Rezidence Radimova

Rezidence Radimova

Projekt Rezidence Radimova (nebo také Terasy Břevnov) nahradil starší nevyužívaný objekt, a proto nebylo jednoduché nalézt řešení, které by se organicky včlenilo do okolní zástavby z různých časových období. Výstavba započala v létě před dvěma lety a kolaudace by měla podle předpokladů proběhnout tento měsíc. Autorem projektu je architektonické studio LOXIA.

V rezidenci se nachází 42 bytů v dispozici od 2KK až 5KK. Bytový dům upoutá především svým netradičním začleněním do svažitého terénu. Toho projektanti využili k vytvoření terasovitých zahrad, které částečně náleží k domu a následně vytvářejí městský parčík s místy pro odpočinek. „Také u tohoto projektu jsme měli možnost pracovat nejen se samotnou budovou, ale také s veřejným prostorem. Bydlení totiž nekončí za vchodovými dveřmi domu, ale právě až promyšlené zasazení do okolní krajiny utváří skutečný vztah k domovu a pocit opravdu dobrého bydlení,“ vysvětluje filozofii projektu Ing. arch. Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA, které se specializuje právě na rezidenční bydlení a práci s veřejným prostorem. Celá stavba pak zachovává ideu své předchůdkyně, tedy netradiční průhledovou osu zakončenou hodinami.

Inovativní sklovláknobeton
V Rezidenci Radimova je částečně použit jako obkladový materiál na římsách a lemování balkonů sklovláknobeton. Tento materiál je typický svou variabilitou využití, a to od technických součástek, jako komínové hlavy, opláštění budov, až po interiérové doplňky. Obklady ze sklovláknobetonu mají široké spektrum pohledových povrchů, struktur a barev. Architekti a stavaři po něm sahají v případě, že je za potřebí pevný a nehořlavý materiál. Ve srovnání s jinými materiály na bázi betonu je jeho důležitou vlastností nízká hmotnost a snadná manipulace jak při instalaci, tak při provozu budovy.

Sklovláknobeton je materiál s velkým potenciálem. V současné době se na něj hledí jako na novinku, ale projektů s jeho využitím výrazně přibývá. Zahraničním příkladem je Muzeum schinajské revoluce v Číně, jehož fasáda z fotokatalytického sklovláknobetonu má dokonce „samočisticí“ vlastnosti. „Pokrok ve vývoji materiálů je neuvěřitelně rychlý. Každý rok tak přibývají nové a nové, což nám architektům umožňuje plnit vize investorů i své vlastní, které byly ještě donedávna zcela nereálné. Budovy se staví na desítky let, a tak naše studio vždy vedu k využívání toho nejlepšího a nejmodernějšího, co je momentálně k dispozici. Být od počátku napřed se v čase vždy zhodnotí,“ dodává hlavní architektka studia LOXIA Ing. arch. Jana Mastíková.

Bezbariérové řešení
Samotný architektonický návrh a celkové řešení v sobě spojují eleganci s jednoduchými a příjemnými tvary. Objekt je v nadzemní části řešen jako symetricky ustupující hranol, který je rozčleněn balkony a římsami. Výraznou roli hraje i použitá barevná kombinace. Římsy, balkony a některé plošné prvky jsou v měkkém bílo-smetanovém odstínu, pro základní tělo budovy byla vybrána šedá ve spojení s černou neřímsovou nástavbou. Důmyslně jsou zkombinovány i použité ušlechtilé materiály, tedy kámen, kov a dřevo ve spojení s omítkou a plechovými obklady.
Navzdory složité terénní dispozici se podařilo začlenit do rezidence i bezbariérové prvky, a to nejen v bytech a dalších interiérech, ale také u samotného vstupu a několika bezbariérových garáží.

tisková zpráva