Autor rekonstrukce: Valert Petrášek architekti
Autor původního domu: František Marek
Realizace: 2006
Foto: Tomáš Rasl
nbsp;
Urbanistické řešení: Rekonstruovaný objekt se nachází v klidné čtvrti se spoustou zeleně, ve svažité lokalitě zastavěné v poválečném období identickými typovými dvojdomky od architekta Marka. Hlavním znakem jsou poměrně malé pozemky, což je vyváženo kvalitou prostředí celé čtvrti, která má velmi jednotný charakter a příjemné měřítko. Vzhledem ke svažitosti terénu není nouze o výhledy na protější stranu údolí, které nedaleko odtud ústí do kaňonu Vltavy.
Architektonické řešení: Stávající objekt – třípodlažní hmota, sestávající ze suterénu, který sloužil jako technické zázemí, přízemí a patro oddělené jednotky se samostatnými vstupy . Poměrně malé vnitřní půdorysné rozměry (cca 4,5 x10(12)m). Z pohledu dnešních nároků chybíl větší centrální prostor pro setkávání rodiny.
Návrh dispozici zejména v denní části v přízemí výrazně uvolňuje. Suterén se stal z části obytným, z části slouží dále jako technické zázemí. K celkovému prosvětlení a uvolnění dispozice přispívá i nové schodiště, které je maximálně propojeno s obytným prostorem, a v horním poschodí je osvětleno shora světlíkem.
Vnější plášť je opatřen omítkou na zateplení, dřevěnými okny, a černě natřenými zámečnickými prvky, sokl a venkovní přístupové schody jsou z pískovce. Zahradě nenápadně dominuje dřevěný přístupový chodníček, který je v její pobytové části zakončen dřevěnou terasou.
Dispoziční řešení: Částečně zobytněný suterén obsahuje pracovnu, pokoj hosta, koupelnu, sklad a prostor pro topnou aparaturu , vše přístupné ze schodišťové haly, která je přes tyto prostory druhotně osvětlena prosklenými dveřmi.
Přízemí vytváří kromě odděleného zádveří jeden spojitý prostor kuchyně, jídelny, obýváku a schodiště. Na prostor navazuje lehký ocelový balkonek, orientovaný do obytné části zahrady. Prostor je osvětlen z jižní, západní a severní strany. Dostatečné prosvětlení umožňuje umístění obývákové části prostoru více k severní straně, z důvodu orientace ke klidové části zahrady a pěkného výhledu na protější svah. Kuchyně se tak ocitá v jižní části prostoru, kde přiléhá ke vstupní zóně.
Horní patro zahrnuje dvě ložnice a koupelnu, přístupné ze schodišťové haly s horním osvětlením.
Konstrukční řešení: Hlavní nosné konstrukce (stěny , stropy) zůstaly původní. Betonový strop nad suterénem odhalen a natřen na bílo, strop nad přízemín dřevěný trámový. Schodiště z přízemí do patra je nové, ocelové, zavěšené.
Interiér: Důraz na čistotu a prosvětlenost, bílé stěny a dřevěné dubové podlahy, nenápadné detaily, odsazení některých svislých konstrukcí od stropu negativní spárou, bílé sokly zapuštěné do úrovně omítky, jako doplněk černě natřená ocelová konstrukce schodiště – dominanta obytného prostoru.
Technologie: Teplovodní vytápění na plynový kotel.
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.