Fotogalerie ke článku (8)
Celá fotogalerie (8)Obchodní a zábavní centrum ve Zlíně.
Náměstí Míru, Zlín
Investor: REIN Holding, a. s.
Autor architektonického řešení a projektu pro územní řízení: studio NEW WORK — Svatopluk Sládeček
Generální projektant vyšších stupňů projektové dokumentace: GG Archico
Projekt rekonstrukce podchodu: studio NEW WORK — Svatopluk Sládeček
Projekt parkovacího-polyfunkčního domu v Dlouhé ulici: Ivan Bergmann
Autor projektu na Náměstí míru, vpravo od historické budovy záložny z 19. století: Ivan Bergmann
Prosklený průchozí krček/lávka nad Rašínovou ulicí: Pavel Mudřík
Generální dodavatel: PSJ, a. s.
Celková plocha: 4616 m2
Zastavěná plocha: 4078 m2
Prodejní plocha: 5700 m2
Celkem: 13 000 m2 prodejní plochy — včetně propojeného elektrodomu
(největší nákupní galerie ve Zlínském kraji)
Počet míst v restauraci: 70 míst
Počet míst pro rychlé občerstvení: 280 míst
Počet míst v kině: 1000 míst
Realizace 2006-2008
Autor fotografií: Studio TOAST
Autorská zpráva
Svatopluk Sládeček
Umístění hmoty obchodního domu je z urbanistického hlediska bezproblémové. Doplňuje blok, jehož strana směřující k jedinému tradičnímu náměstí ve Zlíně — náměstí Míru — byla stabilizována v 19. století a druhá strana, obrácená do třídy Dlouhá, byla založena ve 20. století. Zatímco fronta a nároží do náměstí byly postupně narušovány od konce první světové války, ulice Dlouhá nebyla nikdy zcela dokončena. Toto místo je pro organismus a sebeuvědomění Zlína velmi důležité. Bylo předmětem řady projektů a pokusů o zástavbu během celé druhé poloviny dvacátého století. Jeho důležitost spočívá v tom, že je jediným pojítkem moderního zlínského urbanismu s tradiční představou městskosti.
Stavební místo je sestavou čtyř proluk a dvou nároží. Jeho součástí byl i objekt bývalé Občanské záložny s fasádou od významného architekta Dominika Feye. O zachování nebo likvidaci tohoto domu se ve městě řadu let vedly spory.
Autoři projektu již dříve — pro jiného zadavatele — zpracovali studii využitelnosti tohoto prostoru. Na jejím základě měli ověřeno, že jeho možnosti jsou značně omezené: zátěž hlukem z okolních ulic, běžnými technickými prostředky neřešitelná, a skutečnost, že do území se dá vjet pouze v jednom místě, vyloučily využití pro bydlení. Scelení ploch a využití pro obchodní funkci se tak zdálo být ideální.
Současný investor nejdříve postupně získal prázdné i zastavěné pozemky v území a sloučil je do jednoho staveniště. Se svým záměrem postavit zde obchodní dům ale zpočátku narazil na nepřipravenost odpovědného pracoviště městského úřadu. Nechal si proto vypracovat průzkumy, které jeho záměr opodstatnily: udávaly, že náměstím denně projde asi třicet tisíc lidí. Přitom se kromě radnice na náměstí a v jeho okolí nacházelo jen minimální množství drobných provozoven a maloobchodních ploch. A předpoklady stavebníka se i potvrdily — nový obchodní dům podle aktuálních měření denně přitáhne deset tisíc lidí.
Návrh stavby prošel složitým vývojem. Od počátku byl pro naši koncepci klíčový objekt záložny — stavba využívá její vchody a půdorysné schéma zachovává jeden její trakt do náměstí.
Do tvaru stavby se také promítá hmota kinosálů. Filmové principy se staly inspirací pro řetězení průhledů otvory různých velikostí, perforaci ploch a proděravění uzavřených objemů. Film byl a je tradicí Zlína.
Obchodní dům Zlaté jablko je napojen na podchod pod ulicí Dlouhou, který je opraven a významně oživen obchodem a vstupem od nového parkovacího domu.
V obchodním domě, přístupném šesti vstupy z pěších komunikací, je sedmdesát pět nájemních jednotek, z toho pět kotevních nájemníků s výměrou přes 500 m2. Ostatní jednotky mají velikost od 30 do 400 m2. Sedm jednotek je přístupných přímo z ulice, mimo jiné kavárna, pekařství a prodejna novin a tabáku. Zároveň i tři největší obchodní jednotky v přízemí mohou být otevřeny přímo do ulice. Všechny galerie na úrovni druhého patra, jak ve foyeru kina, tak v restauraci, jsou oproti původním obavám stavebníka intenzivně využívané a vyhledávané.
K projektu byly postupně připojeny další objekty: parkovací dům na protější straně Dlouhé ulice, napojený stávajícím podchodem pod Dlouhou ulicí dále lávka v úrovni 1. NP přes ulici Rašínova a dům z 19. století napravo od objektu Záložny, který byl posléze zbořen a na jeho místě byl postaven nový objekt, jenž se stal součástí obchodního centra. S tímto rozšířením, ke kterému došlo až po vydání územního rozhodnutí, byly k projektu přizváni další nezávislí architekti. Aby stavba nebyla přetížena jedním rukopisem, dům v nově vzniklé proluce vedle Záložny navrhl Ivan Bergmann. Tento architekt navrhl i parkovací dům, zpřístupněný podchodem.
Design lávky přes ulici Rašínova navrhl Pavel Mudřík.
Projekt byl publikován ve Stavbě č. 4/2009
Související články:
Obchodní a zábavní centrum Zlaté Jablko ve Zlíně
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…