6. 6.-6. 10. 2013
Sál architektů, Staroměstské radnice v Praze 1
Výstava mapuje osobitý svět pražských zahrádkových osad a představuje jejich vývoj v historickém a zahraničním kontextu.
Cílem výstavy není propagovat předem připravený názor na zahrádkové osady, proto je výstava sestavena z množství fotografií, map a plánů, aby si každý návštěvník mohl o zahrádkaření a zahrádkářích vytvořit svou vlastní představu.
Výstava odkrývá kořeny zahrádkaření v Evropě a historii i současnost pražských osad. Ukazuje, v čem se jednotlivé osady liší, a co je naopak pro všechny společné. Čtyřem vybraným pražským osadám (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř) se pak věnuje detailněji. Představeny jsou také čtyři osobnosti (M. Schreber, E. Howard, I. V. Mičurin, E. Štorch), které zahrádkaření nějakým způsobem ovlivnily. Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko).
Městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, jsou součástí evropských a amerických měst od druhé poloviny 19. století. Na přelomu 19. a 20. století se zahrádkové osady objevily i v Čechách. Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika vyplývající jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku do současnosti zahrádky představují možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta a příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce a zeleninu.
Zahrádkaření je široce rozšířený koníček, který není omezen na jednu společenskou vrstvu nebo profesi, zahrádkaření se věnují mladí i staří, muži i ženy, jednotlivci i celé rodiny. O jejich zájmu vypovídá řada časopisů, televizních a rozhlasových pořadů, webových stránek i zájmových sdružení.
Evropská liga zahrádkářů, která sdružuje zahrádkáře ze 14 zemí Evropy, zastupuje přes 3 milióny zahrádkářů. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí naši zahrádkáři a zahrádkové osady však nejsou členy svazu, a proto je počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.
Údaje o počtu osad, které v Praze existují, se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy v roce 2012 je v hlavním městě necelých tři sta osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Většina těchto osad je „živá“. Menší polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu. Některé zdroje uvádějí až téměř dvojnásobné množství osad s počtem přesahujícím čtyři stovky těch fungujících. Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 m2, např. asi nejmenší osada Holyně – Ve Skalách zaujímá necelých 2 500 m2. Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů.
St 19. 6. v 17.00 h komentovaná prohlídka (Petr Gibas)
St 18. 9. v 17.00 h přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století (Arnošt Novák)
St 2. 10. v 17.00 h projekce fotografií ze zahrádkových osad (Petr Gibas)
Otevírací doba: po 11–18 h, út–ne 9–18 h
Vstupné: zdarma
Autoři výstavy: Petr Gibas, Karolína Pauknerová
Kurátorka: Klára Halmanová
Architektonické řešení: Roháč Stratil architekti
Grafický design: Ondřej Zámiš
Produkce: Jitka Kulhánková
Informace pro veřejnost: www.salarchitektu.cz
tel.: 236 002 159
e-mail: info@salarchitektu.cz
Pražské zahrádkové osady, 6. 6. – 6. 10. 2013 / foto na Facebook
tisková zpráva
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.