Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

(14. 2. 2020) Ministerstvo kultury připravilo pro vládu ke stavbě knihovny materiál, nyní vypořádá připomínky

 
 
 
 

Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možné

(ČTK) - Vrátit se k plánu výstavby nové budovy Národní knihovny podle návrhu zesnulého architekta Jana Kaplického už není možné, míní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ministerstvo kultury připravilo pro vládu ke stavbě knihovny materiál, nyní vypořádá připomínky. Ministr také jedná s pražskými politiky o možném místě výstavby.

"Věc je neoživitelná v původní podobě,"
řekl Zaorálek při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz poslankyně ANO Barbory Kořanové ohledně Kaplického návrhu. Hlavní město podle ministra neuvažuje o tom, že by se knihovna stavěla na Letné, kde měla stát takzvaná Kaplického chobotnice.

"Jiné bude prostředí, jiné budou podmínky,"
pokračoval Zaorálek. Podotkl, že v architektuře je zhruba deset let poměrně dlouhá doba, a nedovede si ani představit to, že by se knihovna stavěla bez přítomnosti architekta.

Kaplického návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži před 13 lety. Část politiků a společnosti jeho futuristický návrh ale nepřijala. Také podoba soutěže a způsob výběru místa pro stavbu měly své kritiky a ze stavby sešlo. Opravily a dostavěly se místo toho depozitáře v Hostivaři a knihy se denně vozí mezi Klementinem, nynějším sídlem knihovny v centru Prahy, a periferií města. Barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa má několikaletý skluz.

S novostavbou knihovny počítá nedávno představený Národní investiční plán. Od svého nástupu do funkce v roce 2017 zmiňuje potřebu výstavby nové budovy ředitel knihovny Martin Kocanda. Kapacita knihovny stačí podle něj přibližně do roku 2040. Zaorálek je přesvědčen o tom, že současné řešení, kdy má knihovna sídlo v Klementinu, není udržitelná.

Související články:
Zaorálek předloží vládě návrh na novostavbu Národní knihovny  8.1.2020
Memorandum o blobu  26.6.2019
Praha nebude pokračovat v přípravě stavby podle návrhu Kaplického  18.1.2019
Praha vytvoří studii proveditelnosti výstavby blobu na Letné   17.10.2018
Nová šance pro chobotnici?  15.6.2018
Národní knihovna uvažuje o nové budově  2.3.2017
Další...

 
 
 
 

15. 2. 2020 06:50:33. Re: Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není možn... hasa3

  když se mohl vrátit Zaorálek tak se může vrátit i Chobotnice a třeba i na jiné místo v Praze

16. 2. 2020 22:21:18. Re: Re: Zaorálek: Vrátit se k plánu Kaplického knihovny už není ... Jitka

  Na jiném místě by to nebylo ono, když byla vytvořena jako oko nad Prahou. Ale je pravda, že Zaorálek míní, Pán Bůh mění.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz