Dům v cihlové zahradě
Prušánky
(11. 12. 2017) Jan Proksa
Dům v cihlové zahradě
Tradiční domy na Jižní Moravě se vyznačují efektivním
urbanismem. Stavělo se do tvaru L a domy byly řadové. Každý dům tak získal svůj
dvůr. Toto řešení bylo skvělé jak ekonomicky, tak sociálně. Domy se skládaly ze
tří částí. Na straně otočené k ulici bydleli rodiče s dětmi. Prarodiče potom
žili v zadní části směrem do dvora. Zbytek domu, který byl pokračováním traktu,
sloužil jako hospodářské stavení. Přední část domu byla kvalitativně na vyšší
úrovni. Fasáda, která měla vytvářet dobrý dojem na venek, byla barevně
omítnuta. V zadní části už často omítka nebyla použita, protože takové řešení
bylo nákladnější. Zadní hospodářské budovy byly bez omítky. Takto vlastně
bezděčně vznikala cihlová architektura ve dvorech stavení – příjemná a
dlouhodobá.
Rozhodl jsem se tuto tradici respektovat a použít cihly pro novou budovu ve
dvoře. Novostavba je dlouhá a úzká, slouží jako přirozený plot k sousedům.
Urbanistické řešení je tedy velmi podobné tomu původnímu, s jediným rozdílem:
nový dům je oddělen od starého. Tím je docíleno čistého dělení starého a
nového.
Použitím ploché střechy se minimalizoval konečný objem stavby, což působí na
malém prostoru elegantně. Fasáda domu tak evokuje další zídku, která pak definuje
tvar dvora a zrcadlí se v dlažbě.
Půdorys domu je řešen jednoduše a funkčně: dominuje místnost s kuchyní, velký
stůl a velké okno do zahrady. Vedle je ložnice s úzkou koupelnou. Cílem bylo
navrhnout malý dům, který respektuje své okolí, je pohodlný a příjemný na žití.
Autorská zpráva
___
Recenze Petra Šmídka pro časopis Stavba:
Dostavba rodinného domu v Prušánkách
Každá oblast má své stavební zvyklosti, kterési v průběhu času vyžádalo místní podnebí a nabídly dostupné materiály. Režné zdivo si většinou spojujeme se severozápadním Německem, kde se zrodil styl „klinkerového expresionismu“ a dodnes se zde jednou za tři roky uděluje cena Fritze Högera za cihelnou architekturu, kterou většinou sklízí německé a nizozemské stavby s ostře řezanými rysy.
Na jihovýchodě Moravy si většinou vybavíme modro-bíle omítané domy, které ještě před sto lety naši předci zdili z nepálených cihel. Tento obraz vyložil v polovině 90. let Zdeněk Fránek svým rodinným domem v Hodoníně, jehož model vznikal z hlíny na hrnčířském kruhu. Přestože je Fránkova forma na hony vzdálená typické řadové zástavbě nízkých domků se sedlovou střechou, je cítit, že se autor Slováckem zabýval. Podobné úvahy o provázání architektury s místními tradicemi začali v minulém století roubovat kritičtí regionalisté v reakci na záplavu identických produktů internacionálního slohu.
Dvacet let po Fránkově „hrncovém domu“dokončil Jan Proksa „cihlový shoebox“. Obě stavby, které od sebe dělí necelých deset kilometrů, do svého prostředí zapadají až na druhý pohled. První samostatná realizace mladého architekta Jana Proksy se nachází ve dvoutisícové vinařské obci Prušánky, ležící poblíž slovenských hranic mezi Hodonínem a Břeclaví. Do uliční návsi se historické domy obracejí svými reprezentativními fasádami.Jak úzké parcely postupně přecházejí v záhumení, opadá význam jednotlivých objektů i důraz na jejich stavební dokonalost. A právě v neomítaných hospodářských budovách našel Jan Proksa zdroj své inspirace. Poválečné objekty měly především plnit užitnou funkci. Po vzoru vlaštovčích hnízd vznikaly postupným slepováním z tehdy dostupných materiálů. Měly ochránit úrodu, zemědělské stroje nebo poskytnout přístřeší chovaným zvířatům. Proksa odhalil estetiku v prostých neomítaných objektech, které nikdy nebyly zamýšleny k vystavování na odiv, a rozhodl sena ni svým návrhem navázat.
Podobně jako na zadních dvorech sousedních domů, nacházely se i zde hospodářské budovy, které nemělo smysl sanovat, a ustoupily nové obytné stavbě. V porovnání s předchozím stavem se dvůr uvolnil a prosvětlil ve prospěch venkovních zpevněných ploch. Z dříve běžných plnoformátových cihel pálených při vysokých teplotách se nyní stalo exkluzivní zboží a dnešní klinkery byly pro stavbu na zadním dvorku příliš přesné a dokonalé. Proksa proto zvolil holandské tvarovky, které nejsou v klasickém formátu, ale naopak si zachovávají drobné nepravidelnosti. Na druhou stranu se mu podařilo dosáhnout dokonalosti, která nemá v českém prostředí obdoby. Může za to zkušenost, kterou Proksa načerpal v basilejské kanceláři Rogera Dienera a vídeňském ateliéru Adolfa Krischanitze. Zatímco pro praxi si vybíral spíše zástupce konzervativnějšího přístupu k architektuře, v akademickém prostředí studoval u neortodoxního Ivana Kroupy a diplomový projekt složil na vídeňské technice u punkového Willa Alsopa. Podobné protiklady, lze následně vystopovati na dostavbě cihlového domu v Prušánkách. Na jedné straně chce zapadnout do neformálního prostředí venkovských staveb, které většinou vznikaly bez architektonického návrhu a možná i bez stavebního povolení, ale na druhou stranu se nechce vzdát dokonalosti dotažené do nejmenšího detailu. Dokonalého řemeslného zpracování je dosaženo pomocí vysoce kvalitních materiálů.
