Vítězem evropské ceny za architekturu je proměna výstaviště v Belgii

Regenerace veletržního areálu v belgickém Charleroi od studií AgwA a architecten jan de vylder inge vinck získala cenu Miese van der Rohe. Ocenění je udělováno každé dva roky nejvýznamnějším evropským realizacím. Návrh vzešlý ze soutěže proměnil chátrající multifunkční kolos v otevřený, flexibilní a víceúrovňový městský celek.

Areál Palais des Expositions vznikl v 50. letech jako rozsáhlý výstavní komplex, který měl reprezentovat průmyslovou sílu poválečného Charleroi. Sloužil pro velké obchodní a spotřební veletrhy, autosalony i populární výstavy a byl koncipován jako infrastruktura pro masové události. Od počátku měl zároveň hybridní charakter – kromě výstavních hal zahrnoval i sportovní zázemí, technické provozy či hasičskou stanici. Areál přitom navazuje na ještě starší průmyslovou vrstvu, když vznikl na místě bývalé sklárny. S útlumem průmyslu od 60. let však komplex postupně ztrácel význam a jeho využití se fragmentovalo. Velkorysé měřítko, původně výraz síly a optimismu, se proměnilo v problém – obtížně využitelnou, předimenzovanou strukturu. Právě tuto ambivalenci současná rekonstrukce obrací ve svůj hlavní zdroj.

Regenerace areálu ukazuje, jak lze s minimem prostředků přepsat fungování původní stavby. Namísto nahrazení něčím novým pracuje s potenciálem starého a proměňuje jej v infrastrukturu propojující budovu, město a krajinu. Areál dnes kombinuje tři jasné režimy: zachované haly pro kongresy, výstavy a kulturní akce; otevřené plochy fungující jako veřejný prostor pro každodenní pohyb a pobyt; a parkově upravené části, které navazují na okolní krajinu. Jižní křídlo slouží jako vícepodlažní, volně přístupné parkování. Podstatná část území je průchozí bez vstupného a bez jasně vymezeného vstupu, takže areál funguje spíše jako prostupná městská struktura než uzavřený objekt.

Přestavba odhalila potenciál rozsáhlého objemu na svažitém terénu a zachovala jeho zásadní kvality – měřítko, racionalitu a monumentalitu. Namísto plošné přestavby došlo k pečlivému přehodnocení jednotlivých částí: co odstranit, zachovat či transformovat. Zásahy jsou minimální a přesné, často téměř neviditelné; klíčovou roli hraje nové uspořádání pohybu a vztahů. Budova se otevírá a funguje jako veřejný prostor, parkoviště i krajina, čímž znovu propojuje centrum města s okolím. Otevřenost a prostupnost areálu jsou vyvažovány jeho aktivním využitím a vizuální kontrolou, nicméně dlouhodobá kvalita prostředí bude záviset především na intenzitě provozu a důsledné správě ze strany města.

Původní záměr nahradit centrální halu nízkoenergetickou novostavbou narazil na omezený rozpočet. Architekti proto zvolili opačný postup: halu „odkryli“, odstranili její fasády a proměnili ji v krytý venkovní prostor. Do hmoty objektu bylo proříznuto atrium, které propojuje jednotlivé úrovně a vytváří vícepatrovou zahradu v jeho jádru. Selektivní demolice se staly nástrojem návrhu: odstraňování částí konstrukce umožnilo vznik nových kvalit – od přirozeně větraných prostor po proměnu zpevněných ploch v zeleň. Halda, na níž budova stojí, byla odhalena a osázena lokální vegetací. Demolované prvky se znovu uplatňují jako městský mobiliář. Materiálové zásahy jsou úsporné a čitelné – původní beton má bílý nátěr.

Návrh je veden principem respektující adaptace – spíše než novou architekturou je přesnou editací původní struktury. Vyvažuje ekonomii, ekologii i estetiku a pracuje s minimem prostředků: preferuje přirozené větrání, jednoduché a odolné materiály i nenáročnou zeleň. Původní flexibilita stavby je posílena a stává se její hlavní identitou. Právě schopnost proměnit problematické dědictví v otevřený, evoluční systém – bez radikálních demolic a s důrazem na dostupnost a udržitelnost – je důvodem, proč projekt letos získal hlavní evropské ocenění.

Podle autorské zprávy, zdroj EUMiesAwards

Autoři: architecten jan de vylder inge vinck, AgwA
Spolupráce: Denis Dujardin (krajinářství); Doorzon Interieurarchitecten (interiér); Bureau Greisch (statika, stavební fyzika); Delta GC (požární bezpečnost a bezbariérovost); progrs (akustika); Bémat–Moury–Koeckelberg–Duchêne (sdružení dodavatelů)
Plocha řešeného území: 37 700 m²
Hrubá podlažní plocha: 50 000 m²
Investor: město Charleroi
Foto: Filip Dujardin