Na podzim roku 2023 se GAMPA přestěhovala do nového sídla v areálu pardubických Automatických mlýnů. Svým přesunem získala nové, rozsáhlejší výstavní prostory a další potřebné zázemí (sklad, dílnu, rezidenční ateliéry, kancelář), které její dřívější působiště v bývalé barokní sýpce neposkytovalo.
Stejně jako předchozí působiště, tak i nově zbudované prostory jsou však pro fungování galerie současného umění v mnohém limitující. Nízké klenby nahradily stěny z cihlového zdiva a v čerstvě dokončené stavbě se den co den objevují nové chyby a nedodělky. Náš celoroční program 2024 jsme proto v novém působišti zastřešili tématem chyby. Skrze celoroční program jsme se zamýšleli nad tím, jaký je rozdíl mezi chybou a omylem. Ptali se na to, kdo určuje, co je chybné a co nikoli. A ačkoliv naše uvažování v tomto kontextu v mnohém otevřela potřeba kritického se vymezení vůči samotné architektuře, kterou nyní obýváme, zamýšlíme se nad chybováním v širším kontextu především jako nad přirozenou součástí lidského i nelidského světa. Chybování zejména v procesu tvorby je žádoucím principem, který nám umožňuje posouvat se dále nebo nás alespoň donutí přehodnotit momentální stav.
Rok a dva měsíce od přesunu GAMPY do nového působiště završujeme výstavou Chyba není omyl, která je i pomyslným vyvrcholením celoročního programu. Kdo zažil stěhování, dokáže si představit, jaké to bylo. Ne nadarmo se říká: lepší vyhořet než se stěhovat. Teď jsme doma tady a tohle je naše čtvrtá výstava na tomto místě. Pořád ještě se zabydlujeme, testujeme prostorové možnosti, experimentujeme, sžíváme se. Pokoušíme učinit prostory galerie přístupnější a obyvatelnější. Je to dost podobné tomu, když se z místa na místo přestěhuje kdokoliv z vás. Na začátku je často představa nebo návrh, co a jak bude, pak přijde realita každodenního žití a věci se začínají měnit, posouvat, transformovat. Žitá zkušenost je jedinečná. Na papíře či v počítači ji nevytvoříš.
Formy a role umění či uměleckých institucí ve společnosti se proměňují společně s okolním světem. Nelze fungovat odděleně. Tedy i naše galerie hledá cestu, jak zprostředkovat současnost, současné umění skrze pomocné nástroje, kterými ji můžeme zkoumat. Jako instituce k sobě přistupujeme se zdravou kritikou a bereme jako fakt, že mnoho návštěvníků k nám přichází omylem. Chápeme to jako příležitost pro další otevírání se směrem ven i dovnitř.
Nechceme vytvářet další bariéry. Chceme být srozumitelní a otevření pro všechny skupiny, především ty, jejichž hlas není tolik slyšet. Celoroční téma završujeme výstavou, která nepojednává pouze o chybování, ale především o momentu jeho překročení. Prostor galerie veřejnosti otevíráme nikoli jako uzavřenou materii vyhrazenou striktně současným umělcům a umělkyním, ale jako prostor pro zážitky a setkávání.
Prostřednictvím výstavy se obracíme k Pardubicím, obyvatelům a komunitám, které toto město obývají. V prostoru galerie utváříme prostředí na pomezí instalace, scénografie a žité skutečnosti. Díla všech oslovených umělců, umělkyň i kolektivů vytváří v architektuře výstavy spojitý organismus – vstupují jeden do druhého, prolínají se a vzájemně utváří. Výstava se v průběhu času proměňuje – nikoli pouze přičiněním umělců a umělkyň, ale také zapojením veřejnosti.
Starou pohovku je třeba záplatovat, nebo naopak díry v ní ještě prohloubit a vytvořit tak prostor pro něco nového. Chyba není omyl. Nezávislá romská televize TUKE.TV vytváří alternativní televizní obsah. Konečně je na co koukat! V GAMPĚ se vaří, diskutuje – žije. Je to jako byste byli u někoho na návštěvě. Vybavení domácnosti doplňuje charakter obyvatele. Dlouhé podzimní večery je možné si zkrátit při práci na kolektivní tapiserii. A zatímco čekáte v galerijní pizzerii, dva básníci a jedna básnířka vám svými verši zpříjemňují posezení. Hranice mezi tím, kde umění začíná a kde končí, necháváme cíleně propustné a otevřené interpretacím. Jsou chodba, byt, kuchyně či pizzerie uměleckým dílem, scénografií nebo užitným prostorem? Jak se změní naše vnímání věcí a jejich stavů, když se z pozice diváka dostaneme do role uživatele či uživatelky?
Jsme GAMPA, galerie současného umění. Možná jste sem přišli omylem. To je v pořádku. Čekali*y jsme na vás. Nebojte se. Vítáme vás a zveme k sobě domů, do galerie.
Chyba není omyl
2.11. 2024 – 2. 3. 2025
GAMPA – Galerie města Pardubic, Automatické mlýny 1962, Pardubice | www.gampa.cz
Vystavující: Lucie Fryčová, Heřman Hůrka, Kateřina Konvalinová & Jiří Žák, Elena Pecenová, Šimon Rychlik & kolektivy Domácí umění, Artyčok. TV, TV Páteř, TUKE. TV
Architektonické řešení: Anna Chrtková, MAK! (Kateřina Vídenová, Adam Wlazel)
Participující: A to je zakázáno (Tomáš Janypka, Jazmína Piktorová, Markéta Stránská), D’epog, Dominik Bárt & Filip Klega & Anna Sedlmajerová (literární rezidence), Judith Navrátil (HU/USA), Time’s Up (AT) & další
Kurátorstvo: Vojtěch Novák, Šárka Zahálková, Dorota Václavíková
Spolupracovnice a spolupracovníci: Nikola Březinová, Anežka Koukolová, Lucie Oplíštilová,
Ondřej Uherek, Jakub Štrba, Dominik Jílek, Josef Čevora – Mixage, Retro-Use, art re use,
Viktorie Hrachovcová, Jan Galda a další
Tisková zpráva
To máte co slavit.taková lumpárna,památkově chráněné i Uneskem. Zločinci že SŽ nechali most schválnězchátrat,je to na trestní oznámení. Odborníci vypracovali…
Je nepoměr mezi investicemi do dopravních cest a okolí, břehy Vltavy jsou veřejná zeleň, bez trvalé péče a investic; od…
Tak si říkám, nakolik je takto nasvícená katedrála autentická, jestli má tu správnou atmosféru. Nebo jestli by ji původní stavitelé…
Ostrava to udělala chytře a tím, že počkala, objevila a mohla vyřešit i novodobý problém se zásilkovými boxy.
Bez ohledu na hodnocení co je hezké má tahle lávka ohromné plus hlavně pro děti, a to v průhlednosti zábradlí.