Český soběstačný dům – edice Green District

Český soběstačný dům – edice Green District

(18. 2. 2020) Další ročník studentské soutěže byl vyhlášen

   
 
 
 
 

Český soběstačný dům – edice Green District

Český soběstačný dům vypisuje každý rok úmyslně velice náročnou studentskou architektonicko-technologickou soutěž. Zadáním je vždy konkrétní pozemek a záměr. Tentokrát mají studenti za úkol urbanismus a zakomponování definovaných technologií do tzv. Green Districtu v rámci projektu Nová Valcha u Plzně developera V Invest. Jde o první reálnou městskou čtvrť v ČR, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň bude umět šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Studentská soutěž bude probíhat na všech relevantních vysokých školách v České republice a Slovensku. Účastníci prvního kola mohou přihlásit své projekty kdykoliv do 14. 6. 2020, tzn. je jedno, v jakém semestru budou na zadání pracovat. Ti nejlepší se sejdou 26. 6. 2020 a odprezentují osobně porotě své projekty.

___

Studenti představí vize první městské čtvrti, která vyrobí více než polovinu elektřiny pro své obyvatele

V České republice vznikají vize první městské čtvrti, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň umí šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Za ideou čtvrti s pracovním názvem Green District stojí mezinárodně ceněný projekt Český soběstačný dům a developerská společností V Invest. Návrh čtvrti je součástí zadání studentské architektonicko-technické soutěže, která probíhá na všech vysokých školách v České republice a Slovensku. Studenti v soutěži představí svá takto pojatá alternativní pojetí urbanistického řešení části projektu Nová Valcha v Plzni. Budou navrhovat řešení území o rozloze 4,4 hektaru, jehož součástí jsou bytové i rodinné domy, centrální park a ostatní vegetace. Zohlednit přitom budou muset také ekonomickou proveditelnost svých vizí. Cílem soutěže je vygenerovat nápady, které bude možné použít v jednom z budoucích projektů V Investu.

„Soutěž vnímáme jako generátor nápadů, které nám mohou pomoci nastartovat využívání prvků soběstačnosti v některých našich budoucích projektech. I proto jsme chtěli, aby studenti pracovali s reálnými podklady a na jejich základě navrhli komplexní řešení. Zadání soutěže je tedy velmi náročné, ale to je realita našeho oboru. Studenti se musejí vypořádat s celou řadou výzev: budou navrhovat kombinaci bytových a rodinných domů, v nichž je třeba dbát na dostatečné soukromí lidí v rodinných domech a zároveň na efektivní prostorové členění celé čtvrti. Kromě šetrnějších technologií a maximalizace výroby vlastní elektrické energie ze slunce klademe také velký důraz na zadržování a využívání dešťové vody. To vše s důrazem na ekonomickou racionalitu a proveditelnost,“
říká Jaroslav Vondřička, partner a ředitel společnosti V Invest.

 „Cílem této soutěže není vytvořit neproveditelné vize, vznášedla a zelené mrakodrapy, ale rozumné koncepty, které vychází ze současného stavu poznání,“ říká Pavel Podruh, výkonný ředitel projektu Český soběstačný dům, jehož misí je již pátým rokem urychlovat využívání šetrnějších technologií při stavbě či rekonstrukcích domů a bytů. „Zapojení developera je výjimečně důležité. Zaprvé umožnil zasadit vize čtvrti Green District do reálné lokality s konkrétními parametry, ale zároveň do zadání pro studenty vnesl i nekompromisní ekonomickou stránku věci, která oklikou celý záměr zreálňuje. To je myslím dobře obecně ve vztahu k novým technologiím a obnovitelným zdrojům, aby nezůstaly jen naším přáním na papíře, bez ekonomického rácia,“
doplnil Pavel Podruh. Prestižní studentská soutěž Český soběstačný dům se koná pravidelně od roku 2016, letos však poprvé řeší takto velký celek zástavby. Návrh zelené čtvrti je letos také vůbec poprvé přímo součástí zadání dvou architektonických ateliérů na Fakultě stavební ČVUT v Praze a Fakultě architektury VUT v Brně.

Alternativní pohled na urbanismus: částečná energetická soběstačnost i zadržování a využití dešťové vody

V rámci zasazení vizí do reálných podmínek a možnosti posouzení jejich proveditelnosti, budou studenti pracovat s územím o rozloze 4,4 hektaru v severní a severozápadní části projektu Nová Valcha, na kterém V Invest v Plzni pracuje už od roku 2006. Porota soutěže bude při hodnocení klást velký důraz na propracovanou integraci fotovoltaických panelů do obvodových konstrukcí domů. Studenti dostanou i přesné informace o ideální orientaci panelů a výpočtu potřebného množství akumulace. Využít můžou také videokurz navrhování domů s vlastní výrobou a ukládáním elektřiny, který je k dispozici na webu projektu Český soběstačný dům a za kterým stojí česká společnost GWL, jeden z největších dodavatelů lithium-fosfátových bateriových článků v Evropě.

Studenti by také ve svém urbanistickém návrhu měli cíleně vytvářet ostrůvky divoké zeleně s vysokým porostem, které mohou být využity k přivedení a vsakování dešťové vody, ale zejména, které tuto vodu využijí ke „klimatizování“ okolí a zmírní tak jev často zvaný jako „městský tepelný ostrov“. Cílem je zachycení a využití maxima srážkové vody, k čemuž můžou pomoci například i drobné vodní plochy. Snížit vliv městského tepelného ostrova mohou také zelené střechy nebo fasády.

Studenti se mohou v budoucnu podílet na zhmotnění svých vizí

Studenti mají možnost odevzdávat své návrhy do 14. června 2020 a jsou pro ně připraveny finanční ceny přesahující 100.000,- Kč. Porota soutěže následně vybere nejlepší návrhy, jejichž autoři budou mít možnost je 26. června osobně prezentovat nejen před odbornou porotou, ale také před zájemci ze strany médií a veřejnosti. Na začátku července potom bude vyhlášen vítězný návrh. Cílem celé soutěže je poskytnout studentům takovou podporu, aby bylo možné studentské návrhy nebo jejich dílčí části pokud možno realizovat. Pokud se tak v soutěži objeví návrh s vysokým potenciálem, prozkoumá V Invest ekonomické a technické možnosti jeho realizace. „Doufáme, že soutěž vygeneruje neotřelé a použitelné nápady a že díky ní narazíme na talenty s otevřenou myslí. Pokud ano, jsme připraveni se studenty navázat spolupráci a umožnit jim, aby některé své vize rozvinuli v našich budoucích projektech. Ať už ale soutěž dopadne jakkoli, otevře nám to dveře k budoucímu využití některých prvků soběstačnosti. Důležité je, že na to nebudeme sami. Český soběstačný dům má celou řadu vynikajících odborných partnerů se silným know-how, kteří už mají vyvinutá funkční řešení pro řadu oblastí,“ říká Jaroslav Vondřička.

„V DNA projektu Český soběstačný dům je spolupráce a to přesně chceme přenést i do atmosféry Green Districtu. Rádi bychom v době vyhraněných názorů na ekologii a klima spíše spojovali pozitivní prací, která není založena na dogmatech. V rámci nezávislosti také všechny naše aktivity financujeme bez dotací, formou crowdsourcingu. Cílem naší studentské soutěže je mimo jiné vytvořit skupinu mladých profesionálů s odborným náskokem, kteří budou připraveni na decentralizovanou budoucnost. Již teď se na nás obrací celá řada lidí, kteří se o tyto profesionály zajímají. Díky vysokému zájmu lidí o šetrnější bydlení třeba už nyní pomáháme nastavovat našemu partnerovi Hypoteční bance její Zelenou hypotéku směřující k akceleraci výstavby domů se začleněným užitím obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Pavel Podruh.

web projektu Český soběstačný dům – edice Green District
Český soběstačný dům
tisková zpráva, Stavbaweb

Související články: 
Český ostrovní dům 2018 / Zuzana Kopiláková  26.11.2018
další...
Vítězný projekt z roku 2018 Zuzany Kopilákové (zadání: Návrh energeticky soběstačného komplexu pěti budov s možnostmi sdílení a šetrným využitím dalších zdrojů) najdete na stránkách soutěže ZDE.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz