Rekonstrukce Müllerova domu v Opavě
(2. 10. 2020) Atelier 38 - V rámci festivalu Dne architektury proběhnou v Müllerově domě komentované prohlídky
Rekonstrukce Müllerova domu v Opavě
Historie MD sahá do konce 13
století. Sloužil jako detašovaná hradní kuchyně s dvěma ohništi (
z požárně bezpečnostních důvodů )
přemyslovského hradu levobočka Mikuláše I ( zatímco v Čechách
Přemyslovci vymřeli po meči, levobočská větev na Moravě pokračovala dále
). Opavští měšťané měli v té době
silnou pozici a nedovolili Přemyslovcům vybudování hradu uvnitř středověkého
opevnění. To po vybudování hradu mezi hradem a městem ztratilo na obranném
významu a posloužilo (hlavní hradební zeď a rovnoběžná parkánová hradební
zeď ) jako boční stěny dvouohnišťové
kuchyně do kterých byla vestavěna. Později sloužil jako hradní sýpka.
Součastnou podobu získal MD při
barokní přestavbě ve 20 létech 18 století. Tedy třitraktová dispozice
s barokními křížovými klenbami v suterénu, záklopovým jedlovým
trámovým stropem v prvním nadzemním podlaží, krytý barokní valbovou
střechou s jedlovým krovem. V té době MD sloužil jako sídlo
Purkrabího barokního zámku Lichtenštejnů.
V druhé polovině 18. Století
prodali Lichtenštejnové MD zámožné opavské právnické rodině Müllerů. Odtud jeho
název, přestože Müllerové neudělali jako jediní majitelé na domě žádnou zásadní
stavební úpravu. Zámek byl na sklonku 19. století stržen. MD se tak stal
jedinou dochovanou stavbou opavského barokního zámku a zdědil po něm číslo
popisné 001.
Ve dvacátých létech dvacátého
století kupuje MD Slezské zemské muzeum (nejstarší muzeum ve střední Evropě ) a přebudovává ho na výstavní prostory. Za
německého ředitele dr.E.W.Brauna byla budova MD ve druhé polovině 20.let
dvacátého století „barokizována“. Okenní otvory byly rozšířeny, rytmizovány a
opatřeny neobarokními šambránami, byla přistavěna hmota dvojramenného schodiště
v jižním průčelí.
Na začátku stála vize tehdejšího
ředitele SZM Mgr. A.Šimčíka vytvořit z MD interaktivní výstavně
přednáškový prostor, propojit ho s hlavní právě rekonstruovanou výstavní
budou SZM a doplnit výstavní prostory o chybějící kavárnu.
O tom, že se jedná o významnou
kulturní památku, svědčí i výjezdní zasedání památkové rady, která kvůli
prohlídce MD, představení našich variant rekonstrukce a k určení směru
rekonstrukce zasedala v Opavě.
Vlastní objekt jsme navrhli
rekonstruovat s maximálním zachováním všech historických vrstev bez zásahu
do vzhledu a objemu domu, při zachování jeho solitérní podoby. V místech
nových konstrukcí z 20. století bylo umožněno vložení výtahu. Zvláštní
důraz byl kladen na zachování původního a posledního barokního krovu
v Opavě . V suterénu s klenbami jsme navrhli výstavní prostory,
v patře podél západního průčelí přednáškovo výstavní prostor a
v krovu se předpokládal další výstavní prostor.
MD jsme s hlavní výstavní
budovou SZM navrhli propojit pod zemí (byla vybrána táto varianta před
propojením na a nad zemí), kde vznikla kavárna a výstup do zahrady. Pod zemí
byly při archeologickém průzkumu nalezeny zbytky středověkého opevnění, které se staly součásti expozice.
Provoz MD jsme navrhli tak, aby
mohl být dle potřeb samostatně přístupný mimo hlavní výstavní budovu a aby
kavárna mohla fungovat i mimo otevírací dobu SZM.
V 80 létech minulého století
byly provedeny sanační úpravy spodního vlhkého zdiva, které měly za následek
ještě větší vlhnutí a destrukci suterénního zdiva. Ty se musely odstranit a
nahradit soudobými opatřeními. Z interiéru je viditelné nedotažení podlah
v suterénu k nosným stěnám, aby „mohly dýchat“. Zvláštní důraz byl kladen
na odizolování zbytků hradební zdi od nově navržené železobetonové podzemní
přístavby. Navrhovali jsme alternativní odizolování na bázi přírodního jílu,
abychom co nejméně zasahovali do historického opevnění, nicméně stavba ho
nakonec zalila do „ŽB sarkofágu“. Při
rekonstrukci byly v suterénu nalezeny zbytky gotických základů kuchyně a
ohniště – ty se staly součásti expozice a kamenná výlevka, která bohužel
nezůstala na místě je uložena v depozitáři SZM.
V patře se otevřel podél
západního průčelí přednáškový sál. Dřívější členění na tři místnosti prozrazuje
barokní trámový záklopový strop (některé trámy jsou z jednoho kusu 13m
dlouhé). Rohová nejreprezentativnější místnost měla složitější profilaci trámů,
středová jen prostou a v severní části se původní strop nezachoval.
Členění sleduje i původní dřevěná podlaha, která (požadavek NPÚ ) byla strojově opracována a
nalakovaná před opětovným položením.
