Zdravý dům z katalogu

Zdravý dům z katalogu

(4. 12. 2019) Vzorový dům moderní rezidenční čtvrti Lastovičky v Novej Dedinke nedaleko Bratislavy

   
 
 
 
 

Zdravý dům z katalogu

Přesvědčte se, jak se bydlí v katalogovém domě, který architekti navrhli tak, jak by vyhovoval jim.
Architektonický ateliér APEX s. r. o. má zkušenosti nejen s individuálními projekty rodinných domů, ale dlouhodobě se též zaobírá typovými projekty. Jurij Čerňak a Miroslav Žilinský tvrdí, že navrhují domy, jaké by si projektovali sami pro sebe. Jejich typový projekt přízemního domu Motiv to potvrzuje.

Přijďte se podívat
Mladé rodiny mají největší zájem o bydlení ve čtyřpokojovém domě. Na trhu proto není nouze o různé modifikace tohoto zadání. Architekti ateliéru APEX však chtěli čtyřpokojovým přízemním domem Motiv předčit základní představy o bydlení a přinést dovnitř zdraví. Do jaké míry se jim to podařilo, se může každý přesvědčit.
Projekt byl postavený jako vzorový dům moderní rezidenční čtvrti Lastovičky v Novej Dedinke nedaleko Bratislavy. „Spolu s developerem jsme se rozhodli pro Motiv jako vzorový dům právě proto, abychom lidem ukázali, že katalogové domy nemusí být typizované nebo jednoduché. Snažili jsme se jim ukázat řešení, které není běžné,“ vysvětluje Jurij Čerňak.
„Přiznaný prosvětlený strop se střešními okny je to první, co okouzlí každého klienta, když vstoupí dovnitř domu. Potvrzuje to i eminentní zájem o tento typ domu v naší čtvrti,“ říká Peter Gerek, jednatel společnosti Vestal Living s. r. o., která je developerem projektu.

Světlo jako priorita
Přízemní čtyřpokojový dům nabízí 114 m2 užitkové plochy. Přes předsíň se vstupuje do obývacího pokoje propojeného s kuchyní. Odtud se přes prosklený portál vstupuje do zahrady. Za kuchyní se nachází tři pokoje a koupelna. Tradiční koncept ozvláštňuje vizuální provedení interiéru.
Vnitřní prostor ihned zaujme přiznanou výškou stropu ve všech místnostech, která dosahuje až 4,5 m. „Bylo naším záměrem, aby si lidé dokázali představit pocitový rozdíl, když přijdou do místnosti s otevřeným stropem,“ doplňuje Čerňak.
Důležitou roli sehrálo dostatečné osvětlení interiéru denním světlem. „Světlo je naše priorita. Věříme, že díky dostatečnému množství světla vynikne samotná architektura. Zároveň se i samotné bývání stává příjemnějším,“ dodává.
Aby se podařilo dosáhnout tento záměr, bylo nevyhnutelné doplnit fasádní okna v ústředním prostoru o čtveřici střešních oken. „Z naší zkušenosti víme, že střešní okna přivedou do interiéru dvakrát víc denního světla než fasádní. Navíc okna umístěná ve výšce místnosti pomůžou rychleji a efektivněji vyvětrat,“ doplňuje Čerňak.
Větrání a dostatečné osvětlení pracovní desky kuchyňského prostoru je neocenitelnou výhodou. „Výzkumy dokazují, že současná takzvaná indoor generation tráví až 90 % času uvnitř budov. Vzduch v interiéru přitom znečišťuje množství zdrojů, včetně nadbytečné vlhkosti. Jakmile se nečistoty dostatečně nevyvětrají, může jejich hromadění vést ke zdravotním problémům,“ upozorňuje Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.

Zdravá domácnost automaticky
Vzorový dům Motiv ukazuje, jak je možné jednoduše udržovat vysokou kvalitu vzduchu vnitřního prostředí. „Neumíme změnit způsob života jednotlivých lidí, ale je naším úkolem nabídnout jim možnost kvalitního bydlení,“ konstatuje Klára Bukolská.
Elektricky ovládaná střešní okna VELUX v obývacím pokoji domu se ovládají dálkově. Jsou vybavená solárním pohonem, který umožňuje elektrifikaci oken v místech bez přístupu elektrické energie.
Pro ještě vyšší komfort obyvatelů je dům vybavený systémem inteligentního ovládání střešních oken VELUX ACTIVE. Ten udržuje zdravé mikroklima v interiéru bez toho, aby na to obyvatelé domu museli myslet. Nepřetržitě vyhodnocuje údaje ze senzorů, které se nacházejí v místnosti. Následně podle potřeby zabezpečuje přísun čerstvého vzduchu otevřením střešních oken nebo chrání interiér před přehřátím zatažením vnějších rolet. „Přidanou hodnotou vzorového domu motiv je právě systém VELUX ACTIVE. Oceňují ho nejen klienti, ale i my. Trávíme tu hodně času a díky možnosti inteligentního větrání máme permanentně čerstvý vzduch, příjemné klima a zdravější pracovní prostředí,“ dodává Peter Gerek.


Projekt: Lastovičky
Architektonický ateliér: APEX s.r.o.
Architekti: Jurij Čerňak, Miroslav Žilinský
Developer: Vestal Living s.r.o.
Lokalita: Nová Dedinka
VELUX ACTIVE

KOMERČNÍ PREZENTACE

Související články:
Cítíte se bídně? Vystavujte se jasnému světlu, zlepší vám to náladu  18.1.2019
Denní světlo ovlivňuje spánek a produktivitu  18.1.2018
Indoor generation  25.52018

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz