Výstava: Boris Podrecca / architekt

5. 4. – 3. 6. 2011
Kabinet architektury / Dům umění
Ostrava 1, Výstavní síň Sokolská 26 (CKV)
Vernisáž 4. 4. 2011 v 17.00 hodin

Světoznámý architekt Boris Podrecca přijede do Ostravy

Ostrava (ČTK) – Světoznámý slovinský architekt Boris Podrecca přijede v pondělí 4. dubna do Ostravy, kde uvede výstavu své tvorby. Zahájení se uskuteční v 17.00 v Kabinetu architektury v Domě umění a v 18:00 ve Výstavní síni Sokolská 26. ČTK o tom informovala tisková mluvčí Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jana Šrubařová.

Výstava předvede 28 realizovaných i nerealizovaných Podreccových návrhů včetně osmi modelů. "Za zmínku stojí mimořádné komunikační stavby, ke kterým patří z části realizované Severní nádraží ve Vídni nebo návrh unikátní stanice metra v Neapoli," uvedla Šrubařová.

Jednasedmdesátiletý Podrecca žije ve Vídni, kde architekturu vystudoval. Je mimo jiné autorem mrakodrapu Millennium Tower ve Vídni i hotelu a konferenčního centra Mons ve slovinské Lublani. Nedávno zvítězil ve velké mezinárodní soutěži na zástavbu oblasti italského Bolzana. Šrubařová uvedla, že jedinými Podreccovými realizacemi v Česku jsou interiér rakouského kulturního institutu na pražském Jungmannově náměstí, který vytvořil v 90. letech, a galerie Oskara Kokoschky v Praze.

„Jeho pravděpodobně nejznámější stavbou je Millennium Tower ve Vídni, která je 202 metry vysoká. Budova se skleněnou fasádou má půdorys dvou kruhů. Slouží jako nákupní středisko, kancelářská a obytná budova,“ uvedl v tiskové zprávě GVUO znalec Podreccova díla Damjan Prelovšek. Výstava podle něj otevírá pohled na moderní středoevropskou tvorbu.

"Podreccova architektura je pokračováním dědictví všeho, z čeho kdy čerpalo mnohonárodnostní rakouské umění: je plná středomořského slunce a pohledu do nekonečné dálky Jaderského moře, severního racionalismu, tradice anglického a francouzského umění," uvedl Prelovšek.

Ředitel GVUO Jiří Jůza sdělil, že je velmi rád, že může v Ostravě přivítat další hvězdu světové architektury. "V tomto ohledu patří Kabinet architektury v Domě umění k naprosto ojedinělé instituci tohoto typu v České republice," dodal Jůza. Výstava potrvá v Ostravě do 3. června.


Doplněno Stavbaweb:
Výstava k akci „Architecture Week Ostrava 2011“

Výstava Borise Podreccy, jednoho z předních rakouských architektů, nám otevírá pohled na moderní středoevropskou tvorbu. Střední Evropa, ne ve smyslu „Mitteleuropy“ a její sentimentálně nostalgické interpretace bývalé habsburské říše Claudia Magrise, pro Podreccu znamená mnohem více, než jen žít a působit ve Vídni. Jeho architektura je pokračováním dědictví všeho, z čeho kdy čerpalo mnohonárodnostní rakouské umění: je plná středomořského slunce a pohledu do nekonečné dálky Jaderského moře, severního racionalismu, tradice anglického a francouzského umění. V neposlední řadě v ní můžeme spatřit také vzdálenou hudbu Blízkého východu. Podrecca se nejradši pohybuje uvnitř evropského prostředí a velmi nerad působí jinde. Tím se stává jedním z posledních klasických evropských architektů. Hodně čte, cestuje a především miluje krásu. Jeho kořeny jsou v Terstu, kde se slovanský svět setkává s románským. Jako vídeňský student proto objevil i jinou, pro Rakušany v šedesátých letech minulého století ne moc populární skutečnost, že většina jejich předních umělců pocházela ze slovanského prostředí Čech, Moravy, Slezska a také ze Slovinska, se kterým byl spjat z otcovy strany. Když se začal intenzivně zabývat Plečnikem, tak se okamžitě dostal do konfliktu se svým profesorem Rolandem Rainerem, který byl přesvědčeným zastáncem funkcionalismu a neuznával Plečnikovu neortodoxní variantu tradičního umění. Vše, co bylo za železnou oponou pro západní Evropu jako by neexistovalo. Málokdo poznal Loosovu nebo Hoffmannovu tvorbu v Čechách a kubismus nebo funkcionalismus byl v těchto zemích výjimečnou záležitostí jen několika znalců dějin evropské architektury.

Podreccova první studijní cesta proto vedla za Plečnikem, Loosem a Fuchsem do bývalého Československa. V Praze navštívil Müllerovu vdovu Miladu, která tehdy ještě žila ve své vile, přestože ta v té době fungovala jako budova archivu komunistické strany a nebyla veřejně přístupná. Podrecca navštívil také Ottu Rothmayera a hovořil s ním o Plečnikovi. V Brně byl u Bohuslava Fuchse, který mu otevřel oči pro kvalitu moravského předválečného funkcionalismu. Po návratu do Vídně popsal své poznatky v slovinském časopise Most, jenž vycházel v italském Terstu. Nejvíce se samozřejmě věnoval Plečnikovi v Praze a vinohradský kostel určil jako jeho nejvýznamnější dílo v Čechách. Zmíněný Podreccův článek z roku 1964 pojímá Plečnikovo dílo zcela nově a zůstává zajímavou a dodnes aktuální studií architektovy tvorby. Se stejnou jasnozřivostí analyzoval Loosovu vilu v Praze. V polemice s jeho životopiscem Ludwigem Münzem Podrecca zdůrazňoval, že „Raumplan“ (prostorový návrh) nebyl důsledkem stavební ekonomiky, ale jiné moderní koncepce prostorového řešení. Upozornil také na Loosův vztah ke klasice, který tehdy ještě nebyl dostatečně prozkoumán. Návštěva Čech a Moravy měla pro Podreccu velký význam a tomuto tématu se věnoval ještě v dalších textech, v nichž píše především o Plečnikovi a Loosovi. Jeho patrně nejdůležitější studie byla ale věnována Fuchsovi a vyšla ve známém francouzském odborném časopise L’Architecture d’Aujourd’hui. Do té doby nebylo jméno Bohuslav Fuchs na západě příliš známé. Díky Podreccovi se Fuchs stal významným evropským architektem a zájem o jeho tvorbu vzrostl na mezinárodní úroveň.

O tři roky později organizoval Podrecca ve Vídni první výstavu Plečnikova díla, která byla k vidění ještě v Terstu, a poté se dostala i do Prahy. Politická situace po pražském jaru však způsobila, že k zahájení nikdy nedošlo a výstava se někde v Čechách navždy ztratila.

Díky Vladimíru Šlapetovi a jeho přednáškám v zahraničí se vídeňští mladí architekti, kteří patřili do okruhu Gesellschaft für Architektur a mezi nimiž byl také Podrecca, dozvěděli více o předválečné architektuře v Československu a částečně i o Vratislavi, kde působili otec a strýc V. Šlapety. To způsobilo, že všichni opětovně přicházeli do Prahy a seznamovali se s moderní českou architekturou. Podrecca se stal jedním z nejzajímavějších rakouských architektů a jeho přednášky byly vyhledávány i v jiných zemích. Několikrát přednášel o své práci a vídeňské architektuře také ve Varšavě.

Uprostřed devadesátých let realizoval Podrecca interiér rakouského kulturního institutu na Jungmannově náměstí v Praze. Podrecca se pustil do práce s velkým zaujetím a entuziasmem. Uvědomoval si, že působí v centru Prahy v nejbližším sousedství Kotěrova Mozartea a Janákovy pojišťovny. Rakouský kulturní institut a galerie Oscara Kokoschky v Praze zůstávají zatím jedinými Podreccovými realizacemi v České republice. Je nutné zmínit také jeho samostatnou výstavu v Tereziánském křídle Pražského hradu, která se konala na sklonku minulého století, a poté byla k vidění ještě v Bratislavě, Terstu a ve Vídni.

Damjan Prelovšek
(zdroj: CKV Ostrava)