Při rekonstrukčních pracech byla
nalezena i klasicistní výmalba těchto prostorů, která nad okenními otvory
chybí, což je důsledkem zvětšování okenních otvorů a osazení ocelových
I. profilů při Braunově barokizaci ve dvacátých létech minulého století.
Barokní krov se nepodařilo
zachovat. Jeho špatný technický stav byl z části důsledkem použití
neodkorněného dřeva (což je na novověk a význam objektu záhadou, pravděpodobně
je to důsledek požáru města Opavy a nutnosti rychlé opravy spousty krovů
najednou ), částečně zatékáním srážkové vody a také dílem rekonstrukce
provedené v 80 létech, která vodorovné části krovu zasypala a zalila
betonem pro vytvoření roviny nad vaznými trámy. Z původního krovu se
zachovalo jen několik prvků, z těch byl odstraněn nátěr z vodního
skla, byly ošetřeny a znovu osazeny do nového krovu na své původní místo. Nový
krov je kopií původního včetně spojů.
Jedlové prvky krovu však již byly nařezány na katru a jen povrchově
ručně dotesány. Podkroví se stalo
součásti prohlídkové expozice, za zmínku stojí typický kalhotový barokní komín.
Je dobře, že se povedlo kulturní památce nalézt
adekvátní využití. Bohužel se nepovedla prvotní idea co nejvíce muzejní
instituci otevřít veřejnosti. Současné vedení SZM díky nastaveným nájemním
podmínkám nesehnalo nájemce kavárny a tak chybí ta otevřená zvoucí náruč skrze
zahradu směrem k městu…
Autorská zpráva
Lokace: Opava, Komenského 1/18
Investor: Slezské zemské muzeum v Opavě
Projekt: 2013 -2014
Realizace: 2015 – 2019
Autor: Tomáš Bindr, Petr Doležal, Atelier 38 s. r. o.
Stavební část: Luděk Valík
Profese: Technico
s. r. o.
Den architektury v Müllerově domě
V rámci festivalu Dne architektury proběhnou v Müllerově domě
komentované prohlídky. Jedná se o jedinou dochovanou stavbu areálu
opavského zámku, která po barokní přestavbě z roku 1726 sloužila jako
dům správce. Svůj název získala po právníku Müllerovi, jednom z majitelů
domu, který zde bydlel.
V roce 2019 byla dokončena kompletní
rekonstrukce, jejíž návrh provedl opavský Atelier 38. Dům je dnes
součástí expozice Slezského zemského muzea a je kulturní památkou.
Müllerovým domem provádí jeden z autorů rekonstrukce architekt Tomáš
Bindr s historičkou Petrou Kaniovou.
Komentované prohlídky budou probíhat v sobotu 3. října 2020 v 16 hodin a v neděli 4. října 2020 v 10 hodin. Sraz je u Historické výstavní budovy, Komenského 10, Opava.
Nutná je rezervace místa předem přes GoOut nebo v Turistickém informačním centru v Opavě.
Více
Související články:
Rekonstrukce kulturního domu ve Velaticích
Opravený areál kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rekonstrukce Liebiegova paláce v Liberci
Stavební úpravy bývalé fary
Rekonstrukce továrny
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2019
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.
16. 4. 2022 20:49:48
Re: Dům pro fotografa
Pořád mě udivuje móda hladkých střech bez přesahu, tady navíc umocněná absencí protisněhových zábran. Zajímala by mě zkušenost majitelů, jestli jim ze střechy nepadají laviny a jestli neníčí fasádu
15. 4. 2022 11:17:51
Re: Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM.
Je vidět, že se obchodníci po dvou letech nářků na covid vzpamatovali velmi rychle a vyhazují peníze za úplně zbytečné a v tomto případě nevkusné investice. Vstupní eskalátor opravdu evokuje vstup do veřejného domu, přehlídka použitých materiálů v interiéru připomíná Čapkovu pohádku o pejskovi a kočičce jak připravovali dort...
12. 4. 2022 17:04:22
Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM
Takový mišmaš tvarů a barev (podlaha, židle, lustry na 2. foto) se hned tak nevidí. V tak psychedelickém prostoru by mě rozbolela hlava hned u vchodu a těžko bych tam mohla zůstat dost dlouho na to, abych se najedla. On vlastně už ten růžový vstup evokuje úplně jiná očekávání, než jídlo.
12. 4. 2022 16:26:49
Re: Rodinný dům u Plzně
To je opravdu nevkusný tvar a pojednání štítových stěn! Je vidět, do jaké dekadence se propadá česká drobná architektura pro individuální bydlení! Krásné domy hned tak neuvidíte. A ti mladí noví architekti jsou ještě vychvalováni za podobná "díla"!
7. 4. 2022 16:35:13
Re: Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Oprava: ta ulice se jmenuje Pod Slovany.
7. 4. 2022 16:23:21
Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Od toho kostela k ulici Na Slovanech nějaké schody vedou. Je tam vidět i branka. To by stačilo jen opravit a zpřístupnit. Jenže to je stejně jen trasa pro turisty. Tomu chodníku, co chybí mezi Palackého a Karlovým náměstím když potřebujete do nemocnice, stojí v cestě MPSV a žádný průchod přes CAMP ho nemůže plnohodnotně nahradit.