Housle
Není snad univerzálnějšího
hudebního nástroje než jsou housle. Vyskytují se v symfonickém orchestru,
kvartetu, country, lidové hudbě, jazzu, folku a v mnoha dalších hudebních
stylech. A co víc, ve většině hrají dominantní úlohu. Předchůdcem houslí je
arabský rabáb, středověká rubeba či fidéla. Současnou podobu nástroje známe
především od zatím nepřekonaných houslařů 16. a 17. století, jakými byl Amati,
Stradivari a Guarneri. Nutno podotknout, že i současná česká houslařská škola
patří ke světové špičce. Housle jsou vyrobeny ze dřeva, většinou javorového a
smrkového, z něhož je vytvořena ozvučná skříň, která zesiluje chvění strun
vedených od hmatníku přes kobylku až po struník. Elektrofonické housle
(nepřesně označované jako elektrické) jsou výdobytkem 20. století a oproti
běžným houslím jsou většinou tvořeny pevným tělem, ve kterém je integrován
snímač. Chvění strun je zesilováno mimo nástroj zesilovačem a případně upraveno
zvukovými efekty podobně jako u elektrofonické kytary.
Pálené střešní tašky Tondach
Pálená střešní taška je
osvědčenou klasikou, nakonec je doloženo její použití už ve starověku.
V sortimentu Wienerberger Tondach, jediného výrobce pálených tašek
v České republice, najdeme nepřeberné množství modelových variant a
barevných kombinací. Široký sortiment
střešních tašek zahrnuje také doplňky řešící komplexně veškeré situace
vznikající při stavbě střech.
Z těchto důvodů lze vyhovět téměř jakémukoliv architektonickému
záměru s přihlédnutím k individuálním požadavkům konkrétních staveb. Osobně
mám na střeše rodinného domu krytinu Tondach Brněnka a jsem s ní nesmírně
spokojen. Při plánování stavby jsem ani na chvíli neváhal. Z dětství si
pamatuji každoroční opravy asfaltového povrchu rovné střechy domu mé babičky,
které se vždy v zimě ukázaly jako nedostatečné, neboť se pokaždé objevila
trhlina, již bylo nutno v létě zase znovu opravit. Sisyfovská práce s poruchovým
plynovým hořákem, asfaltový odér a věčně dolepené prsty (ano, asfalt na nich držel
pevněji než na povrchu střechy) mě i po letech utkvěly dobře v paměti, a
tak si v současnosti užívám pálenou krytinu nad hlavou a volný čas raději
věnuji hudebním aktivitám.
Keramohousle
Už jsem viděl a slyšel housle
z různých materiálu. Dřevo, kov, porcelán, sklo, led…. Ze střešní tašky
jsem ale podobný nástroj nezaznamenal. Bylo pro mě velkou výzvou zkusit takové housle
sestrojit. Se stavební keramikou jsem měl již určité zkušenosti z výroby
bobrofonu, keramofonu a podobných perkusivních nástrojů blízkých xylofonu. S experimentálními
houslemi jsem měl zase zkušenost z výroby drátěných houslí tvořených
z nerezových prutů. Silně motivován jsem nasadil na úhlovou brusku
„čerstvý“ diamantový kotouč a s chutí jsem se pustil do práce. Tvar
prvních keramohouslí se podobá běžným houslím. Základem je střešní taška
Tondach Bobrovka, kterou jsem obrousil do požadovaného tvaru. Instrument je to na
pohled atraktivní, ale pro hráče má nevýhodu v hmotnosti kolem 2 kg, inu,
střešní taška potřebuje vysokou pevnost, aby odolávala velkým změnám teplot a
tlaku a je to tedy poctivý kus materiálu. Poučil jsem se z chyb a druhý
nástroj jsem odlehčil a tvarově zjemnil. Dosáhl jsem hmotnosti zhruba 1 kg, což
už je akceptovatelné i pro citlivé akademiky. Nakonec, důkazem je fakt, že už
odehráli na keramohousle spoustu koncertů od Vídně až po Prahu. Zajímavostí je,
že tyto housle znějí lépe než drátěné housle (s hmotností totožnou
s běžnými houslemi, tedy zhruba 0,5 kg). Tvrdost střešní tašky hraje významnou
rezonanční roli a v kombinaci se strunou, kobylkou a piezo snímačem
vytváří příjemný tón. Wienerberger Tondach tedy hraje prim i nejen ve sféře
střech, ale i na poli hudebním.
Keramorchestr
Pokud vás hudební nástroje vyrobené z keramických
materiálu zaujaly a chcete vědět víc, zavítejte na stránky keramorchestr.cz
případně facebook.com/keramorchestr, kde najdete hudební ukázku hry na další
netradiční instrumenty, jako jsou keramoviola, keramobubny a keramokytary
vyrobené ze střešních tašech Tondach, keramocajón a keramobasa vytvořená
z POT trámců a cihel Porotherm a mnoho dalšího. Podle návodu si některé
hudební nástroje můžete i doma vyrobit. Nástroje si také můžete osahat a
Keramorchestr poslechnout na stánku Wienerberger na některém ze stavebních
veletrhů. O tom, že nejde o orchestr ledajaký, svědčí i fakt, že byl v březnu
2018 zapsán do České knihy rekordů.
Petr Pavlinec
Související články:
Keramobubny 10.12.2019
Keramoelektrárna 7.11.2019
Máte dobře vypálenou kytaru? 6.8.2019
Jak vám hraje střecha? 2.8.2018
















Jak velké lodě se vejdou do současných plavebních komor?
Moc hezká představa, jenže na místě současné betonárny na Rohanském ostrově, jejíž provoz skončí na konci roku 2028, plánuje městská…
Na nekrytá schodiště do podchodů mám stejný názor. Je to zrůdnost a ničím neomluvitelné šetření na nepravém místě. Řekla bych,…
Zajímavé čtení, je fajn vidět, jak se dnes dá architektura řešit různými způsoby a přitom zachovat praktičnost i hezký vzhled👍👍👍
Tohle mě baví, rád se podívám na zajímavé realizace a nové nápady ze stavebnictví.