Trojská lávka

 
Po nečekaném zhroucení původní železobetonové lávky vyvstala potřeba toto propojení co nejdříve obnovit, s vysokými požadavky na bezpečnou kontrolovatelnou konstrukci odolnou proti zvýšeným povodňovým rizikům, navíc měla lávka splňovat nové provozní požadavky. Nová lávka je umístěna do původní stopy, průchozí profil byl oproti původnímu rozšířen na čtyřmetrový, aby vyhovoval potřebám stezky pro pěší a cyklisty s možností přejezdu vozidel Integrované záchranné služby i požadavkům vysoké vytíženosti trasy.

Hlavními kritérii návrhu byla vedle efektivního a rychle realizovatelného řešení účelnost a udržovatelnost konstrukce a také čisté a elegantní sladění všech požadavků. Byly zvažovány klady a zápory použití různých materiálů s ohledem na ekologické dopady výrobních postupů i údržby. Na konstrukci byly kladeny obrovské požadavky, co se týče únosnosti i protipovodňové odolnosti – sklápěcí zábradlí v případě povodně minimalizuje bariéru v průtočném profilu. Neméně důležitá je v tomto kontextu také tvarová a materiálová přívětivost pro návštěvníky v návaznosti na prostředí Stromovky a Troji a také, s ohledem na bezpečnost pěší trasy, volba vhodného osvětlení, které respektuje charakter okolí.

Byla zvolena jednoduchá, hierarchicky strukturovaná ocelová konstrukce tvořená neprodyšně uzavřeným páteřním nosníkem ve tvaru trubky. Svým lapidárním kruhovým profilem vykazuje odolnost vůči zatížení ve všech směrech (svislém provozním i vodorovném v případě povodně). Realizován byl s tloušťkou stěny odpovídající podélnému rozložení namáhání mostu. Konstrukce je doplněná o příčníky a trubkové podélníky sloužící ke kotvení dřevěné mostovky a k uchycení zábradlí včetně sklopného mechanismu. Tato subtilní konstrukce svým estetickým pojetím vytváří plynulou horizontální linku podepřenou velmi štíhlými pilíři hladce obtékanými vodou. Pilíře svou spodní betonovou částí plynule navazují na základ. Ve výškové úrovni hladiny pětiletého povodňového průtoku přechází betonová část dříku v ocelovou část ukončenou čepem pro uložení vodorovné nosné konstrukce. Průřez obou částí má eliptický tvar, záměrně výrobně zjednodušený. Je hydraulicky výhodný, maximálně se tak eliminuje vznik vírů při obtékání vodou v řečišti.

Pro mostovku byla zvolena nosná konstrukce z recyklovatelných a přírodních materiálů, jako je ocel a dřevo. Volbou dřeva s vhodnými vlastnostmi (vyšší pevností, trvanlivostí a chemickou i biologickou odolností) bylo možno snížit jeho množství na minimum. Dřevo pochází ze stromu Lophira Alata (azobe), pěstovaného vlastnosti srovnatelné s betonem a ocelí. Běžně se využívá jako hrubý stavební materiál. Na Trojské lávce bylo toto dřevo využito nejen pro své technické vlastnosti, ale i pro svou estetickou kvalitu (a za vlhka a tepla možná i čokoládovou vůni). Dřevo azobe navíc není třeba chemicky ošetřovat, opatřovat ochrannými nátěry. Nepodléhá povětrnostním vlivům, je odolné proti vodě, vlhku a působení kyselých dešťů, proti plísním, hnilobě i ohni. (Použití například dubového dřeva by vyžadovalo dvakrát větší tloušťku, třikrát častější výměnu a nutnost chemické impregnace nebo ochranných nátěrů.) Protiskluznost dřevěné mostovky je zvýšena příčným drážkováním.

K osvětlení lávky byla navržena lineární svítidla integrovaná do sloupků zábradlí po obou stranách lávky, mírně odsazených k okraji, aby je při průchodu zakryla konstrukce zábradlí a neoslňovala chodce. Barevný tón světla je příjemný teple bílý s možností snížení úrovně osvětlení v době nižšího provozu pomocí přednastaveného časového režimu.