Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

(14. 2. 2020) Ministerstvo kultury připravilo pro vládu ke stavbě knihovny materiál, nyní vypořádá připomínky

 
 
 
 

Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

(ČTK) - Vrátit se k plánu výstavby nové budovy Národní knihovny podle návrhu zesnulého architekta Jana Kaplického už není možné, míní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ministerstvo kultury připravilo pro vládu ke stavbě knihovny materiál, nyní vypořádá připomínky. Ministr také jedná s pražskými politiky o možném místě výstavby.

"Věc je neoživitelná v původní podobě,"
řekl Zaorálek při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz poslankyně ANO Barbory Kořanové ohledně Kaplického návrhu. Hlavní město podle ministra neuvažuje o tom, že by se knihovna stavěla na Letné, kde měla stát takzvaná Kaplického chobotnice.

"Jiné bude prostředí, jiné budou podmínky,"
pokračoval Zaorálek. Podotkl, že v architektuře je zhruba deset let poměrně dlouhá doba, a nedovede si ani představit to, že by se knihovna stavěla bez přítomnosti architekta.

Kaplického návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži před 13 lety. Část politiků a společnosti jeho futuristický návrh ale nepřijala. Také podoba soutěže a způsob výběru místa pro stavbu měly své kritiky a ze stavby sešlo. Opravily a dostavěly se místo toho depozitáře v Hostivaři a knihy se denně vozí mezi Klementinem, nynějším sídlem knihovny v centru Prahy, a periferií města. Barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa má několikaletý skluz.

S novostavbou knihovny počítá nedávno představený Národní investiční plán. Od svého nástupu do funkce v roce 2017 zmiňuje potřebu výstavby nové budovy ředitel knihovny Martin Kocanda. Kapacita knihovny stačí podle něj přibližně do roku 2040. Zaorálek je přesvědčen o tom, že současné řešení, kdy má knihovna sídlo v Klementinu, není udržitelná.

Související články:
Zaorálek předloží vládě návrh na novostavbu Národní knihovny  8.1.2020
Memorandum o blobu  26.6.2019
Praha nebude pokračovat v přípravě stavby podle návrhu Kaplického  18.1.2019
Praha vytvoří studii proveditelnosti výstavby blobu na Letné   17.10.2018
Nová šance pro chobotnici?  15.6.2018
Národní knihovna uvažuje o nové budově  2.3.2017
Další...

 
 
 
 

15. 2. 2020 06:50:33. Re: Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možn... hasa3

  když se mohl vrátit Zaorálek tak se může vrátit i Chobotnice a třeba i na jiné místo v Praze

16. 2. 2020 22:21:18. Re: Re: Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není ... Jitka

  Na jiném místě by to nebylo ono, když byla vytvořena jako oko nad Prahou. Ale je pravda, že Zaorálek míní, Pán Bůh mění.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz