Lékárna u Fakultní nemocnice v Olomouci

Lékárna u Fakultní nemocnice v Olomouci

(25. 5. 2016) ateliér-r

   
 
 
 
 

Lékárna u Fakultní nemocnice v Olomouci

Terénní profil pozemku se svažuje souběžně s ulicí a také jihozápadně od ní – to autorům projektu umožnilo vymezit zásobovací a manipulační prostor do zadní části stavby, kde má terén nejnižší úroveň, a napojit jej tak na skladovací prostory v podzemním podlaží.
Objem budovy tvoří dvě hmoty: přízemí je rovnoběžné s rušnou městskou ulicí a napomáhá tak tvořit uliční čáru, která byla v této lokalitě narušená. Další stavby na jih mají orientaci různoběžnou, proto se vyšší hmota lékárny zalamuje do tupého úhlu a přiklání se, avšak ne úplně, k těmto domům.
Přízemní objem stavby slouží pro provoz veřejné části lékárny, orientovaný je do ulice. Jeho prosklené průčelí kopíruje sklon terénu a provází tak kolemjdoucí podél objektu. „Architektonický záměr, aby nižší hmota v celé délce kopírovala spád ulice, navozuje dojem, že prosklení vyrůstá ze zeleně. Atika také kopíruje zmíněný sklon. To si vyžádalo netradiční řešení v interiéru výdejny léčiv, jejíž podlaha je tak s chodníkem různoběžná. Tam, kde je podlaha níže než terén, vznikl v interiéru pod prosklenou fasádou šikmý parapet, na opačné straně se pak stropní deska i s podlahou netradičně zalamuje a padá k patě skel, aby navazovala na terén vně v nižší úrovni,“ říká architekt Miroslav Pospíšil a dodává: „Fasádu jsme řešili jako kontaktně zateplený plášť s grafikou rostlinných motivů odkazujících na původ léčiv v bylinách. Tato grafika vznikla díky dvouvrstvé omítce, což je v podstatě novější verze kontrasgrafita.“ Plné boční plochy nižší hmoty budovy jsou pohledové monolitické železobetonové stěny ze strany exteriéru i interiéru, mezi které byla vložena tepelná izolace. Plné plochy fasády propichují okenní otvory pouze v místech, kde je to z hlediska provozu nutné. Okna svým kruhovým nebo oválným tvarem fasádu oživují – jejich tvary symbolizují tablety nebo ampule.
Fasády čtyřpodlažní části objektu tedy mají finální stěrku v tmavé barvě, která byla nanesena na světlý podklad s nálepkami, jež nesly grafiku s motivy bylin. Nálepky se po nanesení svrchního nátěru slepily a vznikla tak dvoubarevná fasáda. Tmavá barva byla zvolena i proto, aby odrážela velkou část sluneční energie v rozsahu blízkém infračervenému záření, čím dochází ke snížení povrchové teploty fasády. Minerální izolace v kontaktním zateplovacím systému má tloušťku 200 mm, v soklové části je použit certifikovaný kontaktní zateplovací systém s perimetrickým polystyrenem tl. 200 mm pro soklovou část.

Dispozice
Ve vyšší budově je těžiště provozu: laboratoře, specializovaná pracoviště sterilní přípravy a oddělení ředění cytostatik. V suterénu je centrální sklad léčiv. V návaznosti na tyto prostory je umístěn archiv, sklady a místnosti pro domovní techniku. Personál vstupuje do objektu ze severovýchodní strany, nalevo od tohoto vstupu je oddělení diagnostiky.
Prostor výdejny léčiv a zdravotních pomůcek má dostatečně dimenzované zázemí, kde jsou příruční sklady, pracovny a sociální zařízení. V menší hmotě jsou za výdejnou léčiv pracovny vedení lékárny s vlastním vstupem. V severovýchodní části půdorysu sídlí laboratoře galeniky, kde se připravují roztoky a masti, je zde také výroba tablet.
Ve druhém podlaží se nachází oddělení ředění cytostatik s mimořádně čistým provozem (do jednotlivých prostor se vstupuje přes hygienické filtry a samotná práce probíhá v izolátorech). Na opačné straně patra jsou oddělení kontroly, pracoviště klinických studií a administrativně-provozní pracovny. Třetí podlaží je rozděleno na část laboratorní s oddělením sterilní přípravy a část technickou pro domovní techniku. Obě tato oddělení tvoří technologické srdce nové lékárny fakultní nemocnice. Chladicí jednotky byly umístěny na vloženém nezastřešeném dvorku v prostoru strojovny vzduchotechniky, aby se skryly za fasádou domu a nevyčnívaly ani na střeše. Ve středu dispozice je knihovna plnící také funkci zasedací místnosti. Přes chodbu je místnost pro výrobu čištěné vody a serverovna.
-red-

Místo: ulice I. P. Pavlova, Olomouc
Investor: Fakultní nemocnice Olomouc
Autor: ateliér-r - Miroslav Pospíšil, spolupráce Daria Johanesová, Martin Karlík, Robert Randys, Lucie Rohelová, Milena Koblihová
Zastavěná plocha: 1270 m2
Užitná plocha 3210 m2

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2014

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz