Lékárna u Fakultní nemocnice v Olomouci

Lékárna u Fakultní nemocnice v Olomouci

Terénní profil pozemku se svažuje souběžně s ulicí a také jihozápadně od ní – to autorům projektu umožnilo vymezit zásobovací a manipulační prostor do zadní části stavby, kde má terén nejnižší úroveň, a napojit jej tak na skladovací prostory v podzemním podlaží.
Objem budovy tvoří dvě hmoty: přízemí je rovnoběžné s rušnou městskou ulicí a napomáhá tak tvořit uliční čáru, která byla v této lokalitě narušená. Další stavby na jih mají orientaci různoběžnou, proto se vyšší hmota lékárny zalamuje do tupého úhlu a přiklání se, avšak ne úplně, k těmto domům.
Přízemní objem stavby slouží pro provoz veřejné části lékárny, orientovaný je do ulice. Jeho prosklené průčelí kopíruje sklon terénu a provází tak kolemjdoucí podél objektu. „Architektonický záměr, aby nižší hmota v celé délce kopírovala spád ulice, navozuje dojem, že prosklení vyrůstá ze zeleně. Atika také kopíruje zmíněný sklon. To si vyžádalo netradiční řešení v interiéru výdejny léčiv, jejíž podlaha je tak s chodníkem různoběžná. Tam, kde je podlaha níže než terén, vznikl v interiéru pod prosklenou fasádou šikmý parapet, na opačné straně se pak stropní deska i s podlahou netradičně zalamuje a padá k patě skel, aby navazovala na terén vně v nižší úrovni,“ říká architekt Miroslav Pospíšil a dodává: „Fasádu jsme řešili jako kontaktně zateplený plášť s grafikou rostlinných motivů odkazujících na původ léčiv v bylinách. Tato grafika vznikla díky dvouvrstvé omítce, což je v podstatě novější verze kontrasgrafita.“ Plné boční plochy nižší hmoty budovy jsou pohledové monolitické železobetonové stěny ze strany exteriéru i interiéru, mezi které byla vložena tepelná izolace. Plné plochy fasády propichují okenní otvory pouze v místech, kde je to z hlediska provozu nutné. Okna svým kruhovým nebo oválným tvarem fasádu oživují – jejich tvary symbolizují tablety nebo ampule.
Fasády čtyřpodlažní části objektu tedy mají finální stěrku v tmavé barvě, která byla nanesena na světlý podklad s nálepkami, jež nesly grafiku s motivy bylin. Nálepky se po nanesení svrchního nátěru slepily a vznikla tak dvoubarevná fasáda. Tmavá barva byla zvolena i proto, aby odrážela velkou část sluneční energie v rozsahu blízkém infračervenému záření, čím dochází ke snížení povrchové teploty fasády. Minerální izolace v kontaktním zateplovacím systému má tloušťku 200 mm, v soklové části je použit certifikovaný kontaktní zateplovací systém s perimetrickým polystyrenem tl. 200 mm pro soklovou část.

Dispozice
Ve vyšší budově je těžiště provozu: laboratoře, specializovaná pracoviště sterilní přípravy a oddělení ředění cytostatik. V suterénu je centrální sklad léčiv. V návaznosti na tyto prostory je umístěn archiv, sklady a místnosti pro domovní techniku. Personál vstupuje do objektu ze severovýchodní strany, nalevo od tohoto vstupu je oddělení diagnostiky.
Prostor výdejny léčiv a zdravotních pomůcek má dostatečně dimenzované zázemí, kde jsou příruční sklady, pracovny a sociální zařízení. V menší hmotě jsou za výdejnou léčiv pracovny vedení lékárny s vlastním vstupem. V severovýchodní části půdorysu sídlí laboratoře galeniky, kde se připravují roztoky a masti, je zde také výroba tablet.
Ve druhém podlaží se nachází oddělení ředění cytostatik s mimořádně čistým provozem (do jednotlivých prostor se vstupuje přes hygienické filtry a samotná práce probíhá v izolátorech). Na opačné straně patra jsou oddělení kontroly, pracoviště klinických studií a administrativně-provozní pracovny. Třetí podlaží je rozděleno na část laboratorní s oddělením sterilní přípravy a část technickou pro domovní techniku. Obě tato oddělení tvoří technologické srdce nové lékárny fakultní nemocnice. Chladicí jednotky byly umístěny na vloženém nezastřešeném dvorku v prostoru strojovny vzduchotechniky, aby se skryly za fasádou domu a nevyčnívaly ani na střeše. Ve středu dispozice je knihovna plnící také funkci zasedací místnosti. Přes chodbu je místnost pro výrobu čištěné vody a serverovna.
-red-

Místo: ulice I. P. Pavlova, Olomouc
Investor: Fakultní nemocnice Olomouc
Autor: ateliér-r - Miroslav Pospíšil, spolupráce Daria Johanesová, Martin Karlík, Robert Randys, Lucie Rohelová, Milena Koblihová
Zastavěná plocha: 1270 m²
Užitná plocha 3210 m²