Projednávání územního plánu města Brna začalo

Projednávání územního plánu města Brna začalo

(24. 6. 2020) Zahájil ho alegorický průvod

 
 
 
 

Projednávání územního plánu města Brna začalo

(ČTK) - Veřejné projednání územního plánu města Brna začalo v pondělí 22. června 2020 v pavilonu E brněnského výstaviště. Projednávání předcházel alegorický pochod pořádaný brněnským hnutím Nesehnutí. Aktivisté chtěli upozornit na to, že podle nich územní plán dostatečně neřeší klimatickou změnu či ochranu veřejné zeleně.

Nesehnutí navrhují zapracovat do územního plánu 17 opatření, která podle jeho expertů mají pomoci městu lépe čelit klimatické krizi. "Pokud návrh územního plánu zůstane beze změn, město promarní jedinečnou šanci usnadnit budování cyklostezek, ochlazovat město pomocí zelených střech a fasád či lépe hospodařit s dešťovou vodou," uvedla koordinátorka kampaně UdrŽitelné Brno Barbora Kosinová.

Průvod vyšel po krátkém happeningu masek představujících například zelené střechy, dešťovou vodu nebo slunce, z Mendlova náměstí k pavilonu E brněnského výstaviště. Někteří lidé se pak účastnili veřejného projednávání územního plánu. Celkem na něj přišlo přibližně sto lidí, kteří se ptali většinou na konkrétní opatření plánovaná v jejich městských částech.

Návrh plánu zveřejnila Kancelář architekta města Brno (KAMB) v březnu a lidé se s ním mohli seznámit na internetu i na úřadech městských částí. Připomínky mohou podávat do 30. června sami nebo prostřednictvím takzvaného zástupce veřejnosti. Připomínky mohli podávat i na veřejném projednávání, magistrát na recepci pavilonu E po dobu jeho konání zřídil mobilní podací místo. Úředníci musejí všechny připomínky vypořádat.

Současný územní plán platí v Brně s různými aktualizacemi od roku 1994 a rok 2022 je nejzazší podle stavebního zákona, kdy musí začít platit nový. Hodně si od něj slibují developeři, kteří již několik let říkají, že zastaralý územní plán brzdí bytovou výstavbu.

Územní plán určuje rozvojové plochy pro různé typy aktivit, určuje směr budování dopravních tahů a další infrastruktury. Jednou z velkých změn je konec indexu podlažní plochy. Býval jádrem sporů mezi občany a developery, kteří se snažili často do území umístit co nejvyšší budovy. Místo indexu budou stavby limitované maximální výškou.

Podle Kanceláře architekta města Brno bude nový plán flexibilnější, aby nebylo nutné dělat tak často jeho změny. Tuto podle tvůrců výhodu naopak někteří považují za nedostatek, protože podle nich umožní stavby, které by striktnější plán zapovídal. Proti návrhu vystupuje řada lidí, kteří požadují výraznou korekci ve prospěch zeleně ve vnitroblocích a ve prospěch zahrádek.

Další veřejné projednávání, při němž mohli lidé získat odpovědi na své otázky od autorů nového územního plánu proběhlo v úterý 23. června, opět od 15:00 do 20:00. Poté následovaly odpovědi na otázky, které lidé volali na bezplatnou telefonní linku 800 411 400. Jejich zodpovídání probíhalo stejně jako v pondělí – až do půlnoci.

Doplněno stavbaweb:
Návrh územního plánu je dostupný na portálu www.upmb.brno.cz. Nový územní plán nahradí dosavadní z roku 1994, který byl několikrát aktualizován, avšak již neodpovídá potřebám rozvoje současného města. Občanská platforma Otevřené Brno provozuje web www.uzemniplanbrno.cz, kde lidé mohou psát své připomínky on-line.

Související články:
Veřejné projednání návrhu územního plánu Brna bude 22. a 23.6.  27.5.2020Územní plán Brna počítá s řadou nových tramvajových tratí  8.4.2020
Projednání návrhu územního plánu Brna se posouvá na 17. června  3.4.2020
Lidé mohou na webu dávat podněty k návrhu územního plánu Brna  31.3.2020
Brno zveřejnilo návrh nového územního plánu  25.3.2020
Návrh brněnského územního plánu má být zveřejněn 24. března  11.3.2020
Územní plán Brna by měl být do roku 2022  8.6.2018
Nový územní plán Brna  14.11.2016                                        
Brno nepodá kasační stížnost na zrušení změny územního plánu  13.2.2015
Soud zrušil aktualizaci brněnského územního plánu 26.1.2015
2x k aktualizaci územního plánu Brna 17.6.2014
Aktualizace územního plánu Brna 5.2.2014
Brněnští aktivisté vytvořili web pro připomínky k územnímu plánu 15.1.2014
Příprava nového územního plánu Brna nabrala další zpoždění 3.2.2012
Sdružení v Brně chtějí ovlivnit územní plán, sbírají podpisy 10.3.2011
Příprava nového územního plánu Brna se zpozdí 4.3.2011
Projednávání územního plánu Brna jde dál, náměstek odmítl námitky 7.1.2011
Brno by se dle konceptu územního plánu mělo rozvíjet víc na jih 28.2.2011
Radnice Brno-střed chce v územním plánu víc ploch pro bydlení 24.2.2011
Nový Územní plán města Brna - zahrádky, zeleň, volný čas 14.12.2010
Nový územní plán Brna 8.11.2010Nový územní plán Brna schválí až příští vedení města 11.3.2010
Územní plán Brna se změní, vyjde tak vstříc investorům 10.12.2008 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz