Zemřela Zaha Hadid

Zemřela náhle na infarkt v miamské nemocnici, kde se léčila se zánětem průdušek.

ČT 24 / Zemřela Zaha Hadid. Architektka, která nezapadla

Zaha Hadid Architects
Zaha Hadid – Wikipedie
Zaha Hadid – Wikipedia, the free encyclopedia

 
(ČTK) – Ve věku 65 let zemřela uznávaná britská architektka a malířka iráckého původu Zaha Hadidová. Významná představitelka takzvaného dekonstruktivismu zemřela podle stanice BBC na infarkt v nemocnici v americkém Miami, kde se léčila se zánětem průdušek.

„Byla inspirací a její odkaz žije dále v jejích nádherných budovách v Londýně a po celém světě,“ řekl podle agentury AP starosta britské metropole Boris Johnson. Britský ministr kultury Ed Vaizey v Londýně, kde Hadidová žila a pracovala, řekl, že ho zpráva o úmrtí „ranila“ a že Hadidová byla ohromným přínosem pro moderní architekturu.

„Měla největší vliv ze všech architektů posledních desetiletích,“ řekl irácký premiér Hajdar Abádí britskému deníku The Guardian. Podle britského architekta Richarda Rogerse, autora pařížského kulturního Centra Georgese Pompidoua, je náhlá smrt Hadidové velkou ztrátou pro světovou architekturu.

Originální stavby Zahy Hadidové, obrovské sochy umístěné do krajiny. Britská architektka iráckého původu neuznávala klasické tvary, dispozice ani členění. V České republice byla známá hlavně jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné.

Hadidová byla první ženou, která kdy získala nejprestižnější světové ocenění pro architekty – Pritzkerovu cenu v roce 2004. Dílo rodačky z Bagdádu bylo značně různorodé a její modernistické projekty odborníci často vyzdvihovali jako výjimečné a dynamické, ovšem jen zřídkakdy se stavby z jejího ateliéru dočkaly realizace.

Prvním realizovaným návrhem Hadidové byla až v roce 1993 hasičská stanice nábytkářské firmy Vitra ve Weilu nad Rýnem. V počátcích Hadidová vycházela z dekonstruktivismu, její návrhy měly ostré hrany a vyhýbaly se pravým úhlům. Postupem času se ale obrátila k plynulým liniím.

Postavila elegantně jednoduchý skokanský můstek v Bergiselu u Innsbrucku, terminál příměstské dopravy ve Štrasburku, skutečným průlomem pak bylo Rosenthalovo středisko současného umění v Cincinnati v Ohiu v roce 2003. V New York Times tehdy napsali, že je to „nejvýznamnější budova postavená ve Spojených státech od doby studené války“.

Následovala řada dalších originálních staveb, například vědecké centrum Phaeno ve Wolfsburgu, budova ústředí BMW v Lipsku, lanovka v Innsbrucku, výstavní areál v Zaragoze, římské Muzeum MAXXI, opera v čínském městě Kuang-čou či egyptský pavilon na výstavě Expo 2010 v Šanghaji. A také londýnský olympijský plavecký bazén pro olympijské hry 2012, připomínající vlnu na hladině.

Hadidová se narodila 31. října 1950 v Iráku v liberální rodině, její otec byl ekonom a podnikatel. „Nikdy jsem neměla tradiční muslimskou východu,“ vzpomínala. Nejdříve absolvovala matematiku na Americké univerzitě v libanonském Bejrútu, v letech 1972 až 1977 studovala architekturu na Architectural Association v Londýně, kde se potkala s dalšími slavnými architekty, jako byli Alvin Boyarski, Rem Koolhaas či Daniel Libeskind. Krátce působila v ateliéru OMA, vlastní ateliér založila v Londýně v roce 1980.

Na realizaci vlastních projektů musela dlouho čekat a mezičas vyplnila kreativní činností, zejména malováním. V roce 1983 se například nestavěl její sportovní klub The Peak v Hongkongu či v roce 1994 opera v Cardiffu. Stavět se nebude ani hlavní stadion pro olympijské hry v roce 2020 v Tokiu. Původní soutěž na jeho podobu sice vyhrála, japonská vláda ale snížila původní rozpočet na výstavbu a Hadidová se do nové soutěže nepřihlásila.

Nositelka řady ocenění vyučovala na řadě prestižních škol a věnovala se i designu, interiérům, nábytku či scénografii. V roce 1999 například vytvořila scénu pro světové turné skupiny Pet Shop Boys, navrhla hybridní automobil Z-Car, kuchyni Z-Island jako vystřiženou ze světa sci-fi, světla, plastiky, šperky či boty z plastu. „Design kabelky, nábytku nebo příboru je určitou výzvou, baví mě to dělat. Chci svým dílem zasáhnout každého, ne pouze intelektuální a kulturní elitu. Jsem si jistá, že bychom měli lidem přinášet trochu vzrušení do jejich životů, něco nečekaného,“ uvedla v jednom rozhovoru.


