Povolování staveb bude možné od července 2023 i elektronicky

Povolování staveb bude možné od července 2023 i elektronicky

(13. 2. 2020) Povolovací řízení se povede prostřednictvím portálu stavebníka

 
 
 
 

Povolování staveb bude možné od července 2023 i elektronicky

(ČTK) - Povolování staveb bude možné od července 2023 i v elektronické formě. Prezident Miloš Zeman 12. února 2020 podepsal poslaneckou novelu, díky níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky.

Povolovací řízení se povede prostřednictvím portálu stavebníka. Budou v něm i informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník. Součástí předlohy je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od jejího povolování až po demolici.

Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem.

Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí.

Česká republika meziročně klesla ve vyřizování stavebního povolení podle údajů Světové banky z loňského října ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Kromě délky vyřizování banka hodnotí i jiná kritéria, například transparentnost nebo složitost celého procesu. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.

Související články:
Obce: Nový stavební zákon by mohl ohrozit povolování staveb na rok 10.12.2019
Povolování staveb zřejmě bude možné i v elektronické formě  5.12.2019
Povolování staveb zřejmě bude možné v elektronické formě  28.11.2019
Praha bude měřit délku povolování staveb  12.3.2019
Ve vyřízení stavebního povolení ČR klesla na 156. místo na světě  1.11.2018
V Praze se na stavební povolení čeká 3 roky  11.9.2018
Studie: V Praze čeká na povolení 900 projektů se 40.000 byty  19.12.2017
SB: Česko má jeden z nejdelších procesů povolování staveb v Evropě  3.11.2016
a další...

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz