Spolek
Architektura 489 ve spolupráci s Klubem Za starou Prahu, spolkem Prázdné domy,
iniciativou Libeňský most nebourat, nerozšiřovat a s podporou Národního
muzea, pořádá procházku areálem Transgasu komentovanou jediným žijícím
architektem stavby Václavem Aulickým a následnou panelovou diskuzi ve velkém
sále Nové budovy Národního muzea.
Pozvání
do panelu přijala primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO), historik
architektury z Palackého univerzity v Olomouci Rostislav Švácha, rapper
a propagátor brutalismu Vladimír 518, zástupce majitele komplexu a developera
HB Reavis Petr Herman, bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m.
Prahy architekt Petr Hlaváček, architekt atelieru CMCA Vít Máslo, sochař a
znalec poválečného umění veřejného prostoru Pavel Karous a historička
architektury Radomíra Sedláková z Národní galerie. Akci bude moderovat
architekt a historik Petr Klíma, mj. autor knihy Kotvy Máje. Tématem bude nejen
aktuální případ Transgas, ale možnosti ochrany poválečné architektury obecně.
„Je
to pravděpodobně poslední příležitost prohlédnout si celý komplex
s komentářem jediného žijícího architekta z autorského týmu Václava
Aulického. V Národním muzeu se pak sejde extrémně zajímavá sestava
odborníků na dané téma i samotný zástupce developera. Čeká nás vášnivá
diskuze.“ říká předsedkyně pořádajícího spolku Architektura 489 Pavlína
Krásná.
Případ
areálu Transgasu běží již od léta 2015, a stále vzbuzuje rozporuplné reakce
mezi odborníky i veřejností. Ve prospěch zachování komplexu pro jeho výjimečnou
architektonickou kvalitu se v únoru letošního roku vyjádřili i zahraniční
odborníci – bostonská prof. Ana Miljački
a milánský prof. Arch. Domenico Chizzoneti.
Nejčerstvější
je přitom hlas z Německa. Před několika dny obdržel Klub Za starou Prahu
stanovisko tamějšího komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), ve
kterém předseda komitétu a mj. též berlínský zemský konzervátor prof. Jörg
Haspel hodnotí areál Transgasu jako „významný
český příspěvek evropské moderní architektuře“ a apeluje na ochranu
společného dědictví poválečné architektury.
SOS Transgas –
program, sobota 1.4.2017:
14.00
Komentovaná prohlídka areálu Transgasu
16.00
Panelová diskuze v NM
FB
událost
tisková zpráva
foto: archiv pana Aulického
Související články:
Odborníci chtějí chránit Transgas 2.2.2017
Komplex budov Transgasu není kulturní památkou 15.12.2016
MK rozhoduje, zda budova Transagu na Vinohradské bude památkou 4.4.2016
Administrativní centrum Vinohradská 9.3.2016
Spokojenost
Transgas zachráněn
Sporný komplex Transgas na pražské Vinohradské třídě bude nakonec prohlášen kulturní památkou a nebude se tedy demolovat, ale citlivě rekonstruovat. Vyplývá to z návrhu memoranda, ke kterému po dlouhém jednání dospěli ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO) a zástupci developerské společnosti HB Raevis, jež nemovitost vlastní.
Aha samí odborníci, tak to si sedneme na zadek. Otázka je, co ti naši samozvaní odborníci z Klubu za starou Prahu oněm |renomovaným| navykládali a po zkušenostech s tzv. maršmelounem by mně lhaní, falešné 3D modely a podobné nesmysly ani nepřekvapily, nakonec tím Klub za starou Prahu žije. Kdysi byl založen partou antisemitů, která si pod záminkou ochrany |úžasného| Židovského Města a Josefova léčila své skryté česko-antisemitské komplexy (novou zástavbu, díky které máme dneska jednu z nejhezčích částí Prahy stavěli resp. investovali hlavně bohatí pražští Židé, kteří navíc mluvili německy, takže se ten antisemitismus mohl tvářit |kultůrně|) a navíc si připomeňme, s čím celý život bojoval onen autor slavné Besta triumphans a jak skončil. Smutné ovšem je, jakou váhu má tento spolek a jak drze se plete do věcí, kde jejich |jedině správné politické názory| musí všichni respektovat. A ICOMOS? Ať si pan hlavní konzervátor dojede do Drážďan a podívá se, jak v samém centru stojí u Frauenkirche domy, které respektují pouze tvar zástavby, ale jsou zcela moderní. Mezi námi, je to velmi zdařilé, bylo by skvělé, kdyby se takhle stavělo v památkových centrech u nás, ale to bychom nesměli mít zcela stupidně rigidní památkovou správu a ochranu a hlavně uřvané |kluby| za staré cokoliv. Co se týká onoho architekta Auĺického, jako Žižkovákovi mně dodnes neskutečně vadí ta odporná věž, nicméně soudruh z kategorie těch |vyvolených| architektů minulého režimu má na místě hřbitova jeden z nejvyšších pomníků u nás…..