Zaorálek definitivně stvrdil památkovou ochranu Hadích lázní

Zaorálek definitivně stvrdil památkovou ochranu Hadích lázní

(28. 2. 2020) Změnil tak rozhodnutí svého předchůdce Antonína Staňka

 
 
 
 

Zaorálek definitivně stvrdil památkovou ochranu Hadích lázní

(ČTK) - Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) definitivně potvrdil památkovou ochranu teplických Hadích lázní. Znovu tak změnil rozhodnutí svého předchůdce Antonína Staňka, který loni krátce před svým odchodem z funkce odňal chátrající klasicistní stavbě v památkové zóně lázeňského města status kulturní památky. Staněk dnes na twitteru uvedl, že za zrušením památkové ochrany Hadích lázní si stojí. Zaorálkův postup vnímá jako aktivistický a alibistický. Osud objektu podle něj nijak neřeší, ba naopak výrazně ho komplikuje.

"Na základě odvolání účastníka řízení znovu zasedla rozkladová komise. Dostal jsem výsledek a na základě toho definitivně rozhoduji památkovou ochranu lázní nesnímat," řekl Zaorálek novinářům. Rozkladová komise podle něj podpořila jeho původní rozhodnutí z loňského prosince, které znamenalo, že Hadí lázně zůstanou památkou. Proti němu se majitel lázní odvolal. Proti rozhodnutí ministra jako druhoinstančního orgánu se odvolat nelze.

Objekt lázní patří podnikateli Jaroslavu Třešňákovi, který měl původně v plánu ho opravit a provozovat v něm lázně. Návrhy na rekonstrukci však odmítli památkáři, protože podle nich spočívají v praktickém zbourání budovy a stavbě nové
. Staněk loni poslední hodiny v úřadu navzdory památkářům vydal rozhodnutí, podle kterého Hadí lázně už nejsou kulturní památkou. Podle některých médií tak vyšel vstříc Třešňákovi, který patřil mezi největší sponzory druhé prezidentské kampaně Miloše Zemana, jinak také největšího Staňkova zastánce na politické scéně.

"Zrušení památkové ochrany Hadích lázní byl racionální a rozkladovou komisí MK doporučený postup, který reagoval na aktuální reálný stav objektu a možnosti jeho záchrany,"
uvedl dnes Staněk.

Na názor rozkladové komise se odvolával i tehdy, některá média ale uváděla, že rozkladová komise snímat památkovou ochranu nedoporučovala. Tiskové oddělení MK k tomu dnes ČTK sdělilo, že současné přezkumné řízení k Hadím lázním projednávaly oproti rozhodnutí ministra Staňka jiné senáty rozkladové komise.

Zaorálek loni nechal Staňkovo rozhodnutí přezkoumat a vydal rozhodnutí, že Hadí lázně zůstanou kulturní památkou.

Třešňák nabídl budovu městu za 18 milionů korun. Tepličtí zastupitelé v prosinci schválili záměr koupě objektu podle znaleckého posudku, a to za 6,8 milionu korun. "Město zatím čeká na reakci majitele," sdělil ČTK primátor Teplic Hynek Hanza (ODS).

Náklady na celkové opravy Hadích lázní město odhadlo na zhruba 20 milionů korun. Klasicistní budova byla kulturní památkou od roku 1958, svému původnímu účelu přestala po několika přestavbách sloužit na přelomu tisíciletí.

Doplněno Stavbaweb:
Autorem projektu navrhované rekonstrukce lázní je teplický atelier MISe.
Projekt najdete na stránkách atelieru ZDE.

Související články:
Teplice chtějí koupit budovu Hadích lázní  20.12.2019
Památkáři nemohou zabránit případnému zbourání Hadích lázní  14.8.2019
Návrh na záchranu Hadích lázní v Teplicích památkáři zamítli  31.1.2017

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

28. 2. 2020 15:11:38. Re: Zaorálek definitivně stvrdil památkovou ochranu Hadích lázní. Jiří Kalvach

  Každý se může zmýlit, tady Miloš Zeman údajně ochraňuje politického kariéristu a zmetka Antonína Staňka. Takových Staňků máme naneštěstí v naší zemi hodně, a je třeba jim nastavit zrcadlo, jako to dělá Zaorálek. Nikdo nejsme dokonalý, ale můžeme být moudří, selsky myslící a hlavně neškodit dobrým lidem a nepodporovat takové šmejdy jako je Bakala nebo nějaký Třešňák, natož Antonín Staněk z Olomoucka. Miloš Zeman si doma jistě umí najít trochu toho popela, ne?

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz