Stavby a projekty

MAD: Co se skrývá v budoucnosti našich měst? Jak by měl člověk pochopit koncepci rozvíjejících se zahuštěných měst?  Jak lze obyvatele měst zahrnout obohacující zkušeností s přírodou, když jí pořád ubývá ve prospěch stále sílící betonové povodně?  V reakci na tyto otázky a pro zachování harmonické civilizace by se budoucí výškové stavby měly stát katalyzátorem vyšší úrovně složitosti našich měst.

(ČTK) – Stavba Trojského mostu nad Vltavou v Praze bude v následujících třech měsících pokračovat montováním dvou stovek ocelových tyčí, které poslouží k zavěšení mostní konstrukce. V létě pak stavbaři odstraní opěrné pilíře, které po celou dobu stavbu podpíraly. Na dotaz ČTK to řekl František Polák, mluvčí stavební firmy Metrostav. Most navazující na budovaný tunelový komplex Blanka stál více než miliardu korun.

(ČTK) – Na léta nevyužívaných pozemcích v blízkosti centra Liberce plánuje soukromý investor výstavbu polyfunkčního domu s více než 200 byty, kancelářemi a obchody. Nový dům vyroste podél třídy 1. máje, která směřuje k libereckému nádraží, a měl by tak dotvořit uliční frontu. Stavět by se mělo začít v roce 2015 a do dvou let má být rozsáhlý komplex na ploše více než 4000 metrů čtverečních dokončen. ČTK to zjistila v Informačním systému EIA.

Velkoplošné fotografie z výstavby prodloužení trasy metra V.A si mohou prohlédnout od počátku ledna až do konce března Pražané i návštěvníci našeho hlavního města. Trojice fotografů – Josef Husák, Jiří Junek a Jan Tatár – zachytila zajímavé momenty z každodenního života stavbařů na této důležité dopravní stavbě. Velkoplošné fotografie jsou k vidění na čtyřech místech přímo v ulicích Prahy: na Evropské třídě, Vypichu, Petřinách a Veleslavíně.
19. ledna 2013 se bude konat den otevřených dveří na části nově budovaného metra (podrobnosti zde).

Před 125 byla otevřena budova dnešní Státní opery v Praze
Pražští Němci hráli v 19. století ve Stavovském divadle střídavě s českým souborem. Touha po vlastním divadle vedla v roce 1883 k jednáním o vybudování nové divadelní budovy pro Německý divadelní spolek. V průběhu tří let vznikl stavební plán, který byl předán vídeňskému ateliéru Fellner a Helmer. Na projektu se podílel autor vídeňského Burgtheatru Karl Hasenauer, na stavbě pak také pražský architekt Alfons Wertmüller. Finanční prostředky pocházely ze soukromých sbírek. Svým prostorným hledištěm stejně jako svou neorokokovou výzdobou patří tato divadelní budova k nejkrásnějším v Evropě.