V návaznosti na rekonstrukci Španělské synagogy byly v ulici U Staré školy v Praze 1 rekonstruovány a sloučeny objekty č. p. 141 a 153, v nichž vzniklo nové sídlo Židovského muzea. Spolu se synagogou vytvářejí rekonstruované budovy velmi specifický blok v rámci uliční sítě Josefova. I když pocházejí z přibližně stejného období, jsou stylově rozdílné — zvláště čp. 141 se svým modernistickým výrazem a použitou skeletovou konstrukcí velmi liší od historizující budovy čp. 153 a okolních objektů.
Zadání
Základním požadavkem investora bylo „za provozu“ přesunout fungující strukturou muzea z ulice Jáchymovy do nových větších prostor. V rekonstruovaných budovách měly být umístěny restaurátorské dílny, depozitáře a archivy, badatelky, studovny, pracovny, knihovna, referenční centrum pro veřejnost, pronajímatelný prostor (kavárna), galerie, fotoateliér, nutné administrativní zázemí, byty stážistů, technické a skladové zázemí, prostory pro bezpečností agenturu. Zároveň se měly doplnit nové chybějící provozy a modernizovat technologie a vlastní interiérové vybavení.
Návrh se snaží o tvorbu moderní architektury v rámci historického kontextu lokality Josefova. Obsahuje několik rovin přístupu k rekonstrukci. Především v objektu čp. 153 se uplatnily kompletní repliky a repase konstrukcí dle stavu z 20. a 30. let 20. století (fasády, výplní otvorů, schodišťového prostoru), nově designované byly některé konstrukce z dobových materiálů (kování, teracco, zábradlí) a konečně byly použity již zcela moderní a současné materiály, technologie a design (atypický nábytek, prosklené konstrukce, osvětlení či barevné materiálové řešení obou objektů).
Finální stavební program se vyznačoval střídmostí administrativních provozů, přesně definovanými požadavky na umístění a vnitřní prostředí provozů archivů, depozitářů a restaurátorských prostor a především definovaným souhrnem vzájemně dosti komplikovaných provozních vazeb.
Popis stavby
Charakterem vnitřního provozu je nová budova polyfunkčním objektem vzájemně se prolínajícím vnitřním/zaměstnaneckým a vnějším/návštěvnickým provozem, jejichž optimální sladění bylo z hlediska tvorby koncepce provozu zásadní. Jednotlivé složky muzea jsou důsledně zónově uspořádány, a sice způsobem — čím menší je docházka veřejnosti do určitého typu provozu, tím výše je tento provoz v objektu umístěn. Komunikační systém objektu dále zohledňuje pohyb pracovníků mezi funkčně souvisejícími odděleními a požadavky na transport sbírkových předmětů.
Umístění jednotlivých provozů: v budově Židovského muzea:
přízemí: kavárna, Galerie Roberta Guttmanna, referenční centrum knihovny, depozitář knihovny,
1. patro: studovna knihovny, badatelna, fotoateliér, kurátoři,
2. patro: restaurátorské dílny, badatelny, pro odbornou veřejnost, prostory s hmotnými předměty — depozity a pracovny judaistiky a holokaustu, dílny sbírkového oddělení,
3. patro: převážně pracoviště kancelářského typu a dále dílny restaurátorů,
4. patro: pouze podkroví domu č. p. 153 (ubytovací jednotky pro stážisty a kanceláře),
suterén: technologické zázemí a oddělení balení expedice.
Konstrukce
Umístění archivů a depozitářů do jednoho bloku v domu č. p. 153 a dodatečné přidání vnitřní přizdívky pro zvýšení jeho akumulační schopnosti vyvolalo v této části stavby enormní zatížení, které bylo přeneseno nově vloženou ocelovou konstrukcí na výšku tří podlaží. Ta se opírá o monolitickou železobetonovou konstrukci nově vybudovaných suterénních prostor pod touto částí budovy. Do suterénu byl prodloužen i dosah osobonákladního výtahu v č. p. 153, uzpůsobeného na transport sbírkových předmětů. Zde vznikla základní vertikální páteř zázemí sbírkového oddělení a knihovny.
Vložením další ocelové konstrukce do nevyužívaného vnitřního světlíku domu č. p. 141 mohla být napřímena spojovací chodba mezi objekty a vytvořen nový kancelářský trakt do ulice U staré školy. Kromě suterénu tak byly oba domy v každém podlaží vzájemně komunikačně propojeny, čímž se dosáhlo maximálního provozního zjednodušení, minimalizování komunikačních ploch a snadné orientace v budově. Samozřejmostí je bezbariérové řešení pohybu po celém objektu.
K zásadním změnám patřila úprava hlavního vstupu do domu č. p. 141. Přeložení části hlavního schodiště do 2. NP umožnilo rozšířit nástupní schodiště do nové haly s recepcí a výtahem č. p. 141. Tato vertikální komunikace obsluhuje frekventovanější, převážně administrativní část budovy.
V přízemí budovy č. p. 141 byly nově vytvořeny prostory pro pronajímatelnou kavárnu. Její umístění do nejexponovanější části přízemí domu č. p. 141 umožnilo snížení úrovně podlahy a obnažení skeletových pilířů celoplošným prosklením. Skrz parter lze z Vězeňské ulice sledovat nasvětlenou a veřejnosti dosud skrytou část dvorní fasády Španělské synagogy.
Kruhová vitrážová rozeta nad svatostánkem Španělské synagogy, která byla před rekonstrukcí z jedné poloviny zastavěna nákladním výtahem v č. p. 141, byla uvolněna a uměle nasvícena s imitací denního světelného cyklu.
V horní části mansardové střechy domu č. p. 153 vznikla půdní vestavba pro byty stážistů, prosvětlená atypickými ateliérovými okny. Nerezová okenní konstrukce s ohýbaným ditermálním sklem byla použita při nahrazení původní sklobetonové stěny v ředitelské pracovně pod kopulí domu č. p. 141.
Rekonstrukce a vznik nového sídla Židovského muzea se uskutečnily v rámci celkového procesu oprav objektů Židovské obce na pražském Starém městě a v Čechách, zahájeného na počátku 90. let.
Adresa: U staré školy 1, 3, 110 00 Praha 1
Investor: Židovské muzeum v Praze
Autor: Martin Bambas, Juraj Matula, Richard Sidej
Generální projektant: Znamení čtyř — architekti, s. r. o., Bambas / Matula / Sidej
Spolupráce: Bohdana Bartošová, Pavel Pršala
Stavební a statická část: VMS projekt
Profese: SYB, s. r. o.
Klimatologie: Jan Červenák
Generální dodavatel: EKOLS stavební spol., s. r. o. (demolice, spodní stavba, posílení skeletu, zděné konstrukce), GEOSAN Group, a. s.
Profese: SYB, s. r. o.
Truhlářské výrobky: Truhlářství Sochor
Zámečnické výrobky: Phar service, s. r. o.
Výtahy: Výtahy Schindler, a. s.
Soutěž. 1998
Projekt pro ÚR: 1998
Projekt pro SP: 1999
Realizace: 12/1999-3/2001
Plocha stavebního pozemku: 785 m2
Zastavěná plocha: 705 m2
Zpevněná plocha: 85 m2
Stavební náklady
Náklady/m3 obest. prostoru: 7000 Kč (bez mobiliáře, vč. vybavení restaurát. dílen a technologického vybavení, osvětlení)
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…