Corso Pod Lipami
(25. 9. 2020) EHL & KOUMAR ARCHITEKTI
Corso Pod Lipami
Zástavbu tohoto relativně malého pozemku jsme
volili pro Řevnice jako pro město s dlouholetou tradicí rozlehlých vil
s bohatšími majiteli. Proto je toto místo využito pro stavbu 44 bytů pro
klienty bydlící v přírodě a současně s dobrou vazbou na Prahu. Jednotlivé
domy jsou komponovány jako různí jedinci seskupení kolem veřejné cesty. Každý
z domů by měl být originálem, ale mělo by zůstat zřejmé, že jsou postaveny
v jedné době. Hmoty jednotlivých domů jsou ozvláštněny různými typy
střech.
Dům, který se krčí pod lipami a má šikmou střechu (Cecílie)
Dům rozmarný s kulatou střechou (Otýlie)
Dům, který se točí (Rudolf)
Dům prosklený – bohatý (Sylvie)
Dům kolem náměstíčka (Otakar)
a rekonstrukce domu č. p. 2
Naši investoři nejsou typičtí developeři. Jejich hlavním zájmem bylo vybudovat v Řevnicích, kde sami žijí, velkorysé a živé prostředí, které poskytne příležitost k zastavení, společnému setkávání při práci i odpočinku a nabídne klidné bydlení v zeleni.
Corso Pod Lipami
Místo: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 2, Řevnice
Foto: Tomáš Souček
Autorská zpráva
Čtěte také: FLOWBOX představuje unikátní technickou vyspělost budov v projektu Corso Řevnice
RECENZE: Domy jako oživující skladba
Corso Pod Lipami začíná kousek od nádraží v Řevnicích, nedá se minout. Skládá se ze soustavy domů, které k sobě mají bytostný vztah, čtyři z nich jsou založeny na čtvercovém půdorysu a mají bělostné fasády. Dům směřující na náměstí – hotel s restaurací – prošel rekonstrukcí, byl doplněn přístavbou a jeho vnější zdivo dostalo červený odstín. Jednotlivé objekty nemají více než pět podlaží, ve třech z nich jsou mezonetové byty, jsou propojeny společným betonovým podnožím s garážovým stáním. Po formální stránce jsou sice očividně příbuzné, ale odlišují se střechami: od šikmé přes zaoblenou, dvojici rovných, které slouží jako pobytové pro odpočinek nájemníků i jako pozorovatelny blízkých brdských Hřebenů, až po střechu valbovou, jíž vrcholí hotelový komplex a která je odezvou na tradiční střechy v bezprostřední blízkosti.
Každý dům také dostal své jméno, což je reminiscence na staré vily, které bývaly romanticky pojmenované, zpravidla na počest manželek stavebníků. Je to však především personifikační prvek, lépe se totiž hledá podle jmen než čísel. Stavby jsou vůči sobě natočeny způsobem připomínajícím barokní sochy rozeseté po parku – každá si vytváří vlastní prostředí, neleží v přímé linii, nýbrž jsou rozloženy po obou stranách mírně vzestupného chodníku vydlážděného žulovými odseky s dvojící hladkých pruhů pro kočárky nebo pěší využívající vozíky. Vzniklá skladba je velmi dynamická, dodává celku zdání pohybu, přičemž se postupně rozvíjí a ukazuje nenápadná zákoutí, jež si domy vytvářejí. Ve své podstatě je především vizuálně neotřelá, ba zábavná, optimistická – a zároveň si uchovává zřetelný řád. Tady se odehrálo mistrovské komponování.
Odstupy mezi domy jsou přesné, umožňují průhledy na zelené koruny stromů, ale i do krajiny nebo na věž barokního kostela svatého Mořice. Součástí komunikace pro pěší je ocelová lávka přes koryto bývalého potoka, která je ozvláštněna toboganem, kde si můžou ratolesti hrát, zatímco rodiče nakupují. Další příjemnou drobností je dvojice vodních prvků osvěžujících bezprostřední okolí, jeden dostal podobu koryta a nachází se na stupňovitém „předpolí“ domu Sylvie, druhým je stará, nyní obnovená nádržka vytesaná do pískovce a zapuštěná do náměstíčka před hotelem. V podmínkách oteplování kdysi mírného klimatického pásma má takto uplatněná voda v ulici blahodárný účinek, navozuje bezmála lázeňskou atmosféru.
Investoři (místní patrioti) nechtěli soubor budov omezit jenom na obytnou funkci, ale rozhodli se v každém přízemí vybudovat nebytové prostory určené pro služby, takže zde najdeme potraviny nebo drogerii, v jednom jsou sdílené kanceláře, které si můžete podle potřeby pronajmout, v dalším zase restaurace a ubytovací kapacity. V důsledku znamenají přidanou hodnotu pro kohokoliv, kdo ve městě žije nebo ho jenom navštíví. Osobně jsem tak učinil dvakrát, a to s odstupem dvanácti měsíců – poprvé jsem cestoval autem, následně vlakem.
Význam Corsa Pod Lipami pro Řevnice nejlépe vynikne, když známe předchozí stav lokality, která se vyznačovala – jemně řečeno – zanedbaností. Spojku mezi nádražím a náměstím Jiřího z Poděbrad – připomínala spíše širší vesnické pěšiny lemované náletovými keři – chtěl mít poutník co nejdříve za sebou. Vzbuzovala pocit, že jsme se ocitli na vsi, a ne v malém městě, jehož dějiny započaly už ve třináctém století. Nyní můžeme jít po novodobé tepně, kde se člověk podvědomě cítí dobře: je kvalitně zorientovaný, okamžitě získává jasný přehled o vzhledu trasy, z níž je na první pohled zřejmé, že nikde nemůže čekat nějaké nežádoucí překvapení. Z někdejší stezky se stalo opravdové korzo, kde člověk nemusí spěchat. Každý krok si může vychutnat a leckdo, zvláště návštěvníci Řevnic, kam se z centra Prahy vlakem dostanou za dvacet minut, tak i činí. Architektura zde sehrála roli, jaká se od ní v jednadvacátém století očekává: jednak uvědomělé uchopení a nové definování dané lokality (s přihlédnutím ke geniu loci), jednak její rozvoj, na který se dá v budoucnosti navazovat. Základní oživující vstup byl učiněn.
Dá se říci, že Řevnice se Corsem Pod Lipami dostaly na mapu současné architektury, na níž už se objevily sousední Lety, Všenory, blízké Dobřichovice, ale také Vonoklasy, Radotín nebo Malá Chuchle, tedy městečka a obce položené jižně od Prahy v blízkosti Berounky. Vesměs se jedná o bývalá velmi žádaná prvorepubliková letoviska, která dnes mají pověst „dobrých adres“ a kde se v souvislosti s movitějšími rezidenty objevují realizace od uznávaných autorů. Corso Pod Lipami bylo navíc v roce 2019 oceněno hlavními cenami na soutěžních přehlídkách Grand Prix architektů a Stavba roku.
Řevnický obytný soubor je zajímavý i z hlediska jeho autorů. Představuje největší počin Aleny Šrámkové od realizace nové budovy Fakulty architektury ČVUT v roce 2011, a když odmyslíme její dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích (2002), jedná se o výjimečné dílo v žánru obytných souborů. Práce na projektu započaly v roce 2012, ještě pod hlavičkou ateliéru Šrámková architekti (prvotní skica, na níž domy dostaly budoucí výraz, pochází jednoznačně od Aleny Šrámkové) a byly ukončeny v rámci studia Ehl&Koumar architekti, které bylo založeno v roce 2015. Jak Lukáš Ehl, tak Tomáš Koumar s legendární architektkou úzce spolupracovali už od poloviny devadesátých let minulého století a často bývají – neprávem – opomíjeni: nyní již tvoří samostatně – a neméně úspěšně, jak dokazují jejich nové realizace v Líbeznicích, kde byl letos otevřen hospodářský dvůr s hasičskou zbrojnicí.
Petr Volf
Publikováno v časopise Stavba č. 3/2020
Související články:
Bytový dům Sakura
Základní informace o objektu
Kategorie
Bytové domy
Dokončení
2018
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu