Novostavba vily v obtížných terénních podmínkách
Architekt a projektant: Uhlík architekti, Petr Uhlík
Autoři: Petr Uhlík, Zuzana Šuleková
Statika: Petr Haladej, STTAB s. r. o.
Elektroinstalace: IMV elektro, Milan Vávra
Zdravotechnika: Prima, Milan Maštálka
Ústřední vytápění: Envirotech s. r. o., Miloš Krotil
Zpevněné plochy: Karel Mišička – projektování
Požární ochrana: Jaroslav Kutáč
Zastavěná plocha (bez exteriérové terasy): 106,2 m2
Užitná podlahová plocha: 334,8 m2
Realizace: 09/2010 – 05/2013
Foto: Tomáš Balej
Stavební pozemek investora je jedním z řady pozemků na pravém břehu lipenského jezera v blízkosti rušné dopravní komunikace. Linie břehu je zde mírně proměnlivá, veskrze břeh vykazuje značnou svažitost směrem k vodní hladině. Místo pro novou vilu bylo doposud nezastavěné a sousední pozemky se vzrostlými stromy jsou v současné době prázdné. Pozemek se svažuje severovýchodním směrem, tedy nepříznivě vzhledem k situování obytných místností. Lze předpokládat, že okolní pozemky o výměrách mezi 2 a 3 tisíci metry čtverečnými budou zastavěny individuálními rodinnými domy a vilami s vyšším plošným a prostorovým standardem, který bude splňovat náročné individuální nároky jejich uživatelů. Vzhledem k velikosti pozemků bude tedy zástavba volná, s nepřerušeným přírodním charakterem břehové linie. Zároveň lze tedy očekávat konfrontaci různorodých architektonických přístupů. Společným tématem bude nutně orientace domů po svahu dolů k hladině jezera.
Hmota budovy našeho návrhu není od silnice příliš nápadná. Viditelná je pouze horizontální linie horního obytného podlaží domu. Stavba je orientována směrem k vodní ploše a jižní, osluněné části pozemku. Objekt se pokouší nalézt odpověď na velmi obtížné zastavovací podmínky. Hlavní a přirozená orientace svažitého pozemku je severovýchodní, směrem k hladině vodní nádrže, zatímco jediné pobytově využitelné a osluněné místo se nachází v horní části na jihozápadě pozemku. Tyto rozporné podmínky spolu s prudkým spádem celého pozemku nás přivedly k netradičnímu koncepčnímu řešení.
Celé těleso domu jsme rozdělili na dvě hmoty. Spodní sokl a horní skleněný lehký hranol. Sokl tvoří železobetonový kvádr o minimální půdorysné ploše, který redukuje míru založení ve svahu. Sokl je orientovaný proti svahu tak, aby se otevřela jižní fasáda. Sokl je jakýmsi pokračováním skály, jejím obnažením v materiálově příbuzné monolitické hmotě – betonu. Její vnitřní prostor je členěn betonovými kubusy koupelen, schodiště a obslužného prostoru, které evokují balvany na skále. Mezi nimi vzniká volný užitný prostor. Horní plocha soklu slouží jako pochozí terasa a zároveň přístup do domu.
Horní lehký kvádr je posazen na hranu soklu co nejdále směrem k vodní ploše. Je koncipován jako otevřená skleněná hmota, která je vsazena doprostřed korun vzrostlých stromů, tvořící její přirozenou clonu. Pojímá v sobě hlavní denní obytný prostor domu otevřený výhledům k vodě i směrem k vstupní terase. Skleněný kvádr symetricky přečnívá o 7,8 metru na obě strany soklu. Z hlavní přístupové cesty je patrná pouze tato část domu, částečně ještě zakrytá stromy a umělým valem mezi hranicí pozemku a komunikací.
Stavebně technické řešení objektu je rozděleno také na dvě části: přízemí s lehkou ocelovou konstrukcí z příhradových nosníků, která je u skleněných fasád viditelná přiznaná, opláštění je jenom u dvou bočních stěn – v interiéru SDK konstrukcí a v exteriéru kompaktními deskami Fundermax. Tyto stěny mají provětrávanou vzduchovou mezeru a tepelnou izolaci. Druhou stavební částí objektu jsou dvě podzemní podlaží s vrstvenou sendvičovou konstrukcí z pohledových betonů.
Dům je centrálně vytápěn pomocí tepelného čerpadla, které jako zdroje energie využívá dva vrty. Vytápění je veskrze podlahové. Na břehu jezera bude zbudováno dřevěné molo 6×2 m, jehož jedna strana bude pevně kotvena ke břehu a druhá bude ležet na plovoucích plastových pontonech. Molo bude sloužit k letnímu pobytu u vody, případně ke kotvení malé lodi.
Publikováno v časopise Stavba 2013/4, str. 20-23
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…
co na to říci - na Mercerově stupnici kvality měst se na prvých třech místech obvykle střídají Vídeň, Curich a…