Hadidová byla podle architektů průkopnicí a vizionářkou
(ČTK) – Jako velkou vizionářku a průkopnici vnímají její spolupracovníci či teoretici architektury náhle zesnulou architektku Zahu Hadidovou, jednu z nejvýznamnějších představitelek současné architektury. „Smrtí Zahy Hadid pro mne skončila jedna architektonická epocha. Naprosto zpopularizovala architekturu, stala se skutečnou hvězdou, kterou zná téměř každý,“ napsala  ČTK architektka Eva Le Peutrec, která s ateliérem Zahy Hadidové spolupracuje a působí především v Číně.

Angličanka iráckého původu a první žena – nositelka prestižní Pritzkerovy ceny, která má význam srovnatelný s Nobelovou cenou v jiných oborech, zemřela ve čtvrtek ve svých 65 letech. V Česku vešla Hadidová v širší známost v době, kdy zasedla v mezinárodní porotě, která posuzovala návrhy na novou budovu Národní knihovny. Tehdy jednohlasně porota vybrala návrh Jana Kaplického, který se avšak kvůli lokálním politikům nerealizoval.

„Ani historická města by neměla ve svém architektonickém vývoji stagnovat a vyhýbat se nejmodernějším trendům,“ řekla tehdy, v roce 2006, v rozhovoru pro ČTK. „Praha je nádherné město, navštívila jsem i Budapešť a nyní vyučuji ve Vídni, což jsou města velmi podobná, ale zejména Praha je opravdu velmi krásná,“ řekla. Ani město s tak výraznou historickou architektonickou tváří by se ale podle ní nemělo bát rozvoje. „Myslím, že kontrast nových moderních staveb v historickém prostředí je velmi krásný,“ uvedla.

Zaha byla výjimečná osoba s mnohostranným talentem, výjimečnou osobností a velkým srdcem, napsala ČTK architektka Eva Jiřičná, která v porotě pro novou budovu Národní knihovny zasedla s Hadidovou. Znala ji jako nadanou studentku, mladou architektku usilující o příležitost i úspěšnou profesionální hvězdu.

„Trvalo dlouho, než prorazila, ale během posledních 25 let zazářila ve svém oboru tak, že se jí nikdo z jejích mužských partnerů nevyrovnal. Postavila víc budov v tomto období než několik velkých architektonických firem dohromady a vytvořila architekturu, která ovlivní mnoho příštích generací,“ uvedla Jiřičná. V dějinách architektury má podle ní Hadidová stejné postavení jako Le Corbusier nebo Frank Lloyd Wright.

Eva Le Peutrec připomíná, že pracovní kariéra Hadidové zprvu ke závratné kariéře nesměřovala. „Svoji první budovu, která se postavila, navrhla až ve svých 43 letech. Jednalo se o požární stanici, naprosto revoluční záležitost, kterou však hasiči příliš neocenili a raději se z ní vystěhovali. Psal se rok 1993,“ vzpomíná.

„S její prací jsem se seznámila na vysoké škole, tehdy bylo ještě její jméno v médiích skloňováno v mužském rodě, neboť nikoho nenapadlo, že architekt by mohla být žena,“ uvedla česká architektka, která se prosadila ve světě. Vzpomíná, jak si její knížky jezdila kupovat do Berlína a pak si je mezi kamarády půjčovali. „Otevřelo mi to oči a pochopila jsem, že architektura je mnohem víc, než jen kýčovitá postmoderna, která nás v 90. letech obklopovala na každém kroku. Velmi mne to ovlivnilo. Proto bylo pro mne nesmírnou poctou, když mě kancelář Zaha Hadid Architects oslovila s nabídkou vedení své nově vznikající pobočky v Číně,“ říká.

„Byla první ženou, která se dokázala prosadit v architektuře ve světovém měřítku mezi samými muži. Její smrtí pro mne končí jedna celá architektonická epocha, bude mi chybět,“ řekla Eva Le Peutrec.

„Většina architektů rozvíjí práci svých předchůdců a navazuje na ni. A potom je několik málo architektů, kteří se vydají do neznáma, do míst, kde ještě nikdy nikdo nebyl. Takovou architektkou byla Zaha Hadid a bylo to jasné už od jejích studentských prací,“ řekl ČTK architekt a publicista Adam Gebrian. U staveb Zahy Hadidové je podle něj zcela jasné datum jejich vzniku – dříve vzniknout nemohly. „Za každou cenu svou dynamikou unikaly tradičním pravým úhlům. Musela si proto řadu let počkat, než se její prostorové vize staly vůbec technicky uskutečnitelnými,“ říká.

„Je třeba říci, že ženy se v architektuře prosazují z mnoha důvodů dosti obtížně. Také proto byl její obrovský úspěch velkou inspirací pro mnoho studentek architektury po celém světě,“ dodává Gebrian.

Zatímco v Česku se žádný projekt podle návrhu Hadidové nerealizoval, na Slovensku zvítězila v mezinárodní soutěži na projekt Čulenová v Bratislavě, který staví skupina Penta. „Po celou dobu spolupráce opětovně dokazovala, že je skutečnou světovou ikonou architektury. Její výsledný návrh plánujeme začít realizovat ještě v průběhu tohoto roku,“ řekl ČTK Gabriel Tóth za společnost Penta.

První etapu projektu mají tvořit tři rezidenční věže s 800 byty, další administrativní budovy. Zrekonstruovat se má budova bývalé památkově chráněné teplárny, okolo má vzniknout velký park.