Obnova parku Stromovka

Obnova parku Stromovka

Humpolec

(30. 9. 2019) OK Plan Architects

   
 
 
 
 

Obnova parku Stromovka

V roce 2014 vypsalo Město Humpolec architektonickou soutěž na obnovu parku Stromovka. Vítězný projekt byl následně zpracován k realizaci.
Hlavní naší snahou bylo vytvoření městské zahrady – ponechání maximální plochy zeleně uprostřed města. Park jsme otevřeli slunci a udělali ho přehlednější a tím i bezpečnější. Ozdravili jsme stávající stromy, pokáceli přerostlé a nebezpečné, park je doplněný o stromy nové, květinové záhony a trvalkové porosty. Ulice jsou od parku odcloněny pomocí nízkých živých plotů. Nově vznikla velká pobytová louka v přímé návaznosti na altán uprostřed parku. V nabídce parku je dětské hřiště, navržené speciálně pro tuto lokalitu. Atypickou prolézačku tvoří lanové tunely ze sítí, pohyblivé boudičky a pevné ocelové spojovací můstky, které doplnila skluzavka a lanové sítě.
Centrem parku se stal zahradní altán. Jeho střecha i půdorys mají tvar elipsy. Spodní část objektu je betonová, vykonzolovaná nad terén, s dřevěným obložením teras. Nosná konstrukce je ocelová, celosvařovaná. Kvůli rozpětí a vyložení konzol střechy byla konstrukce realizována jako prostorový rám, doplněný o sekundární střešní nosníky. Střecha je zelená intenzivní s vegetačním substrátem. Vlastní objekt tvoří vložená hmota kvádru mezi elipsovitou střechu a terasu nad terénem. Vyzdívaný je z keramických tvarovek, na části fasády je prosklení, zbytek byl obložen dřevěnými latěmi z cedru, které fasádu vizuálně spojují i přes množství provozních vstupů a otvíravých částí.
V přední části altánu je kavárna s možností výstupu na terasu. Dále tu jsou také veřejné toalety jako zázemí parku. Vložený blok toalet je z monolitického železobetonu, v provedení anti-vandal, pohledový beton se uplatňuje také na vnitřním povrchu kabin.

Z hlediska dopravy bylo do úpravy parku zahrnuto rozšíření parkovacích míst v ulici Kamarytova a celková rekonstrukce ulice Jana Zábrany. Chodníky pro pěší jsou v kamenné mozaice, cestičky v parku jsou mlatové, hlavní průchozí tahy částečně v kamenném odseku. Některé zpevněné plochy mají velkoformátové kamenné dlažby prorostené travou.

Autorská zpráva
Foto: Aleš Jungmann

Investor: Město Humpolec
Autoři: OK Plan Architects – Luděk Rýzner, Ing. arch. František Čekal, Ing. arch. Helena Pasáčková, Ing. arch. Marcela Susedíková
Vegetační úpravy: Atelier Partero – Ing. Mirka Svorová, Ing. Jakub Finger, Ing. arch. Marika Dumková, Ing. Jana Zuntychová
Generální dodavatel: FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. (park) + SATES Čechy (komunikace)
Subdodavatelé: Zahradnické úpravy s.r.o.; mmcité (mobiliář); hřiště.cz (návrh a dodávka dětského hřiště); DAKO Brno (veřejné toalety); Truhlářství Brtník (dřevěné obklady a terasy)
Plocha: 19 400 m2
Náklady: 41 mil. Kč

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

201°9

Komentáře ke článku

 
 
 
 

14. 10. 2019 09:59:40. Re: Obnova parku Stromovka. Pražský cyklista
14. 10. 2019 10:01:23. Re: Re: Obnova parku Stromovka. Pražský cyklista

 
 
 
 

14. 10. 2019 09:59:40. Re: Obnova parku Stromovka. Pražský cyklista

  Pecka, nicméně rozšiřování parkovacích míst v rámci projektu parku Stromovka je k smíchu. Věc se má tak, že kamenná mozaika, i kamenné odseky jsou pro jízdu na kole nevhodné a nutno podotknout, že tam historicky vede cyklotrasa napříč parkem a dosud se tam nestala žádná smrtelná nehoda cyklista x chodec, takže pro koho že se to projektuje? Návštěvníky ze středočeského kraje?

14. 10. 2019 10:01:23. Re: Re: Obnova parku Stromovka. Pražský cyklista

  Už sem si všiml že to naní Praha, ale Humpolec, jaj to je trapas :-)
omluva :-D

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz