Bauhaus Center Tel Aviv
5. 12.2 010 – 15. 1. 2011
Výstava byla připravena Galerií Jaroslava Fragnera v Praze v roce 2010.
Praha patřila od konce XIX. století k předním evropským metropolím. Uchovala si sice kompaktní historické jádro s mnoha památkami středověké, renesanční i barokní architektury, ale vedle těchto skvostů se začala objevovat řada nových staveb vynikající architektonické úrovně ve stylu historismu, secese a moderny a těsně pře první světovou válkou dokonce poněkud výstředního architektonického kubismu. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se tu pak vystřídaly další styly: art déco, expresionismus, moderní klasicismus i avantgardní konstruktivismus a funkcionalismus. V té době byla česká metropole jedním z nejmodernějších měst s řadou skvělých paláců, činžovních domů, škol, nemocnic, kulturních staveb, mostů i kostelů, důraz byl kladen i na sociální výstavbu. Druhá světová válka tento slibný vývoj přerušila a po roce 1948 následovala vynucená éra stalinské architektury sovětského typu. V období komunismu (1948-1989) bylo úspěšné období první poloviny XX. století záměrně opomíjeno. Zcela se pak vytratily informace o pracích pražských i mimopražských židovských architektů, kterých v metropoli působily desítky. Byli to většinou absolventi pražské německé techniky nebo vídeňských či německých škol. Jejich hlavním jazykem však byla němčina a tak byli později z české avantgardy exkomunikováni. Bránit se nemohli – většina z nich zahynula během války v koncentračních táborech, další emigrovali do často velmi vzdálených zemí – USA, Kanady, Austrálie, Ekvádoru, Mexika ad. Po válce se někteří sice vrátili, ale po komunistickém puči znovu emigrovali. Jejich pozůstalosti se – až na výjimky – nezachovaly a jejich tvorba upadla v zapomnění. Přitom na území Prahy navrhli desítky vynikajících staveb v různých stylech od secese až po funkcionalismus.
Před 10 lety jsme se rozhodli připomenout alespoň některá jména a 
připravili ve spolupráci s předními českými fotografy: prof. Pavlem Štechou a jeho žáky Ester Havlovou a Karlem Cudlínem výstavu a katalog s názvem Splátka dluhu. Připomíná na sedm desítek německy hovořících architektů, kteří v Praze působili. Expozice vyvolala překvapení – návštěvníci slyšeli často poprvé v životě jména projektantů staveb, které velmi dobře znali. Mnozí v těch domech bydleli, pracovali, chodili do školy. Najednou se ukázalo, že v české metropoli působily desítky výrazných osobností, jako byli Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Erwin Katona, Martin Reiner, Leo Mayer, Max Gerstl, Rudolf Wels, manželé Oscar a Elly Oehlerovi a mnozí další. Postupně se také daří doplňovat bílá místa a dnes již víme více o osudech některých těchto architektů, neboť se z celého světa hlásí jejich příbuzní a přátelé. Výstavu Splátka dluhu jsme postupně představili v řadě evropských měst: po Praze, kde jí udělil záštitu prezident Václav Havel, byla prezentována v Regensburgu, Berlíně, Vídni, Rotterdamu, Stockholmu a dalších městech a nyní ji uvádíme také v Tel Avivu – městě, které je rovněž významným centrem moderní architektury.
připravili ve spolupráci s předními českými fotografy: prof. Pavlem Štechou a jeho žáky Ester Havlovou a Karlem Cudlínem výstavu a katalog s názvem Splátka dluhu. Připomíná na sedm desítek německy hovořících architektů, kteří v Praze působili. Expozice vyvolala překvapení – návštěvníci slyšeli často poprvé v životě jména projektantů staveb, které velmi dobře znali. Mnozí v těch domech bydleli, pracovali, chodili do školy. Najednou se ukázalo, že v české metropoli působily desítky výrazných osobností, jako byli Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Erwin Katona, Martin Reiner, Leo Mayer, Max Gerstl, Rudolf Wels, manželé Oscar a Elly Oehlerovi a mnozí další. Postupně se také daří doplňovat bílá místa a dnes již víme více o osudech některých těchto architektů, neboť se z celého světa hlásí jejich příbuzní a přátelé. Výstavu Splátka dluhu jsme postupně představili v řadě evropských měst: po Praze, kde jí udělil záštitu prezident Václav Havel, byla prezentována v Regensburgu, Berlíně, Vídni, Rotterdamu, Stockholmu a dalších městech a nyní ji uvádíme také v Tel Avivu – městě, které je rovněž významným centrem moderní architektury.Zdeněk Lukeš
pořadatelé/ Czech Centre Tel Aviv, Bauhaus Center Tel Aviv, Goethe-Institut Tel Aviv, Galerie Jaroslava Fragnera
kurátor/ Zdeněk Lukeš
foto/ Ester Havlová, Pavel Štecha, Karel Cudlín
grafika/ Studio Novák a Balihar
překlad/ Robin Cassling
za podpory/ Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha, Českých center
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…
Těším se. Ale jak může někdo tvrdit, kdy začne stavět? Copak může vědět, jak dlouho bude trvat povolovací proces, výkupy…
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra,…