Obnova zámku Červená Řečice
(18. 9. 2020) Rekonstrukce proběhne podle projektu Masák & Partner
Obnova zámku Červená Řečice
Zámku Červená Řečice na Pelhřimovsku se vrátí
někdejší podoba. Majitelé zahájili památkovou obnovu stavby, která kdysi bývala
gotickým hradem a dodnes je jediným dochovaným renesančním zámkem pevnostního
typu v České republice. Vypracování projektu dostal do rukou architektonický
ateliér Masák & Partner, opravy potrvají do konce roku 2022.
Není přesně známo, kdy byly nejstarší části
zámku postaveny. Původně byla Červená Řečice gotickou tvrzí. Později ve 14.
století rozšířenou na hrad, který roku 1560 Šebestián Leskovec z Leskova
přestavěl na renesanční zámek inspirovaný Andělským hradem v Římě. Původní hrad
dnes připomíná už jen válcová hláska na prvním nádvoří. Zámek patřil kromě celé
řady šlechticů i pražskému arcibiskupství, po znárodnění s nástupem komunismu
však začal chátrat. Vybavení bylo rozprodáno a objekt začal sloužit různým
účelům, například jako lesní závod, archiv, byty, školní družina, dílna nebo
telefonní ústředna. Počátkem 90. let byl zámek zprivatizován. Od té doby
majitelé zámek postupně opravují podle svých finančních možností.
Historická
hodnota stavby
Obnova
zchátralého zámku Červená
Řečice v kraji Vysočina začala drobnými opravami v roce 2011, nyní majitelé
(družstvo Zámek Šebestián) zahájili rozsáhlou obnovu většiny areálu. Dokončení
oprav a zpřístupnění prostor veřejnosti je plánováno na konec roku 2022.
Celková cena je odhadována na 97 mil. korun, asi 85 procent nákladů pokryjí dotace z Evropské unie.
Za projektem památkové obnovy renesančního zámku stojí architektonická kancelář Masák & Partner patřící k předním českým společnostem věnujícím se opravám historických budov. „Červená Řečice je neuvěřitelně vrstevnatá a cenná památka, která byla historicky ekonomickým centrem pražského arcibiskupství. Co se týče obnovy zámku, rád bych vyzdvihl roli jeho vlastníků. Jsou to sice finančníci, kteří získali zámek v rámci likvidace firem, ale velmi dobře rozumí historické hodnotě stavby jako takové a chápou, že zodpovědným přístupem k opravě lze tuto hodnotu zvýšit. Svou otevřeností a důvěrou k našemu přístupu umožnili i dosažení vysoké kvality projektu,” říká Jakub Masák, majitel a zakladatel ateliéru Masák & Partner.
Památka jako doklad doby
Červená Řečice je dobře dochovaný renesanční zámek pevnostního typu, který nemá na území Česka obdoby. Jedná se o nejstarší příklad opevnění polygonálními nárožními baštami u nás. Dnešní areál je tvořen celkem šesti na sebe navazujícími budovami, které dohromady vytvářejí dvě nádvoří. Zámek obklopuje vodní příkop a před severním průčelím dříve doplňoval obranu mohutný vnější val. Na jižní straně na zámek v minulosti navazovala zahrada, která je dnes zaniklá.
Stavba je významným dokladem proměny starého středověkého sídla v reprezentativní rezidenci zámeckého typu. Právě v období renesance se celý areál dočkal největšího stavebního rozpuku. Z pozdního 16. století, kdy se přistavovaly další objekty, se pod krovem na půdě jednoho z křídel dochovala původní renesanční sgrafita s figurálními motivy asi z roku 1585 v nedotčené podobě. Původně zcela pokrývala vnější i dvorní fasády nových renesančních budov. Dalšími unikáty jsou vysoké renesanční štíty, lunetové římsy nebo hřebínkové klenby. Ačkoli zámek prošel přestavbami, jeho renesanční koncepce nebyla výrazně porušena. Od roku 2014 je zámek v Červené Řečici národní kulturní památkou.
Rozsáhlá oprava
Při obnovách historických památek jsou důležité detaily. V ateliéru Masák & Partner využívají metodu zvanou Building Information Management (BIM), která umožňuje nejen koordinovat veškerá potřebná projektová data, ale také vytvořit detailní virtuální 3D model opravovaného zámku. „Jednou z důležitých částí opravy zámku jsou vnější omítky, které mají velmi rozdílnou historickou hodnotu a různé stupně poškození. Tedy i velmi rozdílnou cenu obnovy. Něco musí dělat restaurátor, jinde může opravu provést zedník. Díky metodě BIM jsme mohli ve 3D modelu omítkám přiřadit informace o hodnotě, náročnosti a poškození každého centimetru čtverečního fasády. To nám v pozdějších fázích, když nastávaly změny v projektu, velmi zrychlilo a usnadnilo práci. Složité změny na stovkách metrů čtverečních fasády jsme mohli udělat na několik kliknutí,” říká architekt Václav Pavlík z ateliéru Masák & Partner. .
Stěžejní částí je kompletní obnova exteriérů i interiérů vstupního křídla, obnova prvního nádvoří a většiny fasád. S výjimkou jednoho křídla čeká oprava všechny dosud neopravené střechy a krovy. Kompletní rekonstrukce se dočká vstupní most přes vodní příkop.
Zámek opět ožije
Od roku 1999 až dosud mohla veřejnost navštívit venkovní části zámku pouze během událostí pořádaných na nádvoří. Po současné rekonstrukci půjde o první trvalé otevření objektu návštěvníkům. Díky nově nainstalovanému ústřednímu vytápění bude možné vstupní křídlo objektu nově užívat celoročně. V něm budou umístěny výstavní místnosti, slavnostní obřadní sál, galerie, a také nezbytné prostory pro návštěvníky s pokladnou a hygienickým zázemím.
Zámek Červená Řečice byl za Kraj Vysočina vybrán jako nejlepší příklad záchrany a obnovy kulturních památek za rok 2013. Díky tomu byl nominován do celostátního kola Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro, kde získal zvláštní ocenění za záměr obnovy zámku. „Po letech nervozity a očekávání a také s vědomím, že jsme teprve na začátku, se pomalu všichni můžeme těšit na rok 2022, kdy bude památka znovu otevřena. Všem, kteří jakýmkoliv způsobem k tomuto přispěli, děkujeme,“ říká majitel zámku Daniel David.
Autorská zpráva
Foto: Architektonický ateliér Masák & Partner
Související články:
Rekonstrukce Státního zámku Slatiňany
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.