Nové náměstí Bohumila Hrabala na Palmovce

Držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého, pedagog VŠUP a respektovaný autor „situačního sochařství“ Dominik Lang se stane součástí architektonického týmu UNIT architekti při projektování nového náměstí Bohumila Hrabala na pražské Palmovce. Dominik Lang byl vybrán v dvoukolového konkurzu. Jeho cílem bylo najít umělce, který spolu s architekty navrhne podobu a umělecké intervence do budoucího veřejného prostoru odkazujícího k Bohumilu Hrabalovi, paměti místa i interakcím plynoucím ze stávající situace.

Smyslem konkurzu, v jehož komisi zasedli zástupci Magistrátu hl. města Prahy, MČ Praha 8, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Jaroslava Fragnera nebo investiční společnosti Landia Management, nebylo najít konkrétní podobu plastiky nebo instalace. Zapojení umělci prezentovali přístup k řešenému místu, jeho souvislostem a vrstvám.

„Váhali jsme do poslední chvíle. Natolik byly představené postupy inspirativní a hodnotné. Naše přemýšlení o budoucím náměstí ovlivnil celý proces hledání spolupracujícího umělce,“ konstatuje architekt Filip Tittl z ateliéru UNIT. Ještě dále vysokou úroveň prezentací posouvá Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy: „Deset autorů přiblížilo deset různých pohledů na tuto část Libně. Citlivost umělců doložila velký potenciál toho místa. Palmovka by si zasloužila umělecký plán pro další roky, v nichž by mohly být zúročené některé přístupy, které jsme v komisi hodnotili.“

Spolupráce s Dominikem Langem a UNIT architekti započne ještě na podzim. Do konce roku 2020 budou zástupcům Prahy 8 a MHMP představeny první návrhy. V následujícím roce bude zpracován projekt náměstí, které vznikne mezi ulicí Na Žertvách a budoucím polyfunkčním projektem Palmovka One. Samotné náměstí má být dokončeno souběžně s novým komplexem – 2024/5. Vývoj bude sledovat webová stránka www.palmovkated.cz.

Podle náměstka primátora Hl. města Prahy Petra Hlaváčka se vyplatila forma kombinovaného výběrového řízení formou konkurzu. Ta umožnila oslovit vybrané umělce a zároveň byla otevřená i pro další autory: „Nyní bude hodně záležet na tvůrčím dialogu mezi umělcem a architekty. Sám jsem zvědavý, co můžeme od Dominika Langa, který vždy reaguje na konkrétní prostor, čekat.“

Zajedno jsou v kvalitách autora ceněného pomníku Maxe van der Stoela v Praze 6 sochař Krištof Kintera i šéf Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta: „Právě zkušenost s architekturou a využívání jejího jazyka je předpokladem velmi kvalitního výstupu. Dá se předpokládat, že Lang bude rozvíjet síť sociálních vazeb Palmovky, interakci s místem a jeho rovinami.“

Vysokou úroveň předestřených konceptů ocenila také Anna Švarc, architekta pražského metra z Dopravního podniku hl. města Prahy. „Konkurz ukázal, jak důležité je přemýšlet o umělecké vrstvě jakéhokoliv veřejného prostoru v raných fázích jeho vzniku. A jak zásadní a přínosná je spolupráce umělců a architektů.“ S tím souhlasí také Kamil Hošták ze společnosti Landia Management, která společně s Discovery Group realizuje projekt Palmovka One: „Odnášíme si cenné poznatky a podněty i pro další místa, která v souvislosti s naším projektem a revitalizací celé Palmovky vzniknou.“

Proces výběru umělce vítá rovněž Tomáš Hřebík, radní Prahy 8. Podle něj bylo důležité i zapojení veřejnosti před samotným vyhlášením v konkursu. Průzkum ukázal, že obyvatelé Libně nestojí v souvislosti s Bohumilem Hrabalem o pomník ani jiné obvyklé umělecké řešení. „I když jsme zadání rozšířili a nehledali jsme jen ztvárnění odkazu známého spisovatele, mám velkou radost, jak u občanů i zapojených umělců rezonuje příběh Palmovky, její historie i očekávaná budoucnost.“

Jak se shodli členové komise, i přes vítězství Dominika Langa je pravděpodobná budoucí spolupráce hned s několika umělci, kteří se do výběrového řízení přihlásili. Průběh i výsledek navíc ukázaly inspiraci pro další vypisovatele – z veřejného i soukromého sektoru. Konkurs se jeví při kvalitním nastavení a v podobných případech jako vhodný doplněk k programu Umění pro město, který má mimo jiné za cíl zvyšování počtu kvalitních uměleckých děl ve veřejných prostorách Prahy.

Dokonalou znalost místa v kombinaci se současnými uměleckými prostředky představil jeden z finalistů konkursu – dvojice Pavla Sceranková/Dušan Zahoranský. Esenci hrabalovského humoru v kombinaci s tvůrčím metajazykem prezentoval mladý tvůrce Aleš Novák. U s Kladnem spjaté autorky Dagmar Šubrtové komise ocenila požadavek na zevrubnou sociální topografii místa. Sochař Antonín Kašpar představil   koncept založený na vizuální stránce a dokonalém řemeslném provedení vlastních objektů Obdobně Jiří Kačer abstrahoval téma Hrabalovy Libně do kamenných struktur a textur městského mobiliáře.

Mladý tvůrce Jan Hladík zaujal návrhem přesahů na fasády objektů kolem budoucího náměstí a citacemi Hrabalova souputníka Vladimíra Boudníka. Velkým objevem se stal, zejména v Německu působící, multimediální umělec Robert Barta. Svérázný subversivní humor a zapojení principů z matematiky, fyziky a chemie tohoto tvůrce vynesla do samotného finále. Dle komise je na místě, aby se s dílem tohoto tvůrce co nejdříve seznámila i širší veřejnost.

Na fakt, že Hrabala „lidé znají, ale stále méně čtou“ svým konceptem správně reagovala Táňa Svatošová. Ta vyzdvihla i prvek vody coby jeden z principů Hrabalem ctěného taoismu. Na upadající význam Hrabala coby svébytného literáta, nikoliv „společensky známé osobnosti“ upozornil rovněž Václav Špale, jenž v kontextu s hrabalovským odkazem předložil oslnivou znalost paměti místa i její reflexi v současnosti.