Spolek
Architektura 489 ve spolupráci s Klubem Za starou Prahu, spolkem Prázdné domy,
iniciativou Libeňský most nebourat, nerozšiřovat a s podporou Národního
muzea, pořádá procházku areálem Transgasu komentovanou jediným žijícím
architektem stavby Václavem Aulickým a následnou panelovou diskuzi ve velkém
sále Nové budovy Národního muzea.
Pozvání
do panelu přijala primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO), historik
architektury z Palackého univerzity v Olomouci Rostislav Švácha, rapper
a propagátor brutalismu Vladimír 518, zástupce majitele komplexu a developera
HB Reavis Petr Herman, bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m.
Prahy architekt Petr Hlaváček, architekt atelieru CMCA Vít Máslo, sochař a
znalec poválečného umění veřejného prostoru Pavel Karous a historička
architektury Radomíra Sedláková z Národní galerie. Akci bude moderovat
architekt a historik Petr Klíma, mj. autor knihy Kotvy Máje. Tématem bude nejen
aktuální případ Transgas, ale možnosti ochrany poválečné architektury obecně.
„Je
to pravděpodobně poslední příležitost prohlédnout si celý komplex
s komentářem jediného žijícího architekta z autorského týmu Václava
Aulického. V Národním muzeu se pak sejde extrémně zajímavá sestava
odborníků na dané téma i samotný zástupce developera. Čeká nás vášnivá
diskuze.“ říká předsedkyně pořádajícího spolku Architektura 489 Pavlína
Krásná.
Případ
areálu Transgasu běží již od léta 2015, a stále vzbuzuje rozporuplné reakce
mezi odborníky i veřejností. Ve prospěch zachování komplexu pro jeho výjimečnou
architektonickou kvalitu se v únoru letošního roku vyjádřili i zahraniční
odborníci – bostonská prof. Ana Miljački
a milánský prof. Arch. Domenico Chizzoneti.
Nejčerstvější
je přitom hlas z Německa. Před několika dny obdržel Klub Za starou Prahu
stanovisko tamějšího komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), ve
kterém předseda komitétu a mj. též berlínský zemský konzervátor prof. Jörg
Haspel hodnotí areál Transgasu jako „významný
český příspěvek evropské moderní architektuře“ a apeluje na ochranu
společného dědictví poválečné architektury.
SOS Transgas –
program, sobota 1.4.2017:
14.00
Komentovaná prohlídka areálu Transgasu
16.00
Panelová diskuze v NM
FB
událost
tisková zpráva
foto: archiv pana Aulického
Související články:
Odborníci chtějí chránit Transgas 2.2.2017
Komplex budov Transgasu není kulturní památkou 15.12.2016
MK rozhoduje, zda budova Transagu na Vinohradské bude památkou 4.4.2016
Administrativní centrum Vinohradská 9.3.2016
Bílý ciferník s bílými ručičkami na bílém podkladu - to je tedy inteligentní nápad! Nýtovaná konstrukce mostu skončí v muzeu.…
Transgas zachráněn
Sporný komplex Transgas na pražské Vinohradské třídě bude nakonec prohlášen kulturní památkou a nebude se tedy demolovat, ale citlivě rekonstruovat. Vyplývá to z návrhu memoranda, ke kterému po dlouhém jednání dospěli ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO) a zástupci developerské společnosti HB Raevis, jež nemovitost vlastní.
Aha samí odborníci, tak to si sedneme na zadek. Otázka je, co ti naši samozvaní odborníci z Klubu za starou Prahu oněm |renomovaným| navykládali a po zkušenostech s tzv. maršmelounem by mně lhaní, falešné 3D modely a podobné nesmysly ani nepřekvapily, nakonec tím Klub za starou Prahu žije. Kdysi byl založen partou antisemitů, která si pod záminkou ochrany |úžasného| Židovského Města a Josefova léčila své skryté česko-antisemitské komplexy (novou zástavbu, díky které máme dneska jednu z nejhezčích částí Prahy stavěli resp. investovali hlavně bohatí pražští Židé, kteří navíc mluvili německy, takže se ten antisemitismus mohl tvářit |kultůrně|) a navíc si připomeňme, s čím celý život bojoval onen autor slavné Besta triumphans a jak skončil. Smutné ovšem je, jakou váhu má tento spolek a jak drze se plete do věcí, kde jejich |jedině správné politické názory| musí všichni respektovat. A ICOMOS? Ať si pan hlavní konzervátor dojede do Drážďan a podívá se, jak v samém centru stojí u Frauenkirche domy, které respektují pouze tvar zástavby, ale jsou zcela moderní. Mezi námi, je to velmi zdařilé, bylo by skvělé, kdyby se takhle stavělo v památkových centrech u nás, ale to bychom nesměli mít zcela stupidně rigidní památkovou správu a ochranu a hlavně uřvané |kluby| za staré cokoliv. Co se týká onoho architekta Auĺického, jako Žižkovákovi mně dodnes neskutečně vadí ta odporná věž, nicméně soudruh z kategorie těch |vyvolených| architektů minulého režimu má na místě hřbitova jeden z nejvyšších pomníků u nás…..