Místopředseda ČKA Josef Smutný zaslal stavbawebu ke zveřejnění svou polemiku s textem předsedy ČKA Jana Vrany "Quo vadis, Komoro?".
SKORO ROMÁN, aneb KAM JSI DOKRÁČELA, KOMORO?
V listopadu 2011 vydal předseda zřejmě architektonické veřejnosti prohlášení (publikováno též v Bulletinu ČKA 4/2011, str. 28 – pozn. stavbawebu). Nazval jej „QUO VADIS Komoro? Stav ČKA po 20 letech a vize jak dál“. Bylo to odvážné rozhodnutí, a protože jsem po přečtení textu nepochopil, co ho k tomu vedlo, a protože jej stále prezentuje, vrátil jsem se tedy po čase k tomuto textu zpět.
Pan předseda Vrana na sebe vzal velmi těžký, zodpovědný a hlavně odvážný úkol, na 2 A4 vyjádřit stav Komory a její budoucnost. Zřejmě proto, že ČKA žádnou Strategii ani plán v současné době nemá.
Prohlášení zahajuje třemi praotázkami: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? Aniž by dodržel hierarchii odpovědí na vlastní otázky, začíná povzdechem nad trpkostí práce pro Komoru, kterou mu ztrpčují zřejmě tři noví členové představenstva. Tři totiž už není jeden, kterého, jak tvrdí veřejně arch. Línek, vždy Komora pohltila. Tři, to už je přeci jen malá skupina. A co vadí? Činnost Komory ztěžkla neefektivními rozpravami – diskusemi nad něčím, co dříve snadno procházelo, mnoha rozbory – dotazy na to jak věci skutečně a zda efektivně fungují, syntézami – snahami po nových řešeních, protichůdnými nápady – možnostmi, že by se věci daly dělat i jinak, a zahlcující operativní přítěží – to už bohužel přeložit neumím nebo že by to snad popisovalo náš pravidelný požadavek na seriózní zápisy z jednání představenstva ?
Od architekta Vrany, který jako vodák je zvyklý proplouvat peřejemi veřejného architektonického života, který zasvětil posledních 20 let OA, NČA a ČKA, je to názor překvapující. V určitých momentech to byl totiž on, kdo si pochvaloval příchod nové energie a podporoval změny. Ale zřejmě vše jen odsud-posud. Pouze do doby, kdy se noví jen trpně nechají zahrnout běžnými úkoly.
Zdá se mu, a to je už vážné, že situace je neúnosná, a efektivní schopnost představenstva rozhodovat je ohrožena. Věc se má tak, že efektivní schopnost ohrožena není. Do efektivity mají zaběhnuté koleje ČKA daleko. Ono se prostě jen stalo, že vzniklo něco jako opozice. A to je zřejmě neakceptovatelné. Nebo na to nejsou staří páni zvyklí. Ve veřejné debatě se totiž proslýchá, že na Komoře se něco děje. A byl dokonce použit výraz „revitalizace začala“. Společná jednání orgánů sice mohou být emotivní a asi i jsou, ale v jiných parlamentech hlučí. Určitá výjimečnost našeho je v tom, že všichni mají stejné vzdělání, a stejnou profesi, o kterou jde. Takže stížnosti na řadu zkreslených informací nejsou na místě. Stížnosti na neznalost Zákona č. 360 o Komorách na nové členy představenstva už také nefungují. Zákon je celkem krátký a dá se rychle naučit. A „staří“ páni se už sami nachytali, jako v případě mimořádného členství, které bylo dlouho protizákonné a najednou bum, on jej náš zákon celkem kvalitně popisuje. JUDr. Plos totiž při zrodu Komory myslel na všechno. A rozporuplné názory?? Různé názory bývají plné různých rozporů, kdyby nebyly, nebyly by změny. Blbá nálada možná panuje v myslích komorových bafuňářů. Že jim někdo leze do zelí. To, že je 21. století, a spousty věcí fungují jinak než před 15 lety, si prostě nechtějí uvědomit. Kdo by pak neměl blbou náladu.
Následně se zakázkami zajištěný předseda všech architektů, tedy těch autorizovaných, snaží zmírnit celý problém Komory opřením se o deziluzi způsobenou hospodářskou recesí a špatnou atmosférou ve stavebnictví. To připomíná odůvodnění místopředsedy Sapáka, proč přišlo na VH 2011 tolik lidí. Prý kvůli nespokojenosti se zadáváním veřejných zakázek. Prostě si přiznat, že architekti nejsou spokojeni s činností Komory samotné, v posledních 10 letech, je těžké. A když to někdo začne říkat, je emotivní, nebo neznalý komorových řádů.
Aniž by pan předseda odpověděl na svoje původní otázky, klade další: Jak této situaci čelit? A do té doby alespoň zábavného emotivního textu vkládá informaci co je Komora ze zákona. Z devatenácti povinností Komory dané zákonem jich zmiňuje pět:
1. péče o stavební kulturu – Komora se k této problematice nevyjadřuje, aby se nedostala do střetu zájmů,
2. kultivace profesního prostředí – to taky moc nevychází,
3. bdění nad profesní a odbornou úrovní činnosti autorizovaných osob – základ zvládá Kancelář Komory a autorizační rada udílením autorizací – s nadstandardním bděním jsem se nesetkal
4. spolupráce s orgány státní správy a samosprávy – v tomto bodě je na tom Komora velmi tristně, státní správu její požadavky a podmínky povětšinou nezajímají a snaží se jim rovnou vyhýbat, respekt Komory je mizerný, na malou samosprávu se zástupci Komory tváří povzneseně, na velkou nemají, protože architektů v politice je pomálu. A když něco funguje, tak je to založeno na osobní angažovanosti jednotlivců, nebo osobních zájmech jednotlivců. A musím zde vložit slova starosty malé obce Líbeznice, obecně platná, přesně popisující stav „spolupráce“ a na které Komora mnoho let nijak nereaguje: „Obávám se, že pokud komora architektů nezmění své chování a nevyjde vstříc malým obcím, fakticky rezignuje na možnost pozitivně ovlivnit významný segment veřejných staveb.“
5. stavovské zájmy architektů ??? Co tím myslí? Slovo cech, příbuzné stavu, pro něj neexistuje, na to jsem byl dvakrát upozorněn.
Aby mohl položit důraz na to, co Komora architektovi dát může, sděluje nám, co nemůže: naplnit architekta invencí – což nikdo nikdy od Komory nechtěl, takže proč se o tom mluví?, zajistit skvělé a lukrativní zakázky a úkoly – zde se pan předseda zásadně mýlí a popírá bod 6 o, p, r, s, zákona č. 360/1992 Sb,:
a) kdyby totiž Komora uměla „zajišťovat“ dostatečné množství soutěží o návrh, či jiných VŘ, mohla a uměla by všem architektům rovným a spravedlivým dílem tímto způsobem zajistit lukrativní, nebo alespoň jinak zajímavé zakázky. Nemluvě o zcela nefunkční zahraniční politice soutěží v rámci EU. Soutěže a výběrová řízení, povinný podíl ČKA na jejich zajišťování a vypisování, tedy spolupráce s vypisovateli jsou nejslabším článkem celé ČKA
b) každá politika totiž zajišťuje zakázky, a to i ta komorová. Může se pak stát, že člen PS-soutěže připravuje soutěž, ta se najednou nekoná a projekt realizuje zmíněný člen PS? Na začátku naší práce v ČKA jsme se ptali, komu současný stav vyhovuje. Pomalu skládáme odpovědi na podotázky.
O co tedy Komora má usilovat: dobré podmínky v profesní praxi, zlepšování legislativy, zvýšení veřejné gramotnosti v oblasti architektury. Vznosné cíle. V zlepšování legislativy a hlídání a připomínkování zákonů nelze Komoře nic upřít, podivné je, když se na jednání představenstva v prosinci 2011 zjistí, že ze 4 členů PS legislativy je tam vlastně jen jeden, ostatní pouze papírově – nijak se její práce neúčastní. Tento stav musí mít vliv i na práci komorové legislativy, a také ho má. V případě legislativy je to problematika dosti specifická, neřku-li personální. Veřejné Gramotnosti nedosáhla určitě, a dobrých podmínek pro praxi – každý to vidí jinak, ale všichni ví, že doporučený HŘ není v běžné praxi nikým akceptovatelný.
