(ČTK) – Z automatických mlýnů v Pardubicích, které projektoval architekt Josef Gočár a v nichž skončila výroba, by se neměl v budoucnu stát areál uzavřený lidem. Vyzývá k tomu nezávislá iniciativa Mlýny městu!, která nedávno ve městě vznikla. Do debaty chce zapojit radnici i veřejnost, a to i na celostátní úrovni, řekli novinářům zástupci iniciativy.
Investor je velký fanda automobilových veteránů. Přál si vytvořit místo, kde by mohl pracovat i vystavovat své miláčky.
(ČTK) – Bývalá jatka v Holešovicích zůstanou památkově chráněná. O sejmutí ochrany, respektive o snížení jejího rozsahu, žádal pražský magistrát. Ministerstvo kultury (MK) rozhodlo, že dnešní tržnice zůstane chráněná celá. Rozhodnutí není ještě pravomocné, řekla ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ševčíková. Magistrát může přibližně do poloviny února podat odvolání.Zda se magistrát odvolá, není zřejmé. Radní Aleksandra Udženija (ODS) ČTK řekla, že se s rozhodnutím ještě neseznámila. Magistrát loni v červnu požádal o zrušení památkové ochrany celého areálu bývalých jatek a navrhl prohlásit za památky jen některé objekty. Je to vodárna, burza a dvě symetrické haly u vstupní brány; samotná brána se sousoším od Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka je samostatnou památkou již od roku 1991.
Budova, v níž je umístěna Puech-Chabalova filtrace, byla dokončena v roce 1926. Od té doby se v ní technologicky upravovala pitná voda formou pískovcové filtrace, v Čechách byla tato úprava používána pouze v Plzni a v Praze. Rozsáhlý objekt v Plzni tvořený třemi trakty byl architektonicky upraven na návrh Hanuše Zápala. Od roku 1994 není v rámci procesu úpravy vody využíván. Je významnou technickou památkou.
Historicky a architektonicky cenný komplex budov městských jatek z režných cihel byl vybudován v roce 1881. Jatka fungovala až do 70. let minulého století, v 90. letech byla část objektu zbořena. Vedení města Ostravy začalo nyní jednat se společností Bauhaus, která je současným vlastníkem celého areálu a přilehlých pozemků včetně budovy bývalých jatek, o jejich odkoupení.
(ČTK) – Národní kulturní památku Důl Hlubina v ostravských Dolních Vítkovicích čeká rozsáhlá rekonstrukce. Za 192 milionů z bývalého černouhelného dolu vznikne výchovné, vzdělávací a také kulturně společenské centrum určené i pro aktivity neziskového charakteru. První návštěvníky přivítá takto upravený důl na začátku roku 2015. ČTK to řekla mluvčí projektu Eva Kijonková. Peníze na rozsáhlou obnovu areálu přímo sousedícího s například již zpřístupněnou vysokou pecí, z níž je dnes vyhlídková věž, získalo Sdružení Dolní oblast Vítkovice, ve spolupráci se sdružením Hlásím se k továrně. Z celkové sumy uvolní evropské fondy 85 procent, zbývající část pak stát.
(ČTK) – Ústí nad Orlicí stále zvažuje, jak naloží s areálem zkrachovalé textilky Perla. Areál strategicky umístěný v centru města vlastní radnice od roku 2010. Například o možnost zřízení výzkumného centra podnikatelé loni zájem neměli. Novinářům to řekl místostarosta Zdeněk Ešpandr.
Kanceláře SOA a holdUP se spojily k vytvoření místa, kde se bude míchat kultura s agrikulturou, kde se budou hudební, vzdělávací a umělecké programy konat uvnitř městské vertikální farmy s přirozenou vegetací.
Východočeské město Sezemice, ve středu 7. listopadu, představilo veřejnosti záměr výstavby bioplynové stanice Sezemice, podporovaný Evropskou unií v programu Intelligent Energy Europe (Evropský program – inteligentní energie). Projekt regionálního významu přinese v časovém horizontu místním obyvatelům kromě levnější energie a příjmů do městského rozpočtu, také nové pracovní příležitosti, současně se bude výrazně podílet na zlepšení životního prostředí v okolí a zpracování bioodpadu či odpadu z údržby zeleně a v neposlední řadě místním zemědělcům z okolí města nabídne možnost odběru kvalitního přírodního hnojiva.
Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander počátkem minulého století, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Stavbu betonového mostu se segmentovým jezem v roce 1911 provedl ing. František Jirásek ve spolupráci s prof. arch. Sanderem. Dnes objekt elektrárny slouží jako příklad architektonického zvládnutí technického díla v období před první světovou válkou (doplněno Stavbaweb).
nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?