Rekonstrukce silnice na Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo leží v nadmořské výšce 1013 m a silnice, která přes ně vede, je nejvýše položenou silnicí první třídy v České republice. Její rekonstrukce získala titul a Cenu časopisu Stavitel v soutěži Česká dopravní stavba roku 2017.

Silnice I/44 propojuje významné sídelní útvary Šumperska a Jesenicka v ose sever-jih a zároveň zajišťuje i nadregionální dopravní vazby. Navíc je jedinou přístupovou silnicí první třídy k horskému středisku Červenohorské sedlo. Její rekonstrukce spočívala v úpravě na kategorii S 9,5, v rozšíření v točkách a ve vybudování úseků pro možnost předjíždění. Zvýšila se tak bezpečnost silničního provozu na této frekventované komunikaci.
„Při navrhování technického řešení, způsobu a rozsahu rekonstrukce byly důležité ekologické aspekty, protože stavba se nachází v CHKO Jeseníky. Kromě toho jsme museli zajistit zprůjezdnění rekonstruovaného úseku silnice v zimním období, tj. od listopadu do března. To zásadně ovlivnilo technologii a postup výstavby a v neposlední řadě i celkovou finanční náročnost“, uvádí generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Precizně provedená modernizace silnice vyžadovala řešení řady technických i organizačních úkolů. Komunikace překonává výškový rozdíl přes 400 metrů soustavou traverz, propojených točkami o poloměrech pod 20 metrů. Stroje musely bez narušení okolní přírody vyhloubit 211 100 m3 výkopů a navršit 59 400 m3 násypů plus 19 900 m3 dalších vyztužených ploch a tisíce metrů gabionových stěn. V průběhu výstavby byla splněna také podmínka zprovoznění silnice v zimním období. Červenohorské sedlo Autoři projektu se rozhodli, že se budou držet stávající polohy silnice. Respektovali tak její začlenění do krajiny a modernizaci provedli jen v nezbytně nutném rozsahu. Minimalizovaly se tak nároky na zábory pozemků. Dalšího snížení požadavků na zábory pozemků bylo dosaženo tím, že nebylo striktně vyžadováno dodržení normových požadavků na parametry trasy. Pro ponechané, normě ne zcela odpovídající parametry trasy (nepřítomnost stoupacích pruhů, malé poloměry toček a některých směrových oblouků), bylo požádáno o souhlas s odchylným řešením od ČSN 73 6101. Červenohorské sedlo Rekonstrukce spočívala v úpravě šířkových poměrů silnice na kategorii S 9,5 s příslušným rozšířením v točkách. Na základě geologických průzkumů bylo rozšíření realizováno především směrem do svahu, na zářezové straně komunikace. Přitom bylo třeba dbát na to, aby se v co největší míře omezily zásahy do okolí – tedy respektovat původní trasu směrově i výškově (zřizování provizorních objízdných komunikací nebylo možné). Ve třech úsecích byl navíc rozšířen pravý jízdní pruh na 5,5 m k zajištění bezpečnějšího předjetí pomalého vozidla, jako náhrada za chybějící přídavné stoupací pruhy.

Horský charakter silnice
Na začátku komunikace kopíruje tok řeky Desné, stoupá ve sklonu do 3,0 %. Po 1400 m se její charakter mění na horský s průměrným podélným sklonem nad 5 %, v extrémních případech až 7,15 %. Silnice překonává výškový rozdíl soustavou traverz vedených po úbočí Velkého Klínovce, vzájemně propojených točkami o malých poloměrech (min. R = 17,5 m) a max. příčném sklonu 7,5 % (v točkách). V rámci úprav bylo řešeno napojení lesní cesty, odvodnění a levé odbočení na parkoviště hotelu Červenohorské sedlo, kde se pravá polovina vozovky rozšířila o odbočovací pruh.

Systém odvodnění
Podchycení průniků povrchové a podpovrchové vody a maximální možné zamezení jejího pronikání do silničního tělesa bylo hlavním technickým úkolem především v horské části, kde jsou patrné stálé výrony podpovrchové vody. Propustky byly realizovány v původních i nových polohách. Z provozních důvodů byla minimální světlost propustků pod silnicí stanovena na 80 cm. Rozborem sklonových poměrů okolí silnice byly stanoveny plochy povrchového odtoku, které přísluší jednotlivým propustkům nebo soustavě více propustků. Následně se vypočítalo a posoudilo množství dešťových vod protékající při návrhovém dešti v daném profilu. Dále byla řešena rekonstrukce povrchového odvodnění trasy, budovaly se kapacitní příkopy, ve skalním odřezu a podél zárubních zdí byl navržen odvodňovací žlab v kombinaci s horskými vpustmi.

Článek vyšel v časopisu Stavitel 11/2018

Etapy výstavby:
1. etapa: Zahájení stavby – odlesnění a průzkumné sondy na vybraných úsecích, zárubní zdi
2. etapa: 15. 4. 2015 – 15. 11. 2015 – Realizace hlavní trasy, gabionových zdí a souvisejících stavebních objektů v km 1,789 – 4,427. Probíhala těžba materiálu ze zářezu pro nejdelší gabionovou zeď.
3. etapa: 15. 4. 2016 – 15. 11. 2016 – Pokračovala realizace hlavní trasy, gabionových zdí a souvisejících stavebních objektů vč. mostu přes řeku Desnou a realizace v km 4,427 až po konec hlavní trasy v km 9,013 na Červenohorském sedle.
4. etapa: 3. 5. 2017 – 9. 6. 2017 – Pokládka finální obrusné vrstvy, realizace odvodňovacích prvků, dlažeb a osazení dopravního značení.

Silnice I/44 Červenohorské sedlo – jih
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Olomouc
Projektant: VIAPONT, s.r.o. (včetně autorského dozoru); PRAGOPROJEKT a.s. (RDS)
Technický dozor: Sdružení SUDOP GROUP – Dopravoprojekt Brno, a.s.
Dodavatel: Sdružení firem Metrostav a.s. a KARETA s.r.o.
Hlavní trasa: délka: 7914 m; kategorie: S 9,5/60; plocha vozovek 82 701 m2; 29 stavebních objektů
Stavba probíhala v období říjen 2014 až červen 2017. Navázala na modernizaci úseku silnice I/44 na severní straně Červenohorského sedla, která byla uvedena do provozu v roce 2008. Byla spolufinancována v rámci Operačního programu Doprava 2014 – 2020 z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    No, a navíc mi připadá smutné, že se zde |bijeme v prsa| kvůli rekonstrukci neuvěřitelně problematických serpentin, které by civilizovaná a vyspělá země na důležitém tahu dávno řešila tunelem. O tom, jak naše dopravní infrastruktura za zeměmi, kterým bychom se rádi přiblížili, dál nehorázně zaostává a místo toho vlády vymýšlejí další a další úplatky pro voliče, raději ani nemluvit. Když padl bolševik, věřil jsem, že jednou budu za rodiči na střední Moravu jezdit ze západních Čech po dálnici. Dnes je mi padesát a moje naděje se začínají upínat k vidině, že jim po té dálnici budu aspoň vozit kytku na hrob, protože oni už nemají šanci se dokončení D35 či D6 dožít. A půjde-li to takto dál, tak mi dřív seberou papíry pro stařeckou demenci, než se po té pětatřicítce svezu. Tohle je ostudné a neomluvitelné!

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Předchozí komentář by určen průběhu stavby na severní straně ČH sedla, ne tomuto z let 2014-2017.

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Ani slůvko o potížích s realizací, kdy projektové řešení neodpovídalo skutečně provedeným pracím, aby se dodržely určené parametry. Špatné geodetické zmapování trasy, šturmování, nepřehledný dodavatelský vrstvený systém dodávky částí stavby, soudní spory o provedené práce. A vše vždy vzejde z nedokonalé dokumentace. ŘSD jako vždy z obliga, že.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*