Hlavním prvkem dřevostavby na mírně svažitém pozemku je
centrální vodní plocha osázená lekníny a další vegetací, která začíná dům
přirozeně usazovat a propojovat s okolím. Obytná část vodní plochu ze tří stran
uzavírá a je s ní v přímém kontaktu. Koncepce domu umožňuje uživatelům neustálý
pohyb mezi exteriérem a interiérem – dům mohou opustit a zase se do něho vrátit
ze všech světových stran. Hmota má mimo centrální vodní hladiny ještě další tři
vnitřní atria které jsou osazeny různými typy dřevin a rostlin kvetoucích v
rozdílném časovém období. Domem se začínají přirozeně prolínat různé intenzity
měnících se vůní a barev.
Autoři se společně s majiteli domu rozhodli pro koncept
prostoru, který bude žít a stárnout společně s jeho obyvateli a poskytne jim
maximální užitný komfort. Klíčové ale nebylo slovo luxus, daleko více kvalita.
Podstatnou roli hrálo spojení se zahradou a vodní plochou ve středu domu.
Pozemek umožňoval pracovat i s vícepodlažní variantou, architekti se však
rozhodli pro jednopodlažní stavbu. Je to výhoda, kterou člověk ocení zvlášť s
příchodem stáří, kdy je každý schod o něco vyšší než dřív. Samotné dispoziční
rozvržení a charakter konstrukce vyvolává asociace k tradičním japonským domům.
Borovicový nosný skelet domu byl koncipován tak, aby jeho struktura poskytla
prostorovou transparentnost, která nabízí různé průhledy i prosklené stěny. Základním
prvkem jsou tu rastry stěn s tabulkovou výplní obdélníkových formátů.
Působivých detailů se v interiéru najde celá řada, ale autoři chtěli vytvořit
spíš harmonický celek. Snaží se projektovat tak, aby řemeslníci měli možnost zpracovat konkrétní detail čistě a
bez komplikací.
Energeticky je dům podporován sadou fotovoltaických panelů na
střeše, které dodávají přebytky do veřejné sítě, což bylo přání majitele.
Architekti si naopak přáli, aby dům nepůsobil jako nějaký robocop. Nechtěli,
aby byl zbytečně komplikovaný, co se týče současných technologií. Nejsou tu ani klimatizační nebo rekuperační
jednotky – dům má izolační trojskla v dřevěném rámu, členitý interiér vytápí
podlahový systém uložený na reflexní zrdcadlové fólii. Stavba má jako zdroj
tepla tepelné čerpadlo v kombinaci s plynovým kotlem, v koupelnách
byla osazena topná tělesa. Majitelé si mohou také přitopit v krbu. Pozitivní
výsledky přinesla už první topná sezona. Za vytopení tohoto domu s užitnou plochou
270 m2 se zaplatilo kolem dvaceti tisíc korun. Dům přitom neměl
ambice být pasivní stavbou.
Tisková zpráva
Foto: Filip Šlapal
Rodinný dům v Tehově
Realizace: 2012-2014
Konstrukce a dodavatel: TFH dřevěné skeletové domy
Užitná plocha: 270 m2
Architektura a design interiéru: Hippos design – Radim Babák, Ondřej Tobola
Dům získal Cenu poroty a Cenu veřejnosti v soutěži Dřevěná stavba roku 2014
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…