Cenu získává každoročně architekt či jiný tvůrce, který se v období uplynulých pěti let svým inspirativním přístupem zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.
Cena Architekt roku se snaží vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní architektury, ale i občanskou angažovanost, a zároveň podpořit osvětu. Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný veřejný prostor pro náš každodenní život. Na cenu proto mohou být nominováni iniciátoři výjimečných počinů, autoři staveb, teoretici architektury, umělci, publicisté i další osobnosti. V minulosti byli oceněni třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová.
„Cenu Architekt roku udělujeme s cílem upozornit na významnou roli architektů, kteří utváří a ovlivňují kvalitu prostředí pro náš život. Již patnáct let se nám tak daří oceňovat vynikající české tvůrce. Např. v loňském roce byla odbornou porotou vybrána dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří za sebou mají desítky skvělých staveb vyznačujících se oslavou velkolepého monumentální prostoru, stejně jako detailu,“ shrnuje Martin František Přívětivý, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., která soutěž organizuje.
Osobnosti nominované na Architekta roku vždy posuzuje odborná porota složená z pěti laureátů předchozích ročníků (letos jimi jsou: architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, dále Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek) a vybere z nich 3–5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.
„Jsem přesvědčen, že to, jak se v naší zemi cítíme, je do velké míry ovlivněno místní architekturou. Proto je nesmírně důležité, aby se o ní psalo, mluvilo a aby se ta kvalitní propagovala. Věřím, že cena Architekt roku nejen zvyšuje zájem o architekturu, ale zároveň oceňuje ty, kteří ji významně pozitivně ovlivňují. I z toho důvodu toto ocenění podporujeme a já sám ho řadím mezi ta nejprestižnější, která se v České republice udělují,“ říká Jan Hejhálek, vydavatel časopisu INTRO, který je hlavním mediálním partnerem.
Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Nominace na ocenění Architekt obci 2023 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Daria Balejová, držitelka ocenění Architekt obci 2022, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2023 proběhne rovněž 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY:
Osobnosti nominované na Architekta roku vždy posuzuje odborná porota složená z pěti laureátů předchozích ročníků (letos jimi jsou: architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, dále Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek) a vybere z nich 3–5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.
„Jsem přesvědčen, že to, jak se v naší zemi cítíme, je do velké míry ovlivněno místní architekturou. Proto je nesmírně důležité, aby se o ní psalo, mluvilo a aby se ta kvalitní propagovala. Věřím, že cena Architekt roku nejen zvyšuje zájem o architekturu, ale zároveň oceňuje ty, kteří ji významně pozitivně ovlivňují. I z toho důvodu toto ocenění podporujeme a já sám ho řadím mezi ta nejprestižnější, která se v České republice udělují,“ říká Jan Hejhálek, vydavatel časopisu INTRO, který je hlavním mediálním partnerem.
Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Nominace na ocenění Architekt obci 2023 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Daria Balejová, držitelka ocenění Architekt obci 2022, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2023 proběhne rovněž 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY:
Ladislav Kuba a Tomáš Pilař
Brněnští architekti spolupracují spolu již od roku 1996. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Mies van der Rohe Award a devětkrát získali Grand Prix architektů.
Petr Stolín
Petr Stolín vystudoval Fakultu architektury na VUT, poté získal pozici v Libereckém Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou. Společně se věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na FUA Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Ve svých stavbách se věnují rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na Mies van der Rohe Award.
Stanislav Fiala
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.
Zdeněk Fránek
Bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.
Petr Hájek
Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a Školu architektury na AVU v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Založil a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Je autorem publikací Anastomosis, Diagramy 03 aj. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.
ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ
Brněnští architekti spolupracují spolu již od roku 1996. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Mies van der Rohe Award a devětkrát získali Grand Prix architektů.
Petr Stolín
Petr Stolín vystudoval Fakultu architektury na VUT, poté získal pozici v Libereckém Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou. Společně se věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na FUA Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Ve svých stavbách se věnují rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na Mies van der Rohe Award.
Stanislav Fiala
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.
Zdeněk Fránek
Bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.
Petr Hájek
Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a Školu architektury na AVU v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Založil a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Je autorem publikací Anastomosis, Diagramy 03 aj. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.
ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ
Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku 2023: 21. července 2023Pravidla pro zasílání nominací viz https://architektroku.cz/
INFO
INFO
Slavnostní vyhlášení výsledků: 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze
Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH
Partneři: FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, arch
SPACE (mediální partneři)
KONTAKT
KONTAKT
Alexandra Plšková, tel.: 703 199 004, e-mail: plskova@abf.cz
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.