Na Václavském náměstí bude podzemní nádrž a obnoveno stromořadí

Na Václavském náměstí bude podzemní nádrž a obnoveno stromořadí

(12. 2. 2020) Praha plánuje rekonstruovat celé náměstí

 
 
 
 

Na Václavském náměstí bude podzemní nádrž a obnoveno stromořadí

(ČTK) - Pražský magistrát nechá při rekonstrukci Václavského náměstí vybudovat v jeho horní částí podzemní nádrž na dešťovou vodu. Ve spodní části bude obměněno stromořadí a zároveň vysázeny nové stromy. Vyplývá to z dokumentů, které 10. února 2020 schválili pražští radní. Praha plánuje rekonstruovat celé náměstí. Ve spodní části mají práce začít letos a vyjdou na 326,6 milionu korun, kdy začnou v horní části, zatím není jasné.

Nádrž v horní části má mít dvě části. První bude sloužit pro zachycení dešťové vody z povrchu náměstí a střech domů. Vodu město využije k závlaze zeleně na náměstí. Druhá část nádrže, takzvaně akumulačně-retenční, by při dešti snižovala přetížení stokové sítě. To zároveň sníží pravděpodobnost vytopení vestibulu stanice metra A Můstek, což se zejména při přívalových deštích dosud stává.

Projekt na vybudování nádrže udělá dopravní podnik (DPP), a to v rámci projektování tramvajové tratě od Národního muzea do Jindřišské a Vodičkovy ulice.

Pražští radní dnes rovněž rozhodli o obnově 45 stromů ve spodní části náměstí. Stromy, které tady nyní rostou, jsou podle dendrologického posudku ve špatném stavu. Postupně tak budou nahrazeny novými stromy. K současnému stromořadí pak v budoucnu přibudou další. Na náměstí by se měly podle dokumentu schváleného radními objevit lípy malolisté.

Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005. Při rekonstrukci bude celé náměstí předlážděno a rozšíří se prostor pro chodce. Letos začnou úpravy spodní části náměstí od tramvajové trati na Můstek, kde budou vysazeny zmíněné stromy a na náměstí budou moci vjíždět pouze auta s povolením. Přibudou pítka a základna pro umísťování vánočního stromu.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem krále Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí a posléze na Václavské.

Doplněno Stavbaweb:

Projekt na stránkách autorů

Související články:
Tramvajové tratě a Václavské náměstí   22.10.2019
Nové vedení Prahy chce vrátit na Václavské náměstí tramvaje  23.11.2018
Soud zrušil rozhodnutí ohledně revitalizace Václavského náměstí  4.5.2018
Plán na obnovení tramvaje na Václavském náměstí  23.4.2018
Praha získala stavební povolení na opravu Václavského náměstí  31.1.2018
Protest proti záměru vybudovat na Václavském náměstí rampy pro vjezd do podzemních garáží  22.6.2017
Proti úpravám Václavského náměstí se odvolal vlastník kabelů  5.1.2017
Úpravy spodní části Václavského náměstí začnou v roce 2018  11.10.2016
Obnova Václavského náměstí začne od Můstku směrem nahoru 17.4.2015
Cigler Marani Architects jsou autory návrhu nové podoby stánků na Václavském náměstí  4.6.2012
Praha zatím nevypíše zakázku na stánky pro Václavské náměstí 9.2.2014
Stánky z Václavského náměstí zmizí po Novém roce 2.1.2013
Na Václavském náměstí bude jedenáct stánků ve tvaru lodě 6.8.2012
Cigler Marani Architects jsou autory návrhu nové podoby stánků na Václavském náměstí 4.6.2012
Cigler Marani Architects navrhli nové stánky na Václavském náměstí 2.6.2012
...

 
 
 
 

12. 2. 2020 16:28:20. Re: Na Václavského náměstí bude podzemní nádrž a obnoveno stromo... Dana R.

  Vždy jsem si myslela, že se jmenuje Václavské náměstí a ejhle ono se jmenuje po nějakém panu Václavském - Václavského náměstí ????? Zajímavé

12. 2. 2020 17:59:57. Re: Re: Na Václavského náměstí bude podzemní nádrž a obnoveno st... Redakce

  Díky, jméno vylepšil asi šotek :-)

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz