Věty po konceptuálním umění
(20. 10. 2020) Umělecká intervence do Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové
Věty po konceptuálním umění
Umělec Petr Dub se mimo jiných témat dlouhodobě zabývá interpretací slova a obrazu. Často k tomu využívá architekturu, která do jeho tvorby vstupuje jako důstojná a trvalá platforma pro vyřknutí polemických, ironických, nestálých nebo etablovaných vrstev, nových vizuálních a obsahových informací.
Podobnou strategii zaujal v projektu Věty po konceptuálním umění, který vytvořil pro interiér Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské v Hradci Králové. Jedná se o specifickou sakrální stavbu, navrženou architektem Josefem Gočárem, která byla postavena v letech 1926-1929 v asketickém duchu nastupujícího modernismu. Tato architektura ukazuje Gočárův vývoj směrem od strukturované a cihlové individualistické moderny k jasným a ostrým úhlům a plochám funkcionalismu. Chrám je součástí většího souboru, postaveného na půdorysu nepravidelného trojúhelníku a obklopeného budovami diecéze, fary a kolumbária. V samotném cípu se nachází kostel, který svou zužující se lodí a kruhovými okny symbolicky připomíná loď.
Petr Dub vstupuje do interiéru s respektem ke Gočárově architektuře a ve snaze o vytvoření nových souvislostí. Ve své práci využívá esenciální text o konceptuálním umění – Věty o konceptuálním umění, který na konci šedesátých let formuloval americký minimalistický sochař Sol LeWitt, jehož umění má mimochodem k architektuře velmi blízko. Kromě geometricky konstruovaných objektů a kreseb, navazujících na vídeňskou secesi a radikální redukci tvarů v tvorbě Josefa Hoffmanna a další modernistů, se LeWitt zabývá v teoretických úvahách i významem konceptuálního umění. Sám návazně patří ke generaci, definujícího význam konceptualismu pro druhou polovinu 20. století.
LeWittovy racionální i spekulativní výklady konceptuálního umění promítá Dub do struktur přísné modernistické architektury a zachycuje tak dogmata výtvarného umění minulého století v dnes již stejně dogmaticky chápané architektuře. Autor se záměrně vyhnul pokusu věty aplikovat do fyzické architektury. Na projetu proto spolupracuje se svým kolegou, fotografem Zdeňkem Porcalem, který interiér kostela více než dokonale fotograficky zachycuje, aby vzniklý materiál v postprodukci návazně upravil Pavel Vinter, profesně zběhlý v architektonických vizualizacích. Vzniká tak řetězec významových i vizuálních vrstev bez toho, aniž by se věty skutečně v architektuře objevily. V myšlenkové rovině se jedná o různé výseče reality, jakési profesní iluze, se kterou si autor záměrně pohrává v následnosti skutečná architektura– slovo – vizualizace – reprodukce a postprodukce. V tomto smyslu se nabízí paralela k samotnému avantgardnímu umění, ve kterém přetrvává víra ve vlastní nedotknutelnost, zachovávající současně právo na zpochybňování veškerých společenských úmluv. Autor se odvolává na použití současných architektonických nákresů a vizualizací, které jsou obecně chápány jako způsob zobrazení „reality,“ zároveň jí však vyjadřují jen částečně a v mnoha případech zcela nepřesně či záměrně zavádějícím způsobem.
Petr Dub neposouvá věty pouze ve smyslu vizuálním, ale i významovém, když slova „umění“ a „umělec“ zaměňuje v LeWittových větách za slova „víra“ a „věřící“. Myšlenky získávají zcela nový obsahový rámec a v kontextu sakrálního architektonického prostoru se posouvají do obecné roviny společenských, kulturních a spirituálních hodnot současné společnosti a jejich proměny a případného rozkladu.
Umělec současně pracuje s motivem písma v architektonickém prostoru. Text jako takový se během dvacátého století stal zásadním výtvarným médiem. Od čistě funkčního nositele obsahu se písmo dostalo do vizuálního kontextu, a to například s příchodem moderní typografie a reklamy, jejíž pionýři pracoval i ve stejném duchu a době jako architekti funkcionalismu. Věty a jazyk, jako čistě výtvarný prvek, se později objevují i v architektuře – v precizně vyrobených vývěsních štítech komerčních značek i v koncepci architektury jako takové. V dílech kalifornského hnutí Supergraphics a její hlavní představitelky Barbary Stauffacher Solomon se písmo mění ve výrazný pop-artový dekor, zatímco v tvorbě uruguayského architekta Maria Payssé Reyese nese písmo, podobně jako u Duba, až posvátný obsah. Plastickými křesťanskými nápisy z cihel například dekoroval fasádu kostela Seminario Arquidiocesano v Montevideu.
Adam Štěch
Autor: Petr Dub, www.petrdub.cz
Termín konání: 2. 10. – 31. 10. 2020
Místo: Sbor kněze Ambrože, Hradec Králové (ČR); 50°12′33″ s. š., 15°49′22″ v. d.
Architekt: Josef Gočár (1925 – 1929)
Kurátor: Adam Štěch, Okolo, www.okolo.cz
Foto: Zdeněk Porcal, Studio Flusser, studioflusser.com
Vizualizace: Pavel Vinter, www.zanstudio.cz
Grafický design: Jana Bernartová
Produkce a spolukurátorství: Jana Vincenová
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu