Začne platit zákon, který má zrychlit výstavbu dopravních staveb

(ČTK) – Stát by mohl snáze získávat pozemky pro dálnice, významné silnice nebo železnice. Usnadní se také budování sítí elektronických komunikací. Příští pátek 31. srpna vstupuje v účinnost novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury. Jednou z hlavních změn, se kterou přichází, je takzvané mezitímní rozhodnutí. Má usnadnit vyvlastňování pozemků u stanovených staveb, které novela zákona vyjmenovává.

Zákon má v novelizované podobě urychlit dostavbu páteřní dálniční sítě, obchvatů měst, vysokorychlostních tratí nebo metra. Podle ministra dopravy Dana Ťoka umožní mezitímní rozhodnutí stavět ještě předtím, než budou vykoupeny nebo vyvlastněny všechny pozemky pod budoucí dálnicí.

Předkladatelé zákona, kterými jsou poslanci napříč sněmovními stranami, původně navrhovali, aby se pro získávání pozemků pro dopravní stavby využila předběžná držba. Během projednávání ve Sněmovně však změnili tento návrh na mezitímní rozhodnutí. Panovaly obavy, že předběžná držba by narazila, pokud by se někdo kvůli zákonu obrátil na Ústavní soud.

U staveb ze zákonem stanoveného seznamu bude moci investor, pokud požádá o vyvlastnění, požádat také o vydání mezitímního rozhodnutí. Půjde o vydání samostatného rozhodnutí v části věci, tedy rozhodnutí, že veřejný zájem na vyvlastnění pro stavbu dopravní infrastruktury převažuje nad zájmem soukromého vlastnictví a že vyvlastnění tedy je přípustné a vykonatelné, popsala mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Proti mezitímnímu rozhodnutí není možné odvolání, přípustná bude pouze žaloba. Až nabude právní moci, bude pozemek pravomocně vyvlastněn a bude v majetku státu.

V druhé fázi řízení o vyvlastnění se bude rozhodovat o ceně. „Stále platí, že při vyvlastnění může vyvlastňovaný dostat pouze cenu ve výši znaleckého posudku, na rozdíl od stavu, kdy prodá dobrovolně a kdy za nestavební pozemek může dostat osminásobek ceny podle znaleckého posudku, respektive v případě dobrovolného prodeje stavebního pozemku nebo stavby může dostat 1,15násobek ceny podle znaleckého posudku,“ uvedla mluvčí. Vyvlastnitelem bude vždy stavebník dotčené stavby.

Pokud vyvlastňovaný nepodá správní žalobu, dostane po nabytí právní moci mezitímního rozhodnutí 60 procent ceny stanovené znaleckým posudkem. Zbytek obdrží po nabytí právní moci finálního rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, kterým bude dané vyvlastňovací řízení ukončeno.

Novela obsahuje také tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

Seznam infrastrukturních staveb v příloze k novele zákona, na které se bude vztahovat institut tzv. mezitímního rozhodnutí:
1. Dálnice a silnice
1.1 Dálnice
D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55,
1.2 Silnice I. třídy
I/12, I/33, I/35, I/42, I/49,

2. Dráhy
železniční trať Praha — Plzeň — Domažlice — státní hranice,
železniční trať Ústí nad Labem — Cheb,
železniční trať Plzeň — České Budějovice, železniční trať Praha — České Budějovice — Horní Dvořiště — státní hranice,
železniční spojení Praha — Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha,
železniční trať Praha Vysočany — Lysá nad Labem,
železniční trať Hradec Králové — Pardubice — Chrudim,
železniční trať Praha — Česká Třebová — Brno,
železniční trať Velký Osek — Hradec Králové — Choceň, železniční trať Týniště nad Orlicí — Častolovice — Solnice,
železniční trať Prostřední Žleb — Děčín — Mělník — Kolín — Havlíčkův Brod — Brno,
železniční trať Brno — Zastávka u Brna — Okříšky,
RS 1 Praha — Brno — Přerov — Ostrava — hranice PL,
RS 2 Brno — Břeclav — st. hr. SK/AT,
RS 4 Drážďany — Ústí n. Labem — Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) — Louny — Most,
železniční trať Otrokovice — Vizovice,
železniční trať Hranice na Moravě — Horní Lideč,
stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeného železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy),
stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice),
stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Frýdek-Místek, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice),
železniční trať Olomouc — Šumperk,
dráhy speciální,

3. Infrastruktura pro vodní dopravu
plavební stupeň Děčín,
plavební stupeň Přelouč,

4. Infrastruktura pro leteckou dopravu
paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha,
nové oplocení letiště Václava Havla Praha.

Zdroj: zákon 169/2018 Sb.