Stavba si vyžádala i nové technologické procesy. Pro osazování těžkých střešních prefabrikátů musel být znovuobjeven středověký jeřáb. Přesnost prací na fasádě zase připomínala hodináře. Díky nataženým vodicím lankům z krejčovských nití lícují cihly v horizontálními vertikálním směru. Výsledná fasádní koláž prozrazuje, že není nosným prvkem. Na výšku kladené cihly pomáhají rozbíjet monotónnost.
Proksa si ke spolupráci přizval ty nejlepší:na vnitřních omítkách po vzoru benátského štuku si přizval akademického malíře a na úpravy pohledových betonů přijel fotograf až z Berlína. Touha po dokonalosti vedla architekta k tomu, že v domě navrhl nejen vestavěný nábytek, ale také zařizovací předměty včetně postele a stolu. Betonové umyvadlo mu na zakázku vyrobila firma Gravelli. Podobně si nechal vyrobit venkovní osvětlení, odtokové žlaby i střešní prefabrikáty. Autor si udržel plný dohled nad stavbou, častokrát za cenu rozchodu se stavebními firmami, kterési nemohly zvyknout na západoevropský standard.
Slovácký Mies
Deset let sbíral Jan Proksa pracovní zkušenosti v těch nejpovolanějších evropských ateliérech,což se zákonitě muselo projevit v jeho vyzrálé první samostatné realizaci. V úvodu byl dům přirovnán k nedaleké Fránkově realizaci z 90. let., ale daleko více podobností bychom nalezli v poslední realizaci Ludwiga Miese van der Rohe před jeho emigrací do Ameriky. Berlínský Landhaus Lemke vznikal na počátku 30. let po burzovním krachu a má tak spíše rozměry bytu. Přes omezený rozpočet se nezapomnělo na dokonalé detaily, ani návrh přilehlé zahrady podle projektu Karla Foerstera. V porovnání s ostatními Miesovými stavbami hraje Landhaus Lemke spíše vedlejší roli. Zůstává však čistou esencí jeho “Baukunst und Zeitwille“. To, co působí jako obyčejná cihlová krabice, je důmyslně promyšlený koncept vyřešený do posledního detailu. Podobně jako u Miese jsou i v Proksově domě kladeny dílčí stavební profese na stejnou úroveň jako celková architektura. Cihlový dům v Prušánkách je ztělesnění stavebního umění, které do Česka přináší švýcarskou dobu.
PETR ŠMÍDEK
Čerpáno z rozhovoru s architektem Proksou při návštěvě cihlového domu v Prušánkách, 17. 8. 2017
___
Slovo architekta
Původní dům byl ve tvaru L. Zadní část jsme zbourali a bez přímého spojení vzniklnový dům, který má od starého odstup 5 m, jedná se tedy o novostavbu ve dvoře.Oba dva domy vytvářejí kontrast. Cihly ve dvoře nepůsobí jako veřejné prostranství, spíše připomínají zahradu japonského stylu.Díky ovocným stromům, které jsou prodloužením sadu, má prostor meditativní charakter. Cihly na výšku mají smysl právě ve spojení s dlážděním dvora. Líbil se mi koncept, kdy se osvětlení v domě (podlouhlá světla zabetonovaná v desce stropu) bude opakovat i ve dvoře. Potřeboval jsem výrobek, který by odpovídal formátu cihel. Dalším problémem byl materiál – většina světel má kryt z hliníku. Šedá barva by v cihlách dvora „svítila”. Vyhovující světla jsem nenašel a nezbývalo než je navrhnout. Nemohla být z nerezu, ten by na sebe upozorňovala nedá se spolehlivě a trvale nalakovat, stejné je to s hliníkem. Proto jsem se rozhodl pro plech z mědi, ohnutý do profilu L se vsazeným sklem. Spodní část je z nerezového korpusu se světlem LED, horní část se z něj dá snadno sundat kvůli servisu.Světla jsou také stmívatelná. Toto efektní osvětlení bylo doplněno třemi bodovými světly, která jsou upevněna na sousední bílou zídku, kde se časem potáhne vinná réva.
JAN PROKSA
Místo stavby: Prušánky, okres Hodonín
Autor: Jan Proksa
Projekt: 2012
Realizace: 2016
Spolupráce: Daniel Lemák (statika)
Zastavěná plocha: 73,5 m2
Užitná plocha: 55 m2
Obestavěný prostor: 260,2 m3
Foto: Boys play nice - Jakub Skokan, Martin Tůma
Stavba získala Čestné
ocenění Finalista České ceny za architekturu 2017
Publikována byla v časopise Stavba č. 4/2017
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2017
Dům v cihlové zahradě
Prušánky
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu