Český soběstačný dům – edice Green District

Český soběstačný dům – edice Green District

(18. 2. 2020) Další ročník studentské soutěže byl vyhlášen

   
 
 
 
 

Český soběstačný dům – edice Green District

Český soběstačný dům vypisuje každý rok úmyslně velice náročnou studentskou architektonicko-technologickou soutěž. Zadáním je vždy konkrétní pozemek a záměr. Tentokrát mají studenti za úkol urbanismus a zakomponování definovaných technologií do tzv. Green Districtu v rámci projektu Nová Valcha u Plzně developera V Invest. Jde o první reálnou městskou čtvrť v ČR, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň bude umět šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Studentská soutěž bude probíhat na všech relevantních vysokých školách v České republice a Slovensku. Účastníci prvního kola mohou přihlásit své projekty kdykoliv do 14. 6. 2020, tzn. je jedno, v jakém semestru budou na zadání pracovat. Ti nejlepší se sejdou 26. 6. 2020 a odprezentují osobně porotě své projekty.

___

Studenti představí vize první městské čtvrti, která vyrobí více než polovinu elektřiny pro své obyvatele

V České republice vznikají vize první městské čtvrti, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň umí šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Za ideou čtvrti s pracovním názvem Green District stojí mezinárodně ceněný projekt Český soběstačný dům a developerská společností V Invest. Návrh čtvrti je součástí zadání studentské architektonicko-technické soutěže, která probíhá na všech vysokých školách v České republice a Slovensku. Studenti v soutěži představí svá takto pojatá alternativní pojetí urbanistického řešení části projektu Nová Valcha v Plzni. Budou navrhovat řešení území o rozloze 4,4 hektaru, jehož součástí jsou bytové i rodinné domy, centrální park a ostatní vegetace. Zohlednit přitom budou muset také ekonomickou proveditelnost svých vizí. Cílem soutěže je vygenerovat nápady, které bude možné použít v jednom z budoucích projektů V Investu.

„Soutěž vnímáme jako generátor nápadů, které nám mohou pomoci nastartovat využívání prvků soběstačnosti v některých našich budoucích projektech. I proto jsme chtěli, aby studenti pracovali s reálnými podklady a na jejich základě navrhli komplexní řešení. Zadání soutěže je tedy velmi náročné, ale to je realita našeho oboru. Studenti se musejí vypořádat s celou řadou výzev: budou navrhovat kombinaci bytových a rodinných domů, v nichž je třeba dbát na dostatečné soukromí lidí v rodinných domech a zároveň na efektivní prostorové členění celé čtvrti. Kromě šetrnějších technologií a maximalizace výroby vlastní elektrické energie ze slunce klademe také velký důraz na zadržování a využívání dešťové vody. To vše s důrazem na ekonomickou racionalitu a proveditelnost,“
říká Jaroslav Vondřička, partner a ředitel společnosti V Invest.

 „Cílem této soutěže není vytvořit neproveditelné vize, vznášedla a zelené mrakodrapy, ale rozumné koncepty, které vychází ze současného stavu poznání,“ říká Pavel Podruh, výkonný ředitel projektu Český soběstačný dům, jehož misí je již pátým rokem urychlovat využívání šetrnějších technologií při stavbě či rekonstrukcích domů a bytů. „Zapojení developera je výjimečně důležité. Zaprvé umožnil zasadit vize čtvrti Green District do reálné lokality s konkrétními parametry, ale zároveň do zadání pro studenty vnesl i nekompromisní ekonomickou stránku věci, která oklikou celý záměr zreálňuje. To je myslím dobře obecně ve vztahu k novým technologiím a obnovitelným zdrojům, aby nezůstaly jen naším přáním na papíře, bez ekonomického rácia,“
doplnil Pavel Podruh. Prestižní studentská soutěž Český soběstačný dům se koná pravidelně od roku 2016, letos však poprvé řeší takto velký celek zástavby. Návrh zelené čtvrti je letos také vůbec poprvé přímo součástí zadání dvou architektonických ateliérů na Fakultě stavební ČVUT v Praze a Fakultě architektury VUT v Brně.

Alternativní pohled na urbanismus: částečná energetická soběstačnost i zadržování a využití dešťové vody

V rámci zasazení vizí do reálných podmínek a možnosti posouzení jejich proveditelnosti, budou studenti pracovat s územím o rozloze 4,4 hektaru v severní a severozápadní části projektu Nová Valcha, na kterém V Invest v Plzni pracuje už od roku 2006. Porota soutěže bude při hodnocení klást velký důraz na propracovanou integraci fotovoltaických panelů do obvodových konstrukcí domů. Studenti dostanou i přesné informace o ideální orientaci panelů a výpočtu potřebného množství akumulace. Využít můžou také videokurz navrhování domů s vlastní výrobou a ukládáním elektřiny, který je k dispozici na webu projektu Český soběstačný dům a za kterým stojí česká společnost GWL, jeden z největších dodavatelů lithium-fosfátových bateriových článků v Evropě.

Studenti by také ve svém urbanistickém návrhu měli cíleně vytvářet ostrůvky divoké zeleně s vysokým porostem, které mohou být využity k přivedení a vsakování dešťové vody, ale zejména, které tuto vodu využijí ke „klimatizování“ okolí a zmírní tak jev často zvaný jako „městský tepelný ostrov“. Cílem je zachycení a využití maxima srážkové vody, k čemuž můžou pomoci například i drobné vodní plochy. Snížit vliv městského tepelného ostrova mohou také zelené střechy nebo fasády.

Studenti se mohou v budoucnu podílet na zhmotnění svých vizí

Studenti mají možnost odevzdávat své návrhy do 14. června 2020 a jsou pro ně připraveny finanční ceny přesahující 100.000,- Kč. Porota soutěže následně vybere nejlepší návrhy, jejichž autoři budou mít možnost je 26. června osobně prezentovat nejen před odbornou porotou, ale také před zájemci ze strany médií a veřejnosti. Na začátku července potom bude vyhlášen vítězný návrh. Cílem celé soutěže je poskytnout studentům takovou podporu, aby bylo možné studentské návrhy nebo jejich dílčí části pokud možno realizovat. Pokud se tak v soutěži objeví návrh s vysokým potenciálem, prozkoumá V Invest ekonomické a technické možnosti jeho realizace. „Doufáme, že soutěž vygeneruje neotřelé a použitelné nápady a že díky ní narazíme na talenty s otevřenou myslí. Pokud ano, jsme připraveni se studenty navázat spolupráci a umožnit jim, aby některé své vize rozvinuli v našich budoucích projektech. Ať už ale soutěž dopadne jakkoli, otevře nám to dveře k budoucímu využití některých prvků soběstačnosti. Důležité je, že na to nebudeme sami. Český soběstačný dům má celou řadu vynikajících odborných partnerů se silným know-how, kteří už mají vyvinutá funkční řešení pro řadu oblastí,“ říká Jaroslav Vondřička.

„V DNA projektu Český soběstačný dům je spolupráce a to přesně chceme přenést i do atmosféry Green Districtu. Rádi bychom v době vyhraněných názorů na ekologii a klima spíše spojovali pozitivní prací, která není založena na dogmatech. V rámci nezávislosti také všechny naše aktivity financujeme bez dotací, formou crowdsourcingu. Cílem naší studentské soutěže je mimo jiné vytvořit skupinu mladých profesionálů s odborným náskokem, kteří budou připraveni na decentralizovanou budoucnost. Již teď se na nás obrací celá řada lidí, kteří se o tyto profesionály zajímají. Díky vysokému zájmu lidí o šetrnější bydlení třeba už nyní pomáháme nastavovat našemu partnerovi Hypoteční bance její Zelenou hypotéku směřující k akceleraci výstavby domů se začleněným užitím obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Pavel Podruh.

web projektu Český soběstačný dům – edice Green District
Český soběstačný dům
tisková zpráva, Stavbaweb

Související články: 
Český ostrovní dům 2018 / Zuzana Kopiláková  26.11.2018
další...
Vítězný projekt z roku 2018 Zuzany Kopilákové (zadání: Návrh energeticky soběstačného komplexu pěti budov s možnostmi sdílení a šetrným využitím dalších zdrojů) najdete na stránkách soutěže ZDE.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz