Pražští radní pověřili
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracováním studie zásobování
sítěmi technické infrastruktury nové čtvrti Bubny-Zátory. Studie podrobně
prověří veškeré projekty spojené se zásobováním energií, které se v území
plánují, a navrhne harmonogram jednotlivých prací. Novou čtvrť pro 25 000
lidí by měla například v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna
odpadních vod. Studie má být dokončena na konci srpna.
„Je skvělé, že
se posouváme dál a plány na výstavbu čtvrti Bubny-Zátory pokračují. Technická
infrastruktura je stěžejní část plánování města, kterou je potřeba nepodcenit.
Chceme, proto být připraveni a prověříme, zda by bylo možné vytápět a chladit
budoucí budovu Vltavské filharmonie a další objekty za využití
nízkopotenciálního tepla z ÚČOV. Vše je potřeba koordinovat a připravovat již v
zárodku,“
vysvětluje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro územní rozvoj.
Vedení
města řeší, jak budou vyřešeny sítě technické infrastruktury v budoucí městské
čtvrti Bubny-Zátory. Plány na výstavbu sítí má sjednotit a zkoordinovat
podrobná studie, kterou zpracuje IPR. Tato studie bude navazovat na územní
studii Bubny-Zátory, která plánuje výstavbu nové čtvrti pro 25 000 lidí.
Součástí
studie bude i podrobný harmonogram jednotlivých projektů, které se týkají
vytápění, chlazení a zásobování energiemi budoucí čtvrť. Konkrétně chlazení a
vytápění by mělo například být zajištěno Ústřední čistírnou odpadních vod. „Plánování nové městské
čtvrti je komplexní disciplína, která zasahuje do mnoha různých sfér. Je tedy
dobře, že nyní zpracujeme podrobnou studii, která prověří, jak bude území
Bubny-Zátory v budoucnu zásobováno energií,“ uzavírá
Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Na tvorbě studie se bude podílet i Pražská
energetika, Pražská plynárenská, Pražská teplárenská, Pražská vodohospodářská
společnost, Pražské vodovody a kanalizace a Kolektory Praha. Studie by měla být dokončena na konci
letošního srpna.
Nová čtvrť Bubny-Zátory
Na konci loňského roku byla zveřejněná aktualizovaná
územní studie, kterou zpracoval atelier Pelčák a partner architekti
s atelierem Thomas Müller + Ivan Reimann Architekten. Nyní se ještě čeká
na veřejné projednání návrhu změny územního plánu, které by mělo proběhnout na
konci letošního roku. To už je jeden z posledních zásadních kroků před
samotnou výstavbou, která by mohla začít do 4 let.
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
– O sítích jsou občas mylné zmínky na podporu zahušťování centra Prahy, kde údajně již jsou a na okrajích musí být nové.
– Úvaha o využití ÚČOV je dobrá
– Strategických plánů má Praha má dost, hezkých. Problém je jejich realizace. Nepromítají se do Metropolitního plánu ( Praha město vzdělanosti, centra evropské kultury, sídla významných vědeckých institucí atd).
– Zdá se, že IPR, místo koncepce města, řeší změny územního plánu ve prospěch developerů. Je zřejmé, že u plánované čtvrti
jsou nutné Změny ÚP v neprospěch koeficientů zeleně, hustoty a výšky zástavby = mj. znekvalitnění bydlení. Tomu napomohly již PSP např .regulací povinneho oslunění bytů.
Doufám, že se povede všechny sítě nacpat do kolektorů. jejich výhody snad nikdo nezpochybňuje. Tak mě napadá, že se v žádném
článku o dalších velkých developerských projektech o řešení sítí nic nepsalo.