Stavby a projekty

(ČTK) – Označení Amsterodamu za "Benátky severu" není bezdůvodné. Zatímco italské město leží na mořské laguně, největší nizozemské město na mokřině u řeky Amstel. V Benátkách je 117 ostrovů, přes 400 mostů a na 177 kanálů, Amsterodam se pyšní 90 ostrovy, 1500 mosty a 165 kanály (grachty) s celkovou délkou přes 100 kilometrů. Tři nejznámější grachty, Panský, Císařský a Princův, které se jako letokruhy rozevírají ve tvaru půlměsíce z centra města, se začaly stavět před 400 lety v roce 1613. Oslavy tohoto magického prstenu či pásu kanálů začínají v nizozemské metropoli již v lednu.Grachty patří vedle muzeí, světoznámé čtvrti červených luceren či coffee shopů, ve kterých se prodává i marihuana, k největším lákadlům města. Každoročně po se nich projedou asi tři miliony turistů. Od srpna 2010 je navíc pás hlavních kanálů na seznamu světového dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

(ČTK) – Vláda ve středu 9. ledna souhlasila se záměrem vyhlásit veřejnou zakázku na stavbu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Plyne to ze závěrů jednání kabinetu uveřejněných na vládním webu. Ústav by měl vyrůst v Klecanech u Prahy a stát by mohl více než 470 milionů korun bez daně, peníze půjdou z EU, plyne z podkladů, které do vlády přinesl ministr školství Petr Fiala.

(ČTK) – V areálu zámku v Raduni na Opavsku se v květnu otevře zrekonstruovaná sýpka z roku 1752. Nově bude sloužit jako návštěvnické centrum s pokladnou, prodejnou upomínkového zboží a občerstvení. V objektu vznikne rovněž expozice připomínající historické proměny zámeckého areálu a budov v něm. ČTK to řekla kastelánka Eva Kolářová.

Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi se staví podle projektu architekta Michala Hlaváčka.

V roce 1933 postavený Památník T. Bati byl ve své době možná nejelegantnější výtvor městského i baťovského architekta Františka Lydie Gahury ve Zlíně. Po tragické smrti Tomáše Baťi při leteckém neštěstí v Otrokovicích v roce 1932, byla na vršku svahu prospektu internátů postavena budova Památníku T. Bati. Mezi dvěma velkými studijními ústavy vznikla krychlová budova ze železobetonového skeletu a skleněných výplní. Koncepce etáží byla variabilně měnitelná. Samotné dílo působilo velmi vzdušně, jako přirozené zakončení parkového prospektu internátů. Jako vzpomínka na zesnulého Baťu byl v interiéru památníku umístěn i model jeho letadla Junkers F 13. V 50-tých letech byl objekt přestavěn pro potřeby filharmonického orchestru a Krajské galerie, kdy dva přístavky po bocích budovy objekt značně znehodnotily. Budova stejně nebyla pro filharmonii vhodná kvůli své akustice a pokud se mělo ve Zlíně nahrávat, musela se před Domem umění omezovat doprava (doplněno Stavbaweb).