Teze o zvyšování prestiže architekta je dokola omílaným, oblíbeným mottem zřejmě i v ACE. A dobrou architekturu dělají dobře vzdělaní architekti, ne Komora.
Tezovité podmínky ideálního stavu. Ten však není naplněn a část AO tuto situaci nevybíravě komentuje a žádá nápravu. Výsledky. A zde konečně pan předseda tento požadavek AO uznává legitimním a snahy o zprůhlednění a zefektivnění činnosti na místě. Bohužel ve skutečnosti tak nekoná. Neprůhledných a zamotaných činností ČKA je víc, než by se slušelo. A taky se konečně dozvídáme, proč celý text vznikl. Pana předsedu vyprovokoval k psaní anonymní, zábavný blog „Černého roláka“ na Archiwebu. A to je i slabý moment celého textu, a řekl bych, že se pan předseda nechal nachytat a udělal neuvážený krok publikování velmi slabého článku k tématu zásadní důležitosti na veřejném portále. O nezáživnosti celého textu svědčí jak nulová diskuse pod článkem, na archiwebu neběžná, tak čtivost. Asi 150 náhledů. Diskusi pod článkem rozpoutaly následně až komentáře, mimo dané téma. Risk jakékoli politiky je ten, že budete komentován. Neumí-li „politik“, kterým předseda představenstva nějak je, kritiku přijmout, nebo se jí bránit, popřípadě se snažit kritiku analyzovat, a nechá-li se tedy vyprovokovat anonymem k sepsání takovéhoto paskvilu, který nazval Stav a Vize ČKA, pak NEZVLÁDÁ SITUACI, jeho pozice je slabá a měl by z politiky odejít.
Dále je nám ve vizi sděleno, že po 20 letech je reflexe nutná. Hrubá manažerská chyba. Reflexe je nutná permanentně. Vynechávání reflexe za posledních 10 let, od doby vzniku dokumentu Strategie ČKA 2001, je evidentním důvodem, proč je ČKA tam, kde je, a architektonické soutěže jakbysmet.
Na závěr odstavce „Jak této situaci čelit“ symbolicky pan předseda veřejně přiznává, že část autorizovaných osob vede revoltu ke všeobecnému zmaru dříve dosažených cílů. Co k tomu dodat? Zde mi už dochází slova. Na půdě Komory nazývá nové členy představenstva rebely. Pod tlakem jejich hloupých dotazů a dotazů architektonické veřejnosti, završených zveřejněným blogem Černého Roláka, se pan předseda a jeho komanda neudrželi na uzdě a nařkli nové členy představenstva, že přišli rozbít Komoru zevnitř a že to neměli ve svých volebních proslovech. Bylo to pro ně těžké období, protože se nerozpakovali ani vyhrožováním odebrání postu místopředsedy opozičních sil. Kdyby to nebylo tak vážné a nesmyslné obvinění, tak musí všem normálně uvažujícím lidem vyznít absolutně směšně, a především tristně.
Jak situaci skutečně čelit? Reagovat na výzvy k zásadním změnám, předávat důležité informace, přizpůsobit se skutečné situaci, zajistit novou generaci pro plynulý efektivní přerod Komory 21. století, za využití stávajícího silného potenciálu celé kanceláře. Snahy o pohlcení nových členů, ani užívání si trapných výhod nevyšly. Např. vysílání členů představenstva jako porotců do přehlídek Stavby roku. Snahy o zachycení v současném systému úřadu také nevyšly. Děkujeme, nechceme. Chceme funkční a progresivní Úřad, Komoru silnou a respektovanou veřejností, úřady a především vlastním stavem.
Zatím jsme se setkali s chudou Komorou, finančně vyčerpanou, závislou na každém příspěvku autorizovaného architekta, kdy finance došly již v září. Plýtvání na nesmyslné cestování, nesmyslné nájmy a s tím spojené náklady jak v Praze, tak v Brně, s trochou plýtvání na samoúčelné neefektivní pracovní skupiny, popřípadě výrazné osobní příjmy některých jedinců. S neochotou investovat do komunikace s městy a obcemi, nebo složité administrativy v jednoduchých změnách. S mnohaměsíčním opakováním jednoduchých úkolů v zápisech. S fungováním části procesů na základě držení informací v „hlavách“ vybraných jedinců. Se zavádějícími zápisy z jednání představenstva. Se silnou blokací jasných a nutných finančních úspor navrhovaných jak novými členy představenstva tak Dozorčí radou. S různými zájmovými granty a dotacemi, nečitelným tokem peněz ze středisek do středisek. A třeba i bohužel velmi těžkopádným, neefektivním vydáváním oficiálních stanovisek ČKA.
Předsedův dvousměrný návrh řešení současné situace v dalších běžných tezích komoromluvy, nemá cenu dál podrobně rozebírat. Snad jen, že mandatorní povinnosti Komora skutečně plní (udělování autorizací a vedení seznamu členů ČKA), bohužel se sama zahlcuje náročnými nemandatorními (samostatná, finančně ohromně náročná cena Josef), popřípadě se snaží o expanzi, třeba do NČA. Pracovní skupiny se zefektivňují, tedy mimo ty zásadní, které mají pod kontrolou zasloužilí pracovníci a myslím především a opět Legislativu a Soutěže. Bohužel pan předseda stále zadává úkoly PS stylem: Milane, prosím tě, podívej se na to. Priority určitě zvoleny nejsou. Úkoly se rozplývají a nejsou jim přiřazovány termíny. Plán ani strategie neexistuje, neexistuje ani pocit, že by měly vzniknout. Analytická část dokumentu Strategie nové PS propagace, byla kritizována, protože externí odborníci se zapomněli pana předsedy zeptat, jak ono to vlastně funguje. Sekretář ČKA to už vzdal a ani se mu nedivím, že již preferuje jiné činnosti. Úkoly jednotlivých členů představenstva a kompetence, které byly doposud rozdělovány volně, byly shrnuty do tabulky. Významný krok, který ale zastiňuje skutečnost, že nefungují a 4 členové představenstva nedělají vůbec nic. Příprava na představenstva je komplikovaná, když má být v pořádku, tak časově velmi náročná.
A hospodaření s prostředky ČKA, tedy prostředky všech členů, je a zůstane prioritou v práci jak představenstva, tak předsedy, je perla všech tezí na závěr. O komplikacích s financemi se ví od září, na prosincovém zasedání, kam přišli i zástupci Dozorčí rady, se rozpočet neprojednal, jen přečetl, a to v 17 hodin odpoledne po 7 hodinách náročných diskusí, a odložil se na leden. Předseda Dozorčí rady znechuceně odešel a ve dveřích skromně požádal představenstvo, aby napříště zařadilo hospodaření na začátek jednání. Takže tolik o prioritách hospodaření, nemluvě o tom, že zásadní návrhy úspor ze strany Dozorčí rady jsou, jak je zvykem, přijímány jako skvělé nápady a spolupráce, ale nakonec, a to tváří tvář recesi v oboru, je prosazováno financování v původních rozměrech. A na tolik i VH 2011 požadovanou propagaci architektury se opomnělo zcela.
Vážený předsedo představenstva, Vaše slabá a neadekvátní představa dalšího vývoje ČKA, byla pouze nahrávkou na silný smeč, který považujte za výraznou kritiku celého Vašeho vedení ČKA. S vyrovnáním se s tímto silně se řítícím míčkem si musíte už poradit sám. Navigace Tom Tom, ani Galileo Vám asi bohužel nepomohu.
Duong Dong, 31.12.2011
Ing. arch. Josef Smutný, místopředseda ČKA, autorizovaný architekt 02914
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…