrady, lze je použít i jako podsedáky.
Pohovka je doplněna o stolky ze série nábytku Origami, jejímž autorem je
atelier SAD. Do společenské místnosti byl vybrán policový systém české značky
Master&Master, který se vyznačuje lehkou, ale bytelnou konstrukcí. Kuchyně
včetně jídelního stolu vznikla na míru podle návrhu ateliéru a vytvořila ji,
stejně jako většinu interiéru, realizační firma MY76. Dalšími takovými prvky
jsou betonové obklady domu, osvětlení v zábradlí po celém obvodu terasy,
průsvity z povrchu terasy do spodního patra, tedy do společenské místnosti v
suterénu nebo například úsporné řešení úložných prostor v ložnicích.
V návrhu jsme uvažovali i o případném vybudování výtahu z
prvního patra do druhého tak, aby byl dům bezbariérový. V době výstavby to
nebylo nutné, do budoucna tato možnost existuje, a to bez nutnosti větších
zásahů do konstrukce stavby. Počítalo se i s další výstavbou v
bezprostředním okolí, čemuž byl částečně přizpůsoben návrh zahrady a příjezdové
cesty.
Dům má vlastní solární elektrárnu a tepelné čerpadlo, což je v současné době
při stavbě v Německu jednou ze základních podmínek stavby. Liliovník pak tvoří
přirozenou dominantu zahrady, tyčí se nad vchodem, zdobí a v létě poskytuje
příjemný stín.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Souček
Realizace interiéru: MY76
Spolupráce: David Hönig
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…