Dům s průhledem na Lomnický štít

Investor pracuje pro architektonický ateliér INAR, specializující se na vysokohorské objekty, restaurace a interiéry. S rozrůstající se rodinou se začal poohlížet po novém bydlení, až nakonec manželka při vycházce s kočárkem nedaleko jejich současného bydliště narazila na pozemek, který je okouzlil.

Čím vás pozemek zaujal?
Mostem, vodou a poklidnou atmosférou, která tam panuje. Vstup na pozemek je přes betonový most a Skalnatý potok, který teče ze Skalnatého plesa. Lokalita vyzařovala klid, proto jsme si ji zvolili. Je to sice pří­mo uprostřed Velké Lomnice, ale velmi tichá oblast. Pocházím odtud, bydlíme poblíž, ne­ budeme se muset stěhovat daleko.

Nehrozí vám velká voda?
Nehrozí, není to záplavová oblast. Objekt jsme ještě oproti původnímu plánu od poto­ka odsadili, takže je teď od něj okraj domu vzdálený 22 metrů. Vstup je o čtyři metry výš než hladina potoka, dva metry nad sto­ letou vodou.

Dům jste si sám navrhl, musel jste řešit nějaký architektonický problém?
Pozemek je v mírném svahu. Nechtěl jsem mít hluboké základy, takže jsme dům udě­lali lehce uskočený. Jsou tam dvě výškové úrovně. Ve spodní je noční část a ve vyšší denní. Výškový rozdíl dělá 95 centimetrů, ve zlomu je vnitřní schodiště. Tam jsem umístil koupelnu a nad ni vměstnal pracov­nu, odkud mám výstup na zelenou střechu.

Jaké jste navrhl dispozice?
Hlavní vstup je ze severovýchodu přes ex­teriérové schodiště, vede k němu mlatová cesta. Následuje vstupní část, chodba a za ní technická místnost se spížkou. Dominantní dojem v denní části dělá sedlová střecha z falcovaného plechu, která je v interiéru otevřená a tvoří galerii. Nad dětskými po­koji a ložnicí, v noční části, je rovná zelená střecha. V denní části jsme chtěli spojit obý­vací zónu s kuchyní. Kuchyně je jednodu­chá, rovná s ostrůvkem a v rohu je jídelní část s rohovým oknem a knihovnou. Jižní stranu máme klidnější, prosluněnou a s pří­stupem do zahrady.

Proč je dům zahnutý?
Obývák je na jihozápad a ložnice na jiho­východ. Pootočením jsme získali o 3,5 až 4 hodiny delší osvětlení v dětských pokojích. Zároveň je díky tomu dům víc odkloněný od cesty, takže máme i větší ticho. Ze stejné­ ho důvodu je ve zdech na severní straně mi­nimum oken, žena si jen vyžádala, aby byl průhled z chodby na Lomnický štít.

Musel jste reagovat na nestandardní klimatické podmínky?
Objekt je ve výšce cca 650 m n. m., horská ob­last to ještě není. Sněží tu dost, takže se vege­tační střecha nezdá moc výhodná, chtěli jsme ji ale kvůli snížení teploty v místnostech pod ní během letních měsíců. Dům sice ještě není dokončený, ale už teď je to cítit. Na vnitřním schodišti je rozdíl teplot až tři čtyři stupně.

Jaké materiály jste zvolil?
Základová deska je betonová, cihly jsme vybrali HELUZ FAMILY 30 2in1 broušené a máme od stejného výrobce i nadoken­ní překlady na venkovní žaluzie v krytých schránkách se zabudovanou tepelnou izo­lací. Okna jsou zvenčí hliníková, zevnitř dřevěná. Krov je ze smrkového dřeva. Ve fi­nále by měl dům dostat kamenný a dřevě­ ný obklad bez omítky. Vnitřní podlahy bu­dou ve společenských místnostech z litého betonu s jemným pastelovým pigmentem. Ostatní podlahy budou z vinylu a v koupel­ně bude velkoformátová keramika.

Jak jste daleko?
Hrubou stavbu máme uzavřenou a zastře­šenou, máme hotové rozvody zdravo­techniky – vodu a kanalizaci a aktuálně ře­šíme elektroinstalaci.

Jak probíhala stavba?
Dobře, až na jeden technický problém, a to byl most. Je z dutinových panelů a má nos­ nost 12 tun. Míchačka s betonem ale vážila kolem 40 tun. Ze začátku jsme betonovali přes most velkým ramenem, ale jakmile jsme došli na západní stranu, rameno už nedosáh­lo. Nabízela se už jen dvě větší ramena, což bylo finančně neúnosné. Zvolili jsme firmu, která se specializuje na čerpání betonu a betonových směsí, a ti beton dopravili maličkými čerpadly. Bylo to dost pracné, protože se proces musel rozdělit na 10 až 12 betonáží. Čerpadla měla malé průměry, a tak se stávalo, že se ucpávala větším kamenivem. Odměnou nám je, že jsme dům mohli postavit dál od silnice a máme díky tomu větší klid. Okraj domu je od ní vzdálený 55 metrů.

Jak se pracovalo s cihlami HELUZ?
Úplně perfektně, stavěli to zedníci z vedlejší vesnice, perfektně četli výkresy a zvládali detaily. Sice chtěli použít PUR pěnu, ale to jsem jim vymluvil, a tak přešli na spárovací maltu. Severní stranu zateplíme polystyrenem, na něj přijde zmiňovaný kamenný obklad. Jižní strana s provětrávanou fasádou bude bez polystyrenu kvůli lepšímu vnitřnímu mikroklimatu.

Jakou očekáváte energetickou náročnost domu?
Co nejnižší (směje se). Primární energií bychom měli dosáhnout A0, jak stojí v energetickém hodnocení budovy, které jsme přikládali ke stavebnímu povolení. Uvidíme, jak vyjde energetický štítek při kolaudaci.

Čím budete vytápět a ohřívat vodu?
Budeme mít elektrokotel, výměníkový ohřívač a fotovoltaické panely na jižní straně. Zatím jich je navržených osmnáct.

Budete energeticky nezávislí?
Skoro ano. Nechtěl jsem plyn, asi rozhodly komplikace s přípojkou. Plyn je daleko, přípojka by musela jít pod potokem a vyšla by nás draho. Nemáme tepelná čerpadla, z vlastní zkušenosti vím, že vstupní a provozní náklady bývají různé a nechtěli jsme si to komplikovat. Máme elektrické podlahové topení systému heatflow, které se položí na polystyren a zalije betonem, u nás to bude devět centimetrů. Máme i černý komín napojený na krb v rohu obýváku o výkonu pět až sedm kilowattů, který by měl prostor v pohodě vytopit. Dům není velký, má vlastně jen jedno patro, které jsem „rozsekal“ na menší části, užitková plocha je 124 metrů čtverečních. Galerie je otevřená, bude zaklopená sádrokartonem a vidět budou jen částečně kleštiny. V hřebeni střechy vznikne prostor o výšce 5,3 metru. Jsme filmoví fanoušci a plánujeme tam dát projektor.

Kdy se chcete stěhovat?
Co nejdřív, ale reálně to vidíme na příští rok na podzim.

www.heluz.cz

Publikováno v časopise Stavba 3/2024

Stavba 3/2024