Autor: ÁBALOS & HERREROS – IÅ?aki Ábalos (*1956), Juan Herreros (*1958)
Stavebník: Ferrovial Inmobiliaria
Spolupráce: Renata Sentkiewicz, Joaquín Casariego, Elsa Guerra, David Sobrino, Eduardo Cadaval
Soutěž: 2001 (1. místo)
Realizace: 2001-2005
Adresa: Maritima del Norte, Las Palmas de Gran
Canaria, Kanárské ostrovy, Španělsko
Při pohledu na věžový dům Woermann se jen těžko ubráníte pomyšlení, že vidíte jeden z nejelegantnějších domů posledního desetiletí. Tento dojem je pak umocněn situací do které byl dům vestavěn – do nejužšího místa šíje mezi centrem města na jihu a nezastavěným poloostrovem La Isleta na severu. Dům dominuje všem pohledům na Las Palmas a zároveň je z něj krásný výhled na město i moře. Dům Woermann je se svými šedesáti metry dalším z řady „evropských mrakodrapů“, které sice nedosahují výšek těch amerických, ale o to impozantněji působí ve svém prostředí.
Věž je součástí menšího komplexu, který má mimořádně zajímavé urbánní vyznění. Celý komplex je sevřen mezi dvěma rovnoběžnými ulicemi a skládá se ze dvou objektů ukončujících protilehlé bloky. Toto vymezení definuje malé náměstíčko, které je ze dvou zbývajících stran podél ulic dotvořeno stromořadím palem a v podzemí doplněno třemi podlažími prodejních ploch a parkovacích stání. Náměstí pak ještě chodcům nabízí tolik žádaný stín v prostoru pod mohutnými konzolami obou objektů. Koncepci náměstí a jeho výtvarné řešení pomohl architektům vytvořit výtvarník Albert Oehlen.
Menší jižní objekt je sedmipodlažní a jsou v něm situovány kancelářské prostory a prodejní plochy. Hlavní severní objekt je osmnáctipodlažní. V prvních třech podlažích obsahuje knihovnu s městským informačním centrem, ve čtvrtém technické zázemí domu a v zbývajících podlažích je umístěno šedesát prostorných mondénních bytů s vysokými stropy, upomínajících na kvalitu bydlení v těch nejlepších domech z devatenáctého století. Racionalita stavby je ještě zvýrazněna jakoby frivolně vybočenými dvěma posledními podlažími věže s mezonetovými byty.
Celá koncepce je pak završena pravidelným rastrem hliníkových slunolamů a skleněnou fasádou z různě se střídajících čirých a žlutých skel s velmi dobrými fyzikálními vlastnostmi (pohlcují až 99 % UV záření). Slovy architektů je „věž Woermann ztělesněním iluzí, touhy a představ společnosti, která se snaží nalézt kompromis mezi přírodou a rozvojem – intenzivní formu života oddaného krajině – snaží se najít jinou krásu.“ V tomto smyslu je pak věž Woermann nejlepším současným dědicem bytového domu „Edifício Niemeyer“ (Oscar Niemeyer; 1954) v brazilském Belo Horizonte či madridské Banco de Bilbao (Francisco Javier Sáenz de Oiza; 1971-1981).
Publikováno ve Stavbě č. 4/2006
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.