Dům kultury očištěný od nánosů minulosti

Rekonstrukce části Domu kultury v České Kamenici od studia Michaela Bicencová pracuje s principem očištění a respektu k existujícím hodnotám. Namísto radikálních zásahů obnovuje charakter interiérů a propojuje kulturní sál, knihovnu i kavárnu do soudržného celku.

Rekonstrukce městského Domu kultury v České Kamenici se soustředila na vstupní část budovy, původně tělocvičny z konce 19. století s historizující fasádou. Cílem bylo odstranit necitlivé zásahy z období normalizace, zachovat kvalitní prvky a vrátit interiérům čitelnost i důstojnost. Zásah do foyer a přilehlých prostor je veden principem repase a očištění namísto náhrady. Původní lakované dřevěné obklady a koženkové prvky ustoupily nové barevnosti v tlumených zelených a krémových odstínech. Architektonický výraz zůstává střídmý a podřízený existující prostorové struktuře, kterou doplňují jemné nové vrstvy. Teracovou dlažbu doplňuje štukový řádkový reliéf a subtilní zlatá linka v soklové části.

Klíčovým momentem bylo zachování a restaurování původních svítidel od designéra Jaroslav Bejvla z roku 1979. Jejich obnovy se ujal jeho syn Jaroslav Bejvl ml., který se na projektu podílel i jako sponzor. Repasí prošla také zrcadla, nově zasazená do zlatých lišt, které posilují noblesní charakter vstupního prostoru. Součástí proměny je i nová knihovna, rozdělená na dětské oddělení a studovnu. Ta využívá výšku prostoru vložením galerie, čímž rozšiřuje kapacitu bez potřeby externího skladu. Knihovna se zároveň proměňuje z čistě výpůjční instituce v otevřený kulturní a komunitní prostor.

Provozní i atmosférickou kontinuitu doplňuje kavárna Hosana, která je přímo propojena s foyer i knihovnou. Sdílí s nimi jednotný designový jazyk včetně repasovaných svítidel. Variabilitu provozu umožňuje roletový systém oddělující zázemí, jehož výraz odkazuje k typologii interiérů druhé poloviny 20. století. Rekonstruované foyer dnes funguje jako centrální uzel domu – společný vstup do kulturního sálu, knihovny i kavárny. Propojení těchto funkcí nebylo pouze dispozičním zadáním, ale určujícím principem celého návrhu. Výsledkem je kompaktní a přirozeně fungující celek, který vrací domu kultury jeho původní společenskou roli.

Podle tiskové